Fénixcon proběhl jako vždy v Brně a jako vždy v předvánočním období. Letos byl nosným tématem chaos, ale účastníci se neměli čeho bát, síly chaosu zvládali organizátoři s přehledem zkušených harcovníků.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
První příjemné překvapení proběhlo už u šatny. Kdo neváhal přispět dobrovolným obnosem, ten dostal… no, to už by nebylo překvapení, kdybych to prozradil. Ke každému conu patří slavnostní zahájení. Toho se zhostil hlavní organizátor vtipně a rychle, bez žádných dalších cavyků.
Hned poté začaly přednášky, i když většina přítomných se spíše věnovala nekončícím hovorům při sklence něčeho ostřejšího.
Miloš Ferko chaoticky poskakoval mezi ukázkami z knih a rozpravách o nich. Vesměs se jednalo o tituly, které zasahovaly různým způsobem do extrémů hranice čtivosti. Člověk si tak mimo jiné mohl procvičit, jestli ještě stále rozumí slovenskému jazyku, protože ukázky i přednes požadovaly po posluchačích extremní soustředění.
Hned poté se zástupci tří nakladatelství, která se u nás rozhodla vydávat mangu, rozhovořili o radostech a strastech vydávání tohoto japonského komiksu. Došli k závěru, že situace nepřeje vydávání kvalitnějších věcí jednak proto, že po nich zatím není potřebná poptávka, a jednak je to běh na dlouhou trať hlavně kvůli zdlouhavému jednání s japonskými nakladateli.
Páteční program uzavřel Peter Pikna, který pronikl do chaosu v hudbě, kde probral dějiny experimentální hudby dvacátého století. Některé ukázky byly pro laika celkem úsměvné, ale bohužel většina o ně přišla, protože účast byla mizivá.
Sobotní program měl už účast hojnější. Kdo ví, jestli to bylo zapříčiněno společenskou únavou přítomných posluchačů (a tudíž neochotou přibližovat se k baru) nebo slavnými jmény přednášejících. Jiří Pavlovský hýřil humorem při přednášení o radostech a strastech vydávání komiksů, Jan Kantůrek zase přítomné pobavil ukázkami z připravovaného dílu Zeměplochy Terryho Pratchetta. Éterická bytost Františka Vrbenská zase odlehčila svůj přednes vtipnými obrázky bytostí z říše snů a pomocí nich došla k překvapivým závěrům.
Vlado Ríša s Martinem Šustem představili pokračovatele zesnuvší Ikarie a odhalili nekorektní fungování managementu bývalého nakladatele.
Lívia Hlavačková a Jana Jůzlová se zase pustily do odhalování popravčího řemesla ve středověku. Bylo úsměvné sledovat tyto dvě kultivované osoby fascinované morbidností. Nicméně přednáška mohla přinést mnohé autorům historické fantasy. Mezitím Leonard Medek bavil posluchače ukázkami z knihy o nenapravitelném šprýmaři a jeho kanadských žertících.
Alexandra Pavelková zase pobavila skvělými ukázkami záměrného chaosu ve filmu a na konec přednáškového pásma Ondřej Netík posluchače fascinoval bořením racionálního vnímání světa založeného na vědeckém výzkumu. Škoda jen, že ve své mystifikaci zacházel někdy až příliš daleko, jinak by se mu snad podařilo založit novou sektu.
Čekání na tombolu ukrátilo vyhlášení soutěže o nejlepší masku, přičemž musím složit hold za odvahu vítězům ceny dvojic. Tombola pak proběhla v poklidu, ceny si odnesli hlavně ti, kteří šli výrazně štěstíčku naproti.
Organizace byla skvělá, vlastně to vypadalo, jako by všechno probíhalo tak nějak samo od sebe. Jediné, co bych conu vytkl, bylo nepříliš pitelné pivo, ale jinak byly ceny na hotel velmi rozumné.
Letošní Fénixcon se opouštěl s těžkým srdcem. Atmosféra byla vřelá a venku vládl třeskutý mráz. Leč nakonec se museli všichni vrátit do mrazivé reality a doufat, že se napřesrok zase vrátí…
Fotky: Ján Žižka, Roman Randalf Kresta, Dušan Axmann
Jan Michálek (redaktor)
jan.michalek@fantasyplanet.cz
Páteční účast byla možná slabá, ale na přednášce od desíti do půlnoci o zbraních měl Robert natřískaný sál
no, nemohl jsem být všude