Letošní Minicon-Knížkon pořádaný Městkou knihovnou v Praze nezklamal. Opět málo lidí, Trollslayer, Medek a Kantůrek, ale loni to přeci jenom bylo lepší.
Letošní Minicon dostál svému jménu ještě více, než ten předchozí. Už první přednáška začínající v deset hodin mi trochu nahlodala jistotu, jestli se con bude vlastně konat. Do sálu jsem vstoupil přesně deset minut po desáté a navýšil počet diváků o polovinu. V hledišti seděl jenom Honza Nohovec od konkurence a Egon Čierny, který se ale záhy vyškrabal na pódium, čímž ve mně vyvolal dojem, že jsem na přednášce na vysoké škole, protože účast byla podobná.
Egon nejprve omluvil Ondřeje Neffa, který měl přednášet jako první, ale dle Egonových slov ze sebe nechal udělat kyborga, respektive byl mu voperován umělý kyčel, takže se z Miniconu omluvil. Celý program se místo něj posunul, a tak se o úvod postaral Leonard Medek. Sice půl hodiny před oficiálním začátkem, ale aspoň se tak dal prostor zhruba deseti lidem, včetně těch, kteří už v sále byli, aby prostor nějak zaplnili. Přednášející se přiznal, že jej na každém Miniconu uspává právě Neff, takže dnes si to vymění a on bude uspávat posluchače. Tři galejníci byla přednáška o třech velkých osobnostech francouzského románu první poloviny devatenáctého století – Balzac, Dumas a Hugo. Leonard svoji přednášku začal velice netradičně, kdy po velkou část jeho vyprávění se nedalo tušit, o čem to vlastně chce mluvit. Jestli o realitách francouzských galejí či o postavách z románů. Následně se ale hovor stočil na autory a Medek tak neuspával, právě naopak – druhá část už byla natolik zajímavá, že vytrhla z letargie i mě a já začal poslouchat skutečně pozorně.
Následně se po odchodu Leonarda vrátil na pódium Egon Čierny, jenž si pozval několik autorů, kterým letos vyšla první kniha. První z nich byl Míla Linc, kterému vyšel Stín Černého hvozdu, vedle něj seděla Miroslava Kvášová (Devět mečů slávy), následně Julie Nováková, protože spáchala Zločin na Poseidon City, sousedkou jí byl nejprve Jan Kotouč, který se vymkl klasickému úzu ostatních fantasy autorů a napsal sci-fi Pokračování diplomacie a následně si vyměnil místo s Martinou Šrámkovou a její Krvavou arénou, protože se na ni nedostalo s mikrofonem. Egon se ukázal jako velice dobrý tazatel, protože pokládal i docela šťouravé a zároveň velice obecné otázky, které občas daly autorům zabrat. Z celého rozhovoru se ukázalo, že autoři své hrdiny vůbec nekontrolují, takže si v jejich románech dělají, co chtějí, a spisovatel občas jen nečinně přihlíží. Při otázce na umírání svých literárních hrdinů, mluvili o tom všichni jako o nutném zlu, tedy až na Jana Kotouče, který raději napíše více hrdinů, aby bylo koho mordovat.
Okolo dvanácté se sál naplnil. Je skutečně nutno říci naplnil, protože najednou se v sále objevilo okolo třiceti a více lidí, což bylo na Miniconské poměry úžasné, jenže v momentě, kdy Michael Bronec pozval na pódium porotce soutěže O železnou rukavici lorda Trosllayera, zvedla se třetina, a když vyvolal výherce, zvedla se druhá třetina, takže počet diváků se opět držel na stabilních deseti. Letošní rok oproti loňskému skutečně znamená velkou změnu v Drakobijcích, kteří definitivně s desátým ročníkem zanikají, aby je nahradil sborník nový, který by měl mít již mnohem profesionálnější formu (už podle názvu Žoldnéři fantasy) a vyjít by měl někdy na jaře. Plány sice jasné nejsou, ale patrně se s tím posune i uzávěrka Trollslayera, který již nebude vyhodnocován právě na Miniconu, ale někdy dál, aby časový rozdíl mezi vyhlášením a publikací sbírky nebyl tak veliký. Otázkou však zůstává, kdo pak bude na Minicon-Knížkon chodit.
Jakmile vyhlášení skončilo, chvíli jsem vstřebával, že jsem čtrnáctý, a pak se ozvalo od vchodu hromování. Byl to Jan Kantůrek, který překvapivě neměl přednášet o Zeměploše v jakémkoliv skupenství, ale o dobrodružné literatuře. Problém byl v tom, že po vyhlášení dvě třetiny opustily sál, čímž vznikl opětovný problém pro koho přednášet. Nejprve to vypadalo, že se půjde do bufetu na panáka, protože osazenstvo sálu by se vešlo k jednomu stolečku a ani by se nemuselo přidávat mnoho židlí. Následně ale Filip Gottfrid dodal přednášejícímu velkého panáka rumu, sklenku vody a dorazilo několik lidí, takže přednáška mohla začít. Dobrodružná literatura má svoji svébytnou historii, jenže až na některé výjimky jsem neznal ani jedinou knihu, o které se mluvilo. Když jsem pohledem sondoval v sále, jak každý přednášku vnímá, zjistil jsem, že starší generace s úsměvem kývá hlavou, přičemž ta mladší, které bylo přítomno minimum, jen kouká, div si nedělá poznámky.
Následovala Františka Vrbenská a s ní přišel v závěsu také Golem. Jenže to jsem se musel vytratit ze sálu na delší dobu, protože pro nepražáka jako já byl tento výlet spojený i s jinými aktivitami nekonovského rázu. Vrátil jsem se až ke konci. Františka nezklamala, je jí radost poslouchat. Nabyl jsem dojmu, že kdyby mi takto oznamovala exekuci mého domu, auta a křečka, jen bych se usmíval a kýval hlavou. Tematika golema je sama o sobě víc než zajímavá a v jejím podání jsem litoval, že jsem přišel o dobrou přednášku.
Na závěr mluvil Míla Linc o Třech mušketýrech. Na úvod přiznal, že to původně bylo připraveno pro žáky sedmých tříd a následně celý sál co do odpovídání na dotazy také sedmáky připomínal, ale nakonec se z toho vyklubala velice dobrá přednáška, která především srovnávala realitu s Dumasovým talentem vykrádat cizí romány a psát vlastní fikci. Na druhou stranu však o Dumasovi mluvil již Leonard Medek na začátku, takže těch pár lidí, co si poslechlo obě, slyšelo mnoho informací dvakrát. Toto téma chtělo alespoň trochu konzultování mezi oběma autory, ať si nelezou do zelí a pak se navzájem neopravují. Každopádně, abych se dostal domů, musel jsem – ač nerad – někdy v půlce přednášky prchnout a zbaběle jít stíhat vlak, takže jsem propásl i křest nové knihy od Rogera Zelaznyho.
Letošní Minicon-Knížkon byl za poslední tři roky rozhodně nejslabší. Celý působil dojmem, že byl naplánovaný hodně narychlo. Už jenom jeho vyhlášení čtrnáct dnů před začátkem o něčem svědčí, mohlo by to také být důvodem malé účasti. K tomu se ještě přidaly organizační pauzy a třeba i program conu napsaný rukou na papíře před vstupem nebyl moc reprezentační. Každopádně Minicon již nějakou tradici má, otázkou je, zda v současném stavu má reálnou šanci pokračovat ve své existenci.
Egon nejprve omluvil Ondřeje Neffa, který měl přednášet jako první, ale dle Egonových slov ze sebe nechal udělat kyborga, respektive byl mu voperován umělý kyčel, takže se z Miniconu omluvil. Celý program se místo něj posunul, a tak se o úvod postaral Leonard Medek. Sice půl hodiny před oficiálním začátkem, ale aspoň se tak dal prostor zhruba deseti lidem, včetně těch, kteří už v sále byli, aby prostor nějak zaplnili. Přednášející se přiznal, že jej na každém Miniconu uspává právě Neff, takže dnes si to vymění a on bude uspávat posluchače. Tři galejníci byla přednáška o třech velkých osobnostech francouzského románu první poloviny devatenáctého století – Balzac, Dumas a Hugo. Leonard svoji přednášku začal velice netradičně, kdy po velkou část jeho vyprávění se nedalo tušit, o čem to vlastně chce mluvit. Jestli o realitách francouzských galejí či o postavách z románů. Následně se ale hovor stočil na autory a Medek tak neuspával, právě naopak – druhá část už byla natolik zajímavá, že vytrhla z letargie i mě a já začal poslouchat skutečně pozorně.
Následně se po odchodu Leonarda vrátil na pódium Egon Čierny, jenž si pozval několik autorů, kterým letos vyšla první kniha. První z nich byl Míla Linc, kterému vyšel Stín Černého hvozdu, vedle něj seděla Miroslava Kvášová (Devět mečů slávy), následně Julie Nováková, protože spáchala Zločin na Poseidon City, sousedkou jí byl nejprve Jan Kotouč, který se vymkl klasickému úzu ostatních fantasy autorů a napsal sci-fi Pokračování diplomacie a následně si vyměnil místo s Martinou Šrámkovou a její Krvavou arénou, protože se na ni nedostalo s mikrofonem. Egon se ukázal jako velice dobrý tazatel, protože pokládal i docela šťouravé a zároveň velice obecné otázky, které občas daly autorům zabrat. Z celého rozhovoru se ukázalo, že autoři své hrdiny vůbec nekontrolují, takže si v jejich románech dělají, co chtějí, a spisovatel občas jen nečinně přihlíží. Při otázce na umírání svých literárních hrdinů, mluvili o tom všichni jako o nutném zlu, tedy až na Jana Kotouče, který raději napíše více hrdinů, aby bylo koho mordovat.
Okolo dvanácté se sál naplnil. Je skutečně nutno říci naplnil, protože najednou se v sále objevilo okolo třiceti a více lidí, což bylo na Miniconské poměry úžasné, jenže v momentě, kdy Michael Bronec pozval na pódium porotce soutěže O železnou rukavici lorda Trosllayera, zvedla se třetina, a když vyvolal výherce, zvedla se druhá třetina, takže počet diváků se opět držel na stabilních deseti. Letošní rok oproti loňskému skutečně znamená velkou změnu v Drakobijcích, kteří definitivně s desátým ročníkem zanikají, aby je nahradil sborník nový, který by měl mít již mnohem profesionálnější formu (už podle názvu Žoldnéři fantasy) a vyjít by měl někdy na jaře. Plány sice jasné nejsou, ale patrně se s tím posune i uzávěrka Trollslayera, který již nebude vyhodnocován právě na Miniconu, ale někdy dál, aby časový rozdíl mezi vyhlášením a publikací sbírky nebyl tak veliký. Otázkou však zůstává, kdo pak bude na Minicon-Knížkon chodit.
Jakmile vyhlášení skončilo, chvíli jsem vstřebával, že jsem čtrnáctý, a pak se ozvalo od vchodu hromování. Byl to Jan Kantůrek, který překvapivě neměl přednášet o Zeměploše v jakémkoliv skupenství, ale o dobrodružné literatuře. Problém byl v tom, že po vyhlášení dvě třetiny opustily sál, čímž vznikl opětovný problém pro koho přednášet. Nejprve to vypadalo, že se půjde do bufetu na panáka, protože osazenstvo sálu by se vešlo k jednomu stolečku a ani by se nemuselo přidávat mnoho židlí. Následně ale Filip Gottfrid dodal přednášejícímu velkého panáka rumu, sklenku vody a dorazilo několik lidí, takže přednáška mohla začít. Dobrodružná literatura má svoji svébytnou historii, jenže až na některé výjimky jsem neznal ani jedinou knihu, o které se mluvilo. Když jsem pohledem sondoval v sále, jak každý přednášku vnímá, zjistil jsem, že starší generace s úsměvem kývá hlavou, přičemž ta mladší, které bylo přítomno minimum, jen kouká, div si nedělá poznámky.
Následovala Františka Vrbenská a s ní přišel v závěsu také Golem. Jenže to jsem se musel vytratit ze sálu na delší dobu, protože pro nepražáka jako já byl tento výlet spojený i s jinými aktivitami nekonovského rázu. Vrátil jsem se až ke konci. Františka nezklamala, je jí radost poslouchat. Nabyl jsem dojmu, že kdyby mi takto oznamovala exekuci mého domu, auta a křečka, jen bych se usmíval a kýval hlavou. Tematika golema je sama o sobě víc než zajímavá a v jejím podání jsem litoval, že jsem přišel o dobrou přednášku.
Na závěr mluvil Míla Linc o Třech mušketýrech. Na úvod přiznal, že to původně bylo připraveno pro žáky sedmých tříd a následně celý sál co do odpovídání na dotazy také sedmáky připomínal, ale nakonec se z toho vyklubala velice dobrá přednáška, která především srovnávala realitu s Dumasovým talentem vykrádat cizí romány a psát vlastní fikci. Na druhou stranu však o Dumasovi mluvil již Leonard Medek na začátku, takže těch pár lidí, co si poslechlo obě, slyšelo mnoho informací dvakrát. Toto téma chtělo alespoň trochu konzultování mezi oběma autory, ať si nelezou do zelí a pak se navzájem neopravují. Každopádně, abych se dostal domů, musel jsem – ač nerad – někdy v půlce přednášky prchnout a zbaběle jít stíhat vlak, takže jsem propásl i křest nové knihy od Rogera Zelaznyho.
Letošní Minicon-Knížkon byl za poslední tři roky rozhodně nejslabší. Celý působil dojmem, že byl naplánovaný hodně narychlo. Už jenom jeho vyhlášení čtrnáct dnů před začátkem o něčem svědčí, mohlo by to také být důvodem malé účasti. K tomu se ještě přidaly organizační pauzy a třeba i program conu napsaný rukou na papíře před vstupem nebyl moc reprezentační. Každopádně Minicon již nějakou tradici má, otázkou je, zda v současném stavu má reálnou šanci pokračovat ve své existenci.
Sdílet...
Za rok lépe
Za rok to zkusíme udělat lépe, aby Minicon přeci jen nebyl tak mini a úspěšně se dožil třicetin…
Jen si dovolím upozornit, že Minicon nebyl organizován knihovnou, pouze se uskutečnil v jejích prostorech. My děláme jenom CONiáše :-)Minicon byl sice mini, ale mám z něj jako účastník docela příjemný ročník. Snad to příští rok bude zase o něco lepší, byla by škoda, kdyby minicony zašly na úbytě.
Re: Za rok lépe
Nemělo to zlepšení nastat už letos, po loňském také slabém ročníku, který organizovali stejní lidé na stejném místě? A ze kterého taky vypadla jedna přednáška?
Vašek: asi jiná akce 🙂 Možná byl myšlen CONiáš (ten je na stejném místě a tématicky podobný), kdy jsme se z loňska chtěli polepšit a zlepšit… Ten letošní snad, doufám, katastrofálně nedopadl (katastrofálně jsem propadl já, že jsem nedonutil nikoho napsat recenzi 😉 )
Re: Re: Za rok lépe
Já byl letos i loni celkem spokojený.Hlavní problém Miniconu je malá propagace; kvalita programu je srovnatelná s ostatními cony a kdyby přišlo víc lidí, byla by to skvělá akce (na kterou by tudíž příští rok přišlo víc lidí…). Mám dojem, že fandom se v posledních letech dost změnil a místo tradic typu “tak za rok zase tady” je potřeba účastníky lovit, kde to jde.
Ne, myslel jsem skutečně Minicon a Michaela. Bylo to jedovaté rýpnutí, přiznávám :-).
Vašek: no, já v tom prohlášení taky zapomněl na topzine a Camelot, kde ten CONiáš taky vyšel… :-)(ale loni přednáška nevypadla, soudě dle programu v pozvánce a výčtu v reportážích)
Nechci vám do teho kecat, panstvo, ale možná trochu víc reklamy by prospělo. Já například vůbec netušil, že se taková akce koná ;-))
tje pravda, mě kdyby nedorazil e-mail od michaela, tak bych ani netušil, že se něco koná. ergo tedy, propagovat, propagovat, propagovat
Václave, co tě to zajímá? Byls snad na té akci, zklamala tě osobně, zaplatil jsi snad nějaké dobrovolné vstupné, které bys chtěl vrátit?Ne! Tohle je asi stejně trapné, jako by si nakladatelé navzájem pročítali knihy a hledali si v nich chyby.Hoň si triko někde jinde!
Čímž něchci říct, že by Minicon neměl své chyby a že malá propagace by nebyla největší z nich.Ale ono je důležité nejen co se říká, ale taky kdo to říká…
Z pohledu nezávislého pozorovatele (což není lehké, páč všichni ti, se kterými jsem mluvil a kteří za miniconem stojí, mi přijdou sympatičtí) musím říct, že Minicon mi přišel spíš jako taková událost v rodinném kruhu, jak to konec konců popsal i pan Bronec při vyhlašování Trollslayera. V porovníní s Coniášem to bylo samozřejmě slabší, ale nadšencům je podle mě dost jedno, jestli dostanou program vytištěný nebo je napsaný na cáru papíru.Faktem ale je, že rozhovor s čerstvě publikujícími autory prakticky nebyl slyšet, a to jsem seděl v polovině sálu. Někteří se bránili mluvit do mikrofonu, Jan Kotoučasi si asi myslel, že jeho hlas je stejně výrazný jako hlas Jirky Procházky, což samozřejmě není. Seděl sice uvolněně, ale rozumět mu příliš nebylo. A panu Čiernému už vůbec ne, což byla škoda.Na miniconu jsem byl poprvé a asi hodně záleží na tom, co od toho organizátoři čekají. Pro mě tam byly podstatné tři věci – stánek Strak, že se v programu objevila jména, která znám a vyhlášení Trollslayera, kam se stále marně snažím dostat 🙂 Pivo se tam točila, člověk si ho mohl vzít i do sálu a samotná náplň mi přišla dostačující…
Walomemu (& spol.)
Zjara se s Mílou Lincem chystáme v Městské knihovně (kousek od Anděla) dělat “Con na vrbě”, který by byl věnovaný Strakám. Při té příležitosti se mají i pokřtít “Žoldnéři fantasy”. Počítám, že příprava dalšího Miniconu by měla začít hned poté, má-li tento stát za to. Tedy určit termín a místo, začít dávat dohromady program. Zkusím do toho vtáhnout víc lidí, trochu to celé osvěžit.Fakt, že Minicon-Knížkon, tedy malý pražský podzimní con, by mi chyběl. Líbí se mi i tradice “dobrovolného vstupného”, přestože není příliš ekonomická… 🙂
Možná by stačilo přestat těmhle malým akcím říkat “con” a zmizí. “Odpoledne s fantastikou” nebo něco podobného nenapadne nikoho s Vaškovými mamuty srovnávat.
Michaeli, nepsal jsem to, abych si honil triko, to nemám zapotřebí. Psal jsem to z lítosti. Petro, nejde o srovnávání, ale dělat con pro 10+20 lidí je fakt zvláštní. Nejen ekonomicky. Ale např. připravovat o čas přednášející proto, aby si je poslechlo max. 10 lidí, to je vůči nim nedobré, myslím. Bez ohledu na to, jak si to budou jistě pochvalovat, že každý jednotlivec jim za tu přednášku stojí. A samozřejmě je to velká škoda úsilí všech včetně Michaela.
cony
No, mě by u člověka, který projeví masivní hysterickou reakci, když si pár nováčků uspořádá malý con v Poděbradech (viz https://www.fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=2678 ) nepřekvapilo vcelku nic. Jasně, na někoho je lepší zadupat a na někoho zkusit lítost…Co kdybys nechal cizí akce zkrátka na pokoji, Václave?Cony tu byly dávno před Tebou a pevně doufám, že budou i po Tobě.
Re: cony
Kdo si přečte, tak si to přebere.Jsem holt horší a méně ušlechtilý člověk, než ty.
no co si pamatuju z festivalu fantazie, tak spoustu přednášek týkajících se literatury nebyla zrovna hojně navštěvovaná a kdyby tam nebyly lidi, kteří jsou s řemeslem ač tak či jinak (polo)profesionálně spjati spjati, řekl bych přímo tragická.Nejde spíš o to, že čtenářům fantastiky jde především o knihy a přednášky a tak dále je prakticky nezajímají
To se nedá jednoznačně říct, třeba na Istroconu byl na literárních přednáškách nátřesk, že se lidi nevešli do sálu. Spíš to možná znamená, že Češi jsou prostě přesycení, nebo že je potřeba na literárních přednáškách pracovat s divákem trochu jinak.
co se řeší? i kdyby na con přišli tři lidi (tres faciunt conventium ;), tak si snad takový con může organizovat kdo chce a jak chce. naopak, menší cony jsou imho osobnější než davové akce. ti lidi to snad dělají dobrovolně, ne? i přednášející i posluchači… každému, co jeho jest.
To regis: já s tebou souhlasím, komorní přednáška pro tři lidi má své úžasné kouzlo, ale prblém je pak v prostorách, kde se koná – v sále pro nějakých 80 lidí ta atmosféra buď nevznikne vůbec anebo je silně upozaděna – přednáškový sál je od toho aby byl narvaný, jinak to ztrácí smysl, v tom bych možná viděl i řešení, jenže se stále naráží na problém, že nikdo neví, kolik tam přijde lidí, takže když se pro přístí rok udělá MInicon jinde a jako na potvoru tam dorazí fůra lidí, kteří si budou sedět na klíně, tak zase budeme nadávat 🙂
cony a jiné
Zkusíme to vyvážit, aby nikdo z přítomných nenadával… :)Jinak Václavovy komentáře vnímám ryze jako konkurenční boj a snahu zdominovat u nás postupně veškeré cony a akce spojené s fantastikou.Čemuž se snažím bránit už z principu – ztráta konkurečního prostředí málokdy něčemu prospěje.
To zní, při vší úctě, dost paranoidně 🙂
Ej, moja paranoja!
To zní, jako že má člověk po těch letech značný vhled do zákulisí, ví, co kdo komu nabízí a tak… 🙂
V tomhle bych dala za pravdu Michaelovi. Bohužel. (Ne kvůli tobě, Michaeli!, ale že bohužel tvá paranoia je nejspíš oprávněná 🙁 )
Re: cony a jiné
Mýlíš se v obou částech.Konkurenční prostředí je velké a zůstane.
Regisi, otázka je, zda přednášející i posluchači čekají, že to bude až tak “komorní”. Zkus se při organizaci conu zeptat přednášejících, zda by si laskavě nepřipravili přednášku pro 5 až 10 lidí. A zkus propagovat con tím, že tam bude 10-30 účastníků.
Sicco: Ano, i na FF a jiných conech se zmenšuje publikum zajímající se o knížky. Ale mizernou organizací a propagací malých conů se situace nezlepší. Dělat cnost z malé účasti nepomůže.
Michael není paranoidní, já jsem Egonovi nabízel, že budu pořádat Minicon, protože to Michael neumí a nemá na to čas. Michael jen není soudný, aby si to přiznal. Mohl by chodit prodávat knihy a předávat ceny na klasický jednodenní Minicon pro 100-150 lidí, zaměřený výhradně na literární fantastiku a budoucnost. Záleží na KJV.
Hele, Vašku, neříkej, že bys chtěl pořádat všechny cony 🙂
Vzpomínám si, jak mě kdysi vzala kniha “Šógun” od Clavella, kde Yoshi Toranaga až do konce prohlašuje, že se v žádném případě nechce stát šógunem. Je to velmi poučné čtení, budu se k němu muset někdy vrátit… 🙂
Petro, nechtěl. Taky je to nemožné a taky je potřeba, aby byli různí pořadatelé různých conů. V tom s MB souhlasím. Nesouhlasím jen s tím, aby se průšvih vydával za záměr nebo ctnost. Má to být Minicon, ne Nanocon :-).
václav pravda:zrovna nedávno jsem jeden takový spolupořádal, 16.10. v brně, (studentská) vědecká konference: fantastická literatura – příběhy našich světů.přednášejících asi 12, účastníků cca 20+12, bylo to skvělé a natolik to zaujalo, že to bude za dva roky znovu. ne všichni touží po davových scénách, vedle emmericha jsou i komorní režiséři a herci 😉
Regisi, já přece neříkám, že neexistují lidé, kterým to vyhovuje. Na všech třech stranách. I když si myslím, že to ani nemusí být všichni ti “nadšení” a jde většinou jen o případy přetvařování se, aby byl zakryt neúspěch, neuražen pořadatel, povýšena vlastní důležitost, zakryto zklamání, … Já si dále myslím, že v případě Miniconu to určitě nevyhovuje všem účastníkům a přednášejícím. Do určité míry to asi nevyhovuje ani organizátorovi, když slibuje zlepšení, místo aby potvrdil, že přesně takto to bude i příští rok.
Egon Čierny odmítl moji nabídku na organizaci Miniconu.
to Mr. Pravda
A patrne vedel, co dela!Sorry, ted jsem zase jedovaty ja. Asi jsem se nakazil :-PJenze Vas pocatecni prispevek, pane Pravdo, jimz jste se do teto diskuze uvedl, rozhodne neznel litostive. Spis, jak jste ostatne priznal i vy sam, byl pekne jedovaty. A to bohuzel nikoli v duchu pratelskeho rypnuti.V kteremzto duchu pokracujete ostatne i nadale. Zduvodnovat vlastni usili o prevzeti kontroly nad doposud “cizi” akci tim, ze soucasny organizator to “neumi”, je mozna z vasi strany prosta uprimnost, ale mnohem spis to vyzniva jako zatracena hrubost a rozhodne to nesvedci o vasi prehnane ucte k bliznimu. I ve vztahu ke konkurenci je slusne zachovavat jistou miru zdvorilosti.Co se Miniconu tyka, domnivam se, ze je na miste predpokladat, ze komu dany stav veci nevyhovoval, ten proste neprisel, popripade v prubehu akce znuden odesel. Ti, kdo zbyli, se zrejme se situaci dokazali vyrovnat. A organizator, ktery nedoufa a neprohlasuje, ze „priste to zvladne (jeste) lip“, je bud ohromny zivotni pesimista, nebo setsakra namysleny clovek :-DP.S. Omluvte, prosim, absenci diakritiky. Nachazim se momentalne ve vychodnim Skotsku a zaboha tu nemuzu sehnat normalni ceskou klavesnici.
Ja patrim k tomu literarne zaujatemu publiku. Nevim, jak je to na „jinych“ conech, ponevadz bez konkretnich nazvu se nemohu vytasit s pripadnymi osobnimi zkusenostmi, ale kde je literarni linie, tam se snazim prijet, at je akce avizovana jako „mala“, nebo jako „velka“. Ovsem na Festival fantazie uz nejezdim, a nejezdim tam proto, ze tamni literarni linie mi, obzvlast v porovnani s liniemi ostatnimi, pripadala tenoucka, skomirajici a smutne odbyta. Jako by organizatorum nestala za to. Abych byl zcela uprimny, vlastne jsem ji na programu FF 2009 ani nenasel. (Ted nepocitam linie zamerene na jedno konkretni dilo, jako treba Zaklinac nebo Harry Potter.) Pokud tam nejaka vseobecna literarni linie byla, byla predukladne ukryta pred zraky nezasvecenych (me). Ted mi muzete samozreme objasnit, ze muj dojem je zcela mylny (coz je mozne), nebo ze jsem neco zmeskal (coz je taky mozne), nebo ze je to tak na FF zarizeno proto, ze zajem publika upadal, tudiz nestalo za to tahat tam prednasejici etc., protoze kdo by delal prednasku pro 5-10 lidi… (i to je mozne).Muzete mit p(P)ravdu. Ovsem to nic nemeni na tom, ze MUJ zajem, jenz je jinak o literarne zamerena setkani vseho druhu enormni, upadl ve vztahu k Festivalu az POTE, co v mych ocich upadla samotna linie.Mam rad literarne zamerene cony a linie. A jsem nevyslovne stasten, ze zdaleka ne vsechny cony jsou monstra jako Pragocon a FF. Protoze tam jsem si vzdycky pripadal a pripadam jako na hlavnim nadrazi. Hluk, davy, zmatek. Jednou do roka (Pragocon) to muze byt legrace. Ale vickrat si to nesvihnu. Takhle ten kontrast krasne zvyrazni, jak prijemne je zajet si vickrat za rok na rozlicne Nanocony, kde se vsichni ucastnici vcetne prednasejicich sesednou do jednoho kruhu, protoze se tam vejdou (!), a volne klabosi.Me nadseni takovymi akcickami neni pretvarkou a rozhodne zpochybnuji, ze by byl mel zapotrebi se pretvarovat kdokoli ze zucastnenych. Uz proto, ze ucast neni povinna a lze odejit ci se vubec nedostavit, aniz by to muselo byt zduvodnovano. To je alfa a omega podobnych akci.
Co se mne tyce, pretvarka neni reseni. Neuspech se nesnazim skryvat, proste ho priznam – paklize mam pocit, ze nejaky nastal. Nebudu prece delat blce ze sebe i ze sveho okoli.Pokud se poradatel ci kdokoli jiny z pritomnych na me urazi, je to jeho vec. Sdeli-li mi sve rozhorceni a jeho duvody, jsem pripraven sve chovani znovu zvazit, a mam-li pocit, ze jsem to zvoral, tak se omluvim. Vlastni dulezitost povysovat nepotrebuji, ponevadz uz neni kam, jsem ta nejdulezitejsi (a nejchytrejsi a nejkrasnejsi a nej-nej-nej…) osoba na teto i ostatnich planetach, a ostatni si klidne muzou uctivat treba Pecenou bramboru, je mi to fuk 😛 Ja vim svoje. Cha!Zklamani ma smysl zakryvat jen po tu dobu, nez se s nim vyrovname, nacez nastava cas resit problem nejak konstruktivne. Zklamani neni nic jineho nez proces adaptace na nepredpokladanou situaci a neni tedy duvod se s nim zdrzovat dele, nez je nezbytne.Lec paklize Mr. Pravda ma ve zvyku se pretvarovat, aby „zakryl neuspech, neurazil poradatele, povysil vlastni dulezitost a zakryl zklamani“, nemohu mu v tom branit, jakkoli takove chovani pokladam ze nedustojne. Nicmene, pane Pravdo, laskave nehazejte vlastni komplexy na nas ostatni, ano? To, ze jste takovy vy, jeste automaticky neznamena, ze je takova „vetsina“. A nemusite se namahat mi vysvetlovat, ze takhle jste to nemyslel. Chcete-li, myslete si, ze ja taky ne. 😛 Hovori ze mne emocionalni amok a urazena jesitnost etc. (potrefena husa nejvic kejha). Lec vezte, ze tim predposlednim kvakem jste mne coby pravidelneho ucastnika conu, zpravidla poradanych nekym jinym nez vami, pekelne dopalil. A je mi uplne jedno, ze vam je to jedno. Jestli si nevidite do pusy, resp. na klavesnici, tak ja taky ne a jest vasim udelem snaset jeceni precitlivelych neurotiku, jako jsem ja. Berte to jako jeden z pruvodnich jevu. Pravda holt boli a mucednici leti porad :-PHele, schvalne – kdo z pritomnych ma pocit, ze by se na nekterem conu pretvaroval tak, jak to nastinil pan Pravda? Organizatori, prednasejici, radovi ucastnici? Pochlubte se! 😀
No, myslím, že Vašek to s tou přčetvářkou myslel tak, že pokud mi na conu nepřijde na přednášku dost lidí, neletím za organizátorem a nemlátím ho deskami po hlavě. Co si budeme namlouvat, přednášející nejsou rádi, když jim na přednášku přijde deset lidí, i kdyby si jim ti lidé měli možnost sednout na klín.
Mr. skřítku, jak jsem psal – já nikomu neberu, že se mu líbí jiné cony, než se líbí mně. Ať existují i malé cony, pro jejich pořadatele, přednášející a publikum. Ale ať se nikdo nepřetvařuje. Ať se malý con netváří jako velký, ať jeho pořadatel dá jasně najevo, o jaký con mu jde (i kvůli tomu, aby přilákal to správné publikum a dopadlo to jak si představují) a ať neúspěch nezakrývá nějakými řečmi a sliby. MB slíbil lepší, nejméně 2 účastníci z těch pár kritizovali účast. Evidentně to tedy ani MB a některým účastníkům nevyhovovalo, tak jak to bylo. Nebyl to záměr, nepovedlo se to. Ať přednášející vědí, že jdou přednášet pro pár lidí a ať to jdou dělat proto, že jim to vyhovuje, ne proto, že ve skutečnosti doufají ve větší publikum. To je fér, v podstatě ve prospěch té malé akce a nechápu, co vás na tom rozčiluje. Nic víc jsem tím nemyslel. Mám bohužel opačné zkušenosti, že pořadatelé conů si myslí, jak velkou účast budou mít, naslibují přednášejícím, fanouškům, pak zredukují na zlomek a nakonec se tváří, že to vlastně celou dobu byl záměr udělat něco komorního. Minicon nebyl původně myšlen takto malý. Bývalo na něm i hodně přes sto lidí. Proto jsem dal KJV na výběr, jak to chtějí dále dělat. Jestli s větším publikem a přitom s tradičním obsahem nebo tak jako teď. Vybrali si jako teď. Fajn, vyřešeno. Nesnažil jsem se převzít kontrolu, nabídl jsem pomoc. Pomoc nechtějí, nepotřebují, takže vše je v pořádku. Paranoia z vaší strany je zbytečná, stejně tak jako útoky.
Mr. Skřítku, ještě k literárnímu programu FF. Literární linie Avalcon na FF nadále je a spolu s dalšími předcházejícími i souběžnými linemi nabízí nejvíc literárního a tradičního programu ze všech conů. To, že jste ji “nenašel” a že je “řídká” a podobné kecy, není tím, že by taková byla. Je to tím, že prostě nemáte rád velké cony. To je v pořádku. Ale nepřetvařujte se prosím, ano? FF se vám nelíbí, ok, je vás víc. Ale není to tím, že by na něm nebyl nebo byl slabý literární program. Je to vámi, vám se tam nelíbí z jiných důvodů, tak to nesvádějte na slabý literární program FF. To je přetvářka a ještě s trapnými výmluvami. Stačí se podívat do programu http://festivalfantazie.cz/ff/index.php?pg=../archiv/2009ff/program_ff09 a programu jakéhokoliv dalšího conu a porovnat známá jména, pořady věnované literární fantastice. I kdybyste z linií jako LOTR, HP, Zaklínač a Duna a dalších vybral jen jednu dvě přednášky, pořád ještě je tradičního miniconského, parconského a fénixconovského programu na FF zdaleka nejvíc. Přednášky o literatuře, vědě, budoucnosti a historii, lidstvu, záhadách, mytologii, fanoušcích, … Renčín, Ríša, Herec, Neomillnerová, Mostecký, Šlechta, Němec, Kantůrek, Vrbenská, Jůzlová, Toman, Jireš, Procházka, Žamboch, Vachtl, to je jen známější část přednášejících jen na Avalconu. Souběžně Futurecon s vědci a odborníky. Souběžně další desítky pořadů o fantastické literatuře. A následoval Klasikon a další linie s velkým obsahem tradičně zaměřených pořadů. Tím vás nelákám na FF, stejně by se vám tam nelíbilo. Tím jen vyvracím ty nesmysly o tom, že ne FF není pořádný literární program.
Jasně: “Vydejte mi všechny své cony a nikomu se nic nestane!” :)Mně se letošní Minicon i celkem líbil příjemnou atmosférou, ale určitě se dá dost zlepšovat.Možná už byste se ke conu, na kterém jste vůbec nebyl, už mohl přestat vyjadřovat, pane Pravdo.
To je specialita jenom naše nebo to takhle probíhá všude, ty hádky o jedno velké h…? Takže asi takhle, z pohledu účastníka: mně se Minicon letos líbil (ostatně jako pokaždé, když jsem na něm byla), komorní atmosféra, potkávání se se známými, úžasný Leonard, Kantůrek, Míla Linc a spol. Samozřejmě Egon, který si nás, autory první knížky, vytáhl na pódium (to bylo asi nejdrsnější, neumím vystupovat před lidmi)a tak dál a tak dál. Líbilo se mi tam. Stejně tak se mi ale líbilo i na FF speciál, sice jsem tam byla jen jeden den, ale Daturnin, Petřina přednáška a hlavně bar se spoustou známých… CHci tím říct, že obojí má stejný nárok na existenci a obojí může mít potěšené fanoušky (dokonce i jedny a ty samé, co vy na to, Michaeli a pane Pravdo?)
Michaeli, fakt mi o tohle nejde. Minicon se mi v podstatě nehodí, chtěl jsem mu jen pomoci. To, že to někdo nepokládá za pomoc, je něco jiného.2 obdobné reportáže stačí k tomu vyjádření, které jsem napsal.Martino, já opravdu neupírám malým conům právo na existenci, jak jsem již několikrát dokázal i tím, že jsem některé podporoval a budu podporovat. Já jen prostě nemám některé věci kolem conů rád. Například když je neúspěch vydáván za přednost. Což v tomto případě nastalo, protože evidentně i dle vyjádření pořadatele účast zaostala za očekáváním, také byl zrušen pořad, což při tom počtu je poměrně vysoké procento a přitom by měla stačit poměrně malá práce na to, aby se to nestalo. Na tom nemění nic to, že se to pořadateli líbilo (chtěl bych ovšem vidět pořadatele, který by to nenapsal) a že se to líbilo účastníkům (i kdyby všem). Více méně komorní atmosféry by se dalo docílit i při 50 nebo 100 účastnících, ostatně takovou atmosféru Minicon míval i při této návštěvnosti. Jistě nejsem sám, komu je líto, jak Minicon v rukou MB dopadá. Ovšem i moje kritika pomůže – jednak vzbudila aspoň malou diskusi kolem umírajícího Miniconu, jednak úplně vidím Michaela, jak skřípe zubama a říká si, že tohle si ode mě nenechá líbit a příští rok s tím něco pořádného udělá, abych už nemohl blbě kecat. Pak to bude fajn.