Dostal se nám do rukou dopis našeho externího přispěvovatele Mikuláše Hluchavky, který nás mile překvapil. Ať už tím, že se ozval po skutečně dlouhé době nečinnosti, tak i tím, že zcela nečekaně ukázal, jak se některé akce dokáží samovolně rozšířit i tam, kam se spisovatelé (v tomto případě jeden konkrétní) pokouší vecpat „silou, která by stačila na napsání jedné nebo dvou knih“.
Vypravil jsem se služebně na výlet do našeho hlavního města a dostalo se mi nečekaných zážitků. Přestože jsem kulturní program plánoval až na další dny, čekal mne hned na autobusovém nádraží. Ke svému velkému překvapení jsem zde potkal šéfredaktorku Fantasy Planet Pavlu Lžičařovou, což mne zaujalo natolik, že jsem se rozhodl hned neodejít a zpovzdálí celou akci sledovat.
Musím uznat, že mne celkem pobavila. Skupinka fanoušků (mám pocit, že jsem poznal i nějaké další tváře, které znám z fotografií z různých conů a dalších setkání) postávala u příjezdu autobusů s transparenty a letáky a netrpělivě na něco čekala.
Byl to žlutý autobus firmy Student Agency. Čekali jsme dál (skupinka jásavě, já potají). Nakonec z autobusu kdosi vystoupil a skupinka propukla v jásot. Co se dělo potom, ani pořádně nevím – pak už jsem si všiml jen focení a společného odchodu.
Nedalo mi to, na internetu jsem si ještě ten večer prošel web, dal si jedna a jedna dohromady a zjistil jsem, že to byl Míla Linc, kmenový autor nakladatelství Straky na vrbě, toho času v Brně. Jestli jej takto fanynky (k jeho radosti určitě) i fanouškové (k jeho o něco menší radosti určitě) vítají pokaždé, když přijede na návštěvu, pak je určitě dobré být spisovatelem.
Míla Linc nadšeně vybíhá z autobusu
A k čemu vůbec tolik slávy? „31. října jsem strávil poslední den v Brně. Ve večerních hodinách jsem dojel do Prahy a už v ní hodlám zůstat,“ prozradil nám Míla a na dotaz proč, odpověděl bez zaváhání: „Protože doma je doma. A protože Praha je o tolik krásnější než daleké asijské pustiny.“ (pozn. red. – s ohledem na čtenáře jsme původní o mnoho drsnější vyjádření nahradili přijatelnou variantou)
Autor byl z vřelého přivítání fanoušky nadšený
Celou situaci osvětluje sloupek z červnového čísla časopisu Pevnost:
“Stalo se to jednou k večeru v předalekém Brně (Atlas Asie, strana 37), když se jistý redaktor Pevnosti (nazývejme jej nadále David) při svých cestách po pustých stepích Mongolomouce a Brnostánu zastavil na „jeden“ kumys. Z jednoho jich bylo samozřejmě víc, společnost byla také veselá a z jurty, kde nás nalévali, jsme odcházeli vcelku neradi.“
Mnohem zajímavější je konec celého článku, který ukazuje na „kruté asijské poměry“, jak se často Míla vyjadřuje: „Přiťukli jsme si jednoduchými poháry, v nichž zašplouchalo zkvašené kobylí mléko, dohodli jsme se na ceně (získal jsem tři kobylky a jednu mulu) a domluvili poslední detail: když to napíšu, dostanu od Davida za odměnu hraniční propustku, abych mohl opustit východoasijské stepi a vrátit se civilizace.“
Samozřejmě je otázkou, jak se na to dívá dnes. Prý úplně stejně. Odteď je zase Pražákem. A je tomu rád.
Což my v redakci moc nechápeme, ale i tak mu přejeme hodně štěstí.
Každý si chtěl sáhnout
😀
😀
😀
WTF?:DD
Beatlemánie hadra 😀
Dělat si legraci z Brna a brněnců není pěkné! Je to skvostné město, jež dalo lidstvu mnoho výtečných patafyziků a umělců toho nejlepšího ražení! A nelze také nezmínit úžasný a třeskutěbřitký brněnský humor!
to Kulagin
Taky myslím. 😀
Zajímalo by mě, co nosí M. Bronec v tom batohu?
to Kulagin
Řekl bych, že Umělcovy knihy, které bych žádostivým fanynkám ihned podepisovány a distrubuovány, neměly-li ovšem již vlastní exempláře 🙂
Jinak s hodnocením (téměř) souhlasím. Vyměnit předměstí Vídně za přelidněnou a téměř neobývatelnou Prahu, to nepochopím. Slovy známého světoběžníka: V Praze by chtěl žít každý. Tedy kromě mne 🙂
to Kulagin
Jasně, že knihy, Michael si nosí svou produkci v batohu. 🙂
mé knihy
Od svých knih se nemohu odloučit! Co kdyby chtěl někdo nějakou koupit, a já ji právě neměl u sebe?!
Já a Praha
Já bych tedy žít v Praze taky nechtěla, ač je, jak se zdá, středobodem všeho. 🙂 Ale lidi jsou tam prostě… nějací jiní a divní. 😀 Stačí se projet metrem… Takže si ho pokud možno nechám jen na ty návštěvy. 🙂
Praha je krásné město, které taktéž dalo lidstvu spoustu výtečných patafyziků, estrádníků, písmáků a dušezpytců, bez nichž nevím co bychom si počali!
to Kulagin
Tak tak a doma je doma, ať je to kdekoliv 🙂
Schramm – po roce bydlení v Brně se mi dokonce začaly líbit i České Budějovice, kde jsem byl párkrát na návštěvě a nebál se prohlašovat, že “kromě mě, teda”… teď mi přijdou jako docela milé a hezké městečko….
Přelidněná Praha je asi mýtus – sedím tu sám, ať se kouknu z kteréhokoliv okna, vidím jenom zeleň a nějaké ty domečky, lidi skoro žádné, je tu ticho a na krmítku se střídá hejno sýkorek, drozdů, červenek a modřinek (či co je to za ptactvo) a sem tam i jedna straka. Je to víc zvířat ve volné přírodě za poslední hodinu než jsem viděl za celý rok v Brně (tam to byly jenom dva vypasení potkani velcí jako kočka)…
Stačí to jako příklad toho, jak může být Brno odporné? 😉
to Roggy
K nevíře! Zvěř v Praze? Tedy jiná než nalámaní zahraniční turisti? Příroda má, zdá se, tuhý kořínek 🙂
Schrammovi
Někdy přijeď, uděláme výlet, z Pankráce to umím až mimo Prahu převážně zelení a pak nějakými poli. Ovšem já jsem městský druid! 🙂
Tady na sídlištích člověk v noci běžně potká i zajíce.
Brno
Abych trochu vyvážil obecnou kritiku Brna, musím říct, že já mám teda Brno rád. Nejsem rodák a ani nijak příbuzensky spojen s moravskou metropolí, ale jezdím tam velmi často pracovně a vždy jsem okouzlen.
To u nás běžně potkáváme zajíce, lišky, jeleny, jezevce, prasata, rusalky, hejkaly, hastrmany a někdy i turisty!
Abych nebyl špatně pochopen: Já mám Brno taky rád, jen mám občas tendenci zastávat se Prahy… 🙂
Špilberk má sice svoje nezpochybnitelné kouzlo, ale jinak bych z moravských luhů a hájů vyzvihl historické srdce Moravy, a sice Olomouc jako město, které pořád dýchá svou staletou historií, díky čemuž má neskutečné charisma. To jen abych oponoval té Mongolomouci (a šplhnul si u šéfredaktorky :)). Brno bohužel příliš převrstvily moderní dějiny a industrializace, Praha zas svou historii proměnila v neživý skanzen, centrum – město duchů. I když, pořád lepší než Pardubice 😉
Brno nesahá Olomouci ani po kotníky, ale musím poctivě uznat, že i ono má nádhernou zeleň – stačí zajet do jundrovské obory s prasátky a daňky, projít se Lužánkami nebo si udělat výlet kolem přehrady. A v Praze je zeleň taky krásná a je jí tam dost, což je logické, když je to o tolik větší město….
A já se zas zastávám Brna, když je pomlouváno 🙂
to Michael
Já mám právě zase tendenci zastávat se Moravy. 😀
A výjimečně vážně v téhle debatě ;), já byl opravdu překvapený tím, jak je Opava hezké město. Aby se někdo zastal i polského pohraničí, ehm teda Slezska 🙂
to Schramm
Opava je úžasná a mně osobně se moc líbí i Ostrava.
Všude je to krásné! To je ale Sluníčkový den!
Ostrava!
V Ostravě jsem byl jen jednou v životě, ale líbilo se mi tam. A mám rád i Opavu a zvláště pak ještě Krnov…
láska k bližním
Můžeme ji klidně rozšířit i na sousední státy a jejich historii.
Tohle zrovna poslouchám:
http://www.youtube.com/watch?v=w3OpylRX53A&feature=related
Pro ty co mají rádi Olomouc http://www.youtube.com/watch?v=s6Dzcyz2vqM
Lepší kvalitu jsem na You Tube bohužel nenašla
No já přemýšlím, v jakém městě, ale vlastně celkově místě na světě se mi nelíbilo… Hmm, to asi neexistuje, každé má své kouzlo, každé jiné a jinak velké, ale má. 🙂
to wiwi
A to já bych věděl… Třeba Pardubice. Nebejt zámku, je to o ničem.
to Schramm
Těmi jsem jen procházela, takže těžko soudit. Ale minimálně nádraží mají pěkné a znělka Já mám koně vtipná. 😀
Pardubice
Kdepak Pardubice, ty jsou hnusný, pracuju tam, tak vím oč jde 🙂 Takovej Hradec, odvěký rival města perníku, to je jiný kafe!
to AKKK
Ono to není přece nic překvapivého: na jedné straně věnné město českých královen a salon republiky, na druhé město perníku. Tady fakt není o čem diskutovat 🙂
Vítej zpátky!
Tak Mílo, vítej zpět! Nějak jsem ten tvůj návrat minul, asi málo sedím na internetech, ale jsem rád, že jsi zas doma!
Pro všechny: Byl jsem tam, co Míla v Brně bydlel. Ano. Chápu jeho odpor. Tam ho cítí každý – i Brňáci. A dobrovolně by tam bydlel snad jedině chudý knihovník a spisovatel…