Dvojreportáž z Miniconu a Labyrintconu

Slogan letošního Miniconu zněl Byli tu před námi!, což napovídalo, že program bude zaměřen na starší, magické rasy. A tak se do Ústřední knihovny opět sjelo několik desítek nadšenců žánru fantasy, aby se sešlo se svými kamarády a osobnostmi, jejichž knihy tak hltavě čtou.

Po úvodní přednášce na téma Hobit (film), diskuzi s šéfem nakladatelství Straky na vrbě Michaelem Broncem, křtu knihy Rogera Zelaznyho Ostrov mrtvých, vydané týmž nakladatelstvím, a vyhlášením výsledků literární soutěže Žoldnéři fantazie začal cyklus přednášek, věnovaný magickým bytostem.

Jako první na řadu přišli Leoš Kyša a jeho andělé. Nejde o název nového hudebního tělesa, sympatický novinář si vzal na paškál opravdové neposkvrněné nebeské posly, ukázal je osazenstvu malého přednáškového sálu v pravém, biblickém světle a vytvořil tak zajímavou přednášku, která by byla dozajista mnohem zajímavější, kdybych ji stihl celou.

Leonard Medek, přednášející převážně o mrchožravých ghúlech, byl pro mě velkou neznámou (vzhledem k tomu, jaký začátečník v navštěvování conů jsem). Neznám jej osobně a některá jeho díla řadím mezi vrcholy tuzemské fantastiky, přesto jsem měl často pocit, že přednášení jako takové tohoto pána pravděpodobně nudí, což způsobovalo, že zajímavé momenty jeho přednášky se střídaly s nudnými. Velice často se také naráželo na skutečnost, že o ghúlech se toho vlastně mnoho neví.

Anděly i ghúly musel oželet ten, kdo se rozhodl vyrazit na exkurzi do podzemí pod Staroměstskou radnicí. Byl to předkrm před večerním Labyrintconem, již pátým setkáním „Sekty Labyrint“, tedy čtenářů, kteří si oblíbili tvorbu Pavla Renčína a chodí diskutovat na jeho webové stránky. Srazit jsme se měli před orlojem, což se vzhledem k davům turistů na první pohled nezdálo jako moc dobrý nápad. Ovšem Pavel byl připraven – mával cedulí s naším znakem, roztomilým impem, jedním z hrdinů Labyrintu. Nakonec bychom se však možná obešli i bez ní, protože se nás sešel opravdu úctyhodný a nepřehlédnutelný počet – cca dvacet fanů. Prohlédli jsme si prostory pod Staroměstskou radnicí a zamířili i na věž, z níž byl krásný výhled na pocukrované vánoční trhy na náměstí. A také se na ni člověk mohl nechat vyvézt úchvatným skleněným výtahem.

Neznalost ghúlů se zřejmě rozhodl napravit excentrický Martin D. Antonín, jenž tématu své přednášky (goblinům) přizpůsobil i šat. Respektive make-up. Přestože byl jeho humor občas až nucený, dobře se tento „herec“ sleduje a poslouchá. Nakonec jsme se o goblinech nedozvěděli nic nového ani převratného, což však nikomu vůbec nevadilo. Martinův „Stroj na ovládnutí celého světa“ a nějaká ta povedená hláška tuto výtku naprosto vymazaly.

Zajímavě podaná pak byla přednáška Františky Vrbenské věnovaná démonům pekelným. Posluchači se dozvěděli o spisovatelčiných zkušenostech s těmito tvory a dokonce si mohli poslechnout autentický zvuk z pekelných komnat (kterýžto v kombinaci se svojí hlasitostí zřejmě způsobil několik infarktů kolemjdoucích). Trochu zamrzelo, že se Františka nedostala k teori o démonech podrobněji, vždyť démonologie je snad ještě zajímavější než věda o jiných, kladných bytostech. Nedošlo dokonce ani na vyjmenování a popsání těch nejdůležitějších démonů, natož na nějaká sofistikovanější témata.

Poslední na řadě pak byli trpaslíci. Tyto svérázné postavičky si nemohl vzít na starost nikdo jiný než neméně svérázný Jan Kantůrek, který se svého úkolu zhostil dozajista skvěle, což ovšem musejí posoudit jiní, neboť já již nebyl přítomen.

Shrnutí je nasnadě. Můžeme být rádi za jakýkoliv con, na němž si parta do fantastiky zblázněných lidí utahá mluvidla nad svým oblíbeným tématem nebo poslechne nějaké ty zajímavé přednášky, přesto co do zajímavosti a návštěvnosti nesahá Minicon nedávnému Coniáši ani po kotníky gobliního ghúla.

Pokud byl Minicon mírným zklamáním (což můžete v diskuzích s radostí vyvracet), Labyrintcon takřka neměl chybu. Oficiálně začínal v šest, pro setkání byla vybrána příjemná hospůdka s výhledem na Vltavu. Kromě těch, kdo navštívili podzemí, se dostavilo i několik dalších fanů a Pavlem pozvaných hostů – šéfredaktor Pevnosti Tomáš Němec, redaktor Labyrintu a Městských válek Jiří Popiolek, publicista Leoš Kyša, spisovatelé Petra Neomillnerová a Jaroslav Mostecký a další. Pavel postupně všechny poprosil o krátké povídání, čímž setkání získalo status oficiálního conu s programem. 🙂 Proběhla i tombola o výtisky zkaženého prvního vydání Labyrintu, které tiskárna vypustila do světa neúplné, společně jsme se vyfotili a samozřejmě vykoupili celou bednu Labyrintů, které s sebou Pavel přivezl. Ač jsem Labyrintcon spíš jen tak ochutnala a brzy odešla na zpáteční vlak, byl pro mě opět výjimečným zážitkem, který si s radostí kdykoliv zopakuji. Pokud se chcete příště veselit s námi (třeba až do bílého rána, jako tomu bylo u těch nejstatečnějších letos), zamiřte na www.pavelrencin.cz a přidejte se. Budeme se na vás těšit! 🙂

Foto: Jan Macháček, Jaroslav Paznocht a Veronika Salášková.

O Miniconu psal:

Josef Horký (redaktor)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Zážitky z Labyrintconu vám kurzívou zprostředkovala:

Pavla Lžičařová (šéfredaktor)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz