Parcon na Comics Salónu? Tato představa vzbuzovala v mnoha fanech velké obavy. Ani ne tak proto, že začlenit tradiční con do moderního a dynamického festivalu může být obtížné, koneckonců Istrocon s CS už řadu let v pohodě koexistuje. Spíš vládla obava, že se v obřích prostorách Istropolis tak trochu ztratí a kromě vyhlašování cen si vlastně nikdo ani neuvědomí, že je taky na Parconu. Jak to tedy dopadlo?
Docela dobře. Parcon se zvlášť moc nepropagoval, prezentoval se hlavně v souvislosti s Istroconem – i placka a tričko bylo pro obě akce společné. Není se co divit, náplň obou conů je dost podobná a návštěvníci jsou vlastně totožní. Programovou linii však dostal vlastní. Lišila se od těch istroňáckých hlavně tím, že do ní bylo zařazeno více „Fandomového“ programu – besedy o jeho minulosti a současnosti, vzpomínky na zesnulého Vlada Srpňova, komentované fotky z conů, ohlédnutí za slovenskými Parcony a minulostí Istroconu…
A samozřejmě do ní bylo zařazeno i vyhlašování Ceny Karla Čapka a dalších cen. Na něm se osvědčilo rčení, že méně je více – scénáři sice chyběla invence a humor, tím pádem však na něm nebylo co zkazit a celý program tak plynul v poklidném a příjemném duchu, nebyl uspěchaný, ani zbytečně natáhnutý. I moderátoři se svých rolí zhostili dobře, i když malou výtku si přesto neodpustím – ač nejde o nějakou nóbl akci, spojení slavnostnějších šatů Lucie Bockové a džín a mikiny Petra Holana působilo docela podivným dojmem.
Program Istroconu se pak tradičně dělil do dvou linií, jedné zaměřené na scifi, druhé na fantasy. I letos ho ozdobila zajímavá témata a přednášky slovenských i českých celebrit – Jiřího W. Procházky, Petry Neomillnerové, Františky Vrbenské, Leonarda Medka, Lucie Droppové či Ondreje Herce. Velmi povedené byly i dva křty – antologie slovenské fantasy Čas hrdinov a románu Ďura Červenáka Zlato Arkony. V prvém případě se podařilo shromáždit takřka všechny autory, což je vzhledem k jejich počtu (14) úctyhodný výkon, Červenák zase zaujal způsobem samotného křtu – namočením kopí do domácího černého piva, uvařeného speciálně pro tuto příležitosti, a pocintání knihy. Následovala obří, hodinu a půl trvající autogramiáda.
Co se týče Comics Salónu, opět se bylo na co koukat. Okostýmovaných účastníků byla spousta a některé modely byly opravdu dechberoucí – například duo vetřelců, Kapitán Amerika a Thor či dívčí verze Avengers. Soutěž tak měla vysokou úroveň a u cosplay divadla se návštěvníci bavili snad ještě více než vloni. Příjemná byla i návštěva vzácného zahraničního hosta – japonského producenta Mitsuhisa Ishikawy, který si pro fanoušky kromě besed připravil i první evropské promítání nového anime Haruka and The Magic Mirror. Jen program kina byl letos trošku slabší.
Po programové stránce tedy není takřka co vytknout. Organizace však nějaké mušky měla. Například špatně ošetřené ubytování v ubytovně – z webu nešlo zjistit, kolik přesně se bude platit, miniaturním písmem vytištěný program v účastnické brožuře… Celkově se však letošní ročník všech tří akcí povedl a určitě nebudu sama, kdo si už nyní rezervuje víkend na příští rok…
Fotili Ján Žižka a Vojta Rabyniuk, jejich další fotky najdete na Facebooku.
Přečtěte si i reportáž Mariana Kubicska z minulého ročníku!