Jak chutnal CONiáš 2011?

Vloni v knihovně létali draci, letos jiskřila magií. Na konci září byl v pražské knihovně připraven pro všechny milovníky fantazie již pátý ročník čím dál oblíbenějšího CONiáše.

Organizátoři rozhodně neztrácejí elán a na každém dalším CONiáši jsou vidět zúročené zkušenosti z minulých let. Letos se tak například rozšířil program v předsálí, který stylově doplnil nadupaný přednáškový maraton v hlavním sále. Magie se nevyhnula ani jemu – své vystoupení tu předvedli kouzelníci a budoucnost jste si mohli nechat věštit u Petry Neomillnerové. Magicky lákavé byly i deskovky, prodejní stánky s (nejen) knížkami a taky stoleček, u kterého jste si mohli vyměnit vámi přinesenou knihu za jinou. A samozřejmě placky, které byly tentokrát ve trojím barevném provedení. Dostal ji každý, kdo u vstupu třikrát zopakoval jazykolam Vytři ty tři trychtýře, formulku získanou z vyplnění tradičního CONiášovského kvízu.

To hlavní se však samozřejmě dělo v přednáškovém sále. Organizátoři program namíchali ze zajímavých přednášek a známých hostů. Con v deset ráno zahájilo povídání o Harrym Potterovi, poté byli návštěvníci přeneseni do říše filmové magie Michala Langra. Retrospektivní ohlédnutí za fantasy filmy bylo zajímavé, nicméně příště by neměly chybět ukázky, které se u tohoto tématu přímo nabízely. Následující přednáška Jiřího W. Procházky a Vlada Ríši byla trošku neuspořádané, oba spisovatelé jsou naštěstí zdatnými vypravěči a jejich povídání (nejen) o tom, kde nasát tu správnou atmosféru pro psaní fantasy, bylo vtipné a milé. Přednáška Tomáše Bandžucha se točila okolo jeho připravované knize Ve službách republiky a pak přišel jeden z vrcholů programu – Leoš Kyša, který coby člen klubu skeptiků návštěvníkům nedokazoval, že magie existuje, ale právě naopak. Mluvil především o placebo a nocebo efektu, ale dotkli jsme se i konce světa.

Na každém správném conu se vyhlašuje nějaká ta cena. CONiáš měl tu čest stát se místem vyhlášení historicky prvního ročníku publicistické soutěže Gandalfovo brko a Sauronovo péro, která oceňuje nejlepší a nejhorší počin české žánrové publicistiky za uplynulý rok. Vítězem se stal Míla Linc se sérií článků Hrdinové třicetileté války z časopisu Pevnost, ale ani FP si nevedla špatně – v užších nominacích měla své želízko v ohni. Sauronovo péro pro největšího prznitele pak obdržel spisovatel Ludvík Vaculík za svůj článek o komiksech, inkriminovanou část i s komentářem najdete v našem druhém dnešním článku.

Oblíbená přednášející Petra Neomillnerová nemohla chybět ani zde, stejně tak jako nakladatelství Zoner Press, které se ve své fantastické edici věnuje magii opravdu důkladně a poctivě a na CONiáši nás seznámilo s tvorbou své kmenové autorky Trudi Canavanové.

A pak už následoval druhý vrchol conu, skvělý dvojkřest nových knížek Strak na vrbě Modrá luna čarodějů, Rudý měsíc války Jana Dobiáše a Mrtví muži netančí Míly Lince. Byl pojat jako divadelní scénka, v níž nechyběli šermíři, přetáčení času ani z hlubin minulosti přivolaný Mikuláš Dačický, který se stal kmotrem obou románů. Sál se bavil i u následné dražby pokřtěných knih (s bonusem v podobě keramické lebky). Cena mohla ovšem jít určitě výš, vítěz za oba tituly i lebku zaplatil 600,–.

Františka Vrbenská svým kouzelným způsobem povyprávěla o magii v současném světě, čímž jistě rozjasnila ty tváře, které po přednášce Leoše Kyši zůstaly trošku zasmušilé. Celý con pak završil Jan Kantůrek s Úžasnou Zeměplochou, vyhlášení conové soutěže a koncert larpového písničkáře Laega Mortemira.

CONiáš stojí na hranici mezi komorními pátečními coníky na Smíchově, které už nějaký ten pátek rovněž připravuje Míla Linc, a klasickými víkendovými cony, takže se stává takřka ideální akcí pro všechny, kteří chtějí zažít poctivý con a na Festival fantazie, Tolkiencon či Fénixcon si zatím netroufají. Navíc se koná ve stylovém prostředí knihovny a je v podstatě zdarma – pro čtenáře knihovny a pro ostatní za cenu roční průkazky. Je to příjemný způsob, jak strávit jednu ze sobot babího léta. Přijďte příště taky, bude se vám tu líbit.