Con na vrbě: Létaly karty, tekla krev…

Malé coníky ve smíchovské pobočce Městské knihovny v Praze se už dávno staly zárukou příjemně strávených odpolední v báječné atmosféře a ve společnosti starých i nových přátel. Con na vrbě nebyl takový. Byl ještě o něco lepší.

Nevynikl sice počtem návštěvníků (v tomhle ho třeba lednový Pevnostcon předstihl), ani precizním dodržováním programu (malé zpoždění na začátku a trošku škatule škatule hejbejte se s pořadím přednášek), ale nad tím může sebeurýpanější reportér mávnout rukou, protože tyhle věci smíchovské cony opravdu nekazí. Jejich poznávacím znakem je neformální atmosféra a pohoda, spousta zajímavých hostů a zkušenou rukou organizátora Míly Lince skvěle namíchaný koktejl přednášek a besed. Z tohoto hlediska byl páteční Con na vrbě na jedničku s hvězdičkou.

Leonard Medek čte a publikum pozorně poslouchá

Název akce odkazuje na nakladatelství Straky na vrbě, a rozhodně nebyl výběr tématu náhodný. Jedna z nejznámějších literárních soutěží O železnou rukavici lorda Trollslayera, pořádaná právě Strakami, změnila název na Žoldnéře fantazie, stejně tak se budou jmenovat i dřívější Drakobijci – sborníky vítězných prací. A ačkoliv byly výsledky posledního ročníku vyhlášeny už loni, knížka nejlepších textů vyšla až nyní. Její křest byl proto tím hlavním důvodem, proč Con na vrbě uspořádat. Ovšem zdaleka ne jediným.

Michael Bronec a Jan Kantůrek – jak se překládá Amber?

Straky na vrbě totiž jako jedno z nejoblíbenějších žánrových nakladatelství kolem sebe za ta léta shromáždily spoustu výjimečných osobností fantastiky, které rozhodně mají co čtenářům říct. Představil se například Leonard Medek s vyprávěním o svém Dobrodruhovi či Míla Linc s plány okolo druhého dílu románu Stín Černého hvozdu. Na připravovanou knihu Temní ilumináti lákal její autor Jan Pohunek, přesvědčování, že chystaná Daemonica – Hovězí v žaludku rozhodně není kuchařka, se zhostil Martin Darion Antonín. Při odhalování informací o pokračování románu Stín modrého býka Františky Vrbenské a Leonarda Medka natěšeným fanouškům skoro tekly sliny. Pracuje se totiž na něm, i když velmi pomalu, protože každý z autorů má plno dalších povinností. Jako jedno ze „zdržovadel“ sám sebe označil Jakub Drak Kočí, jehož čtenáři zase uhánějí s druhým dílem románu Vítr v piniích (který napsal právě s Františkou). A co se vůbec děje u stračí básnické edice Rozstoklatý vraniklec? Po dalších dvou sbírkách se plánuje sborník morbidních básniček v černých deskách, kteroužto informaci editor Drak rovněž doplnil výzvou všem, co se jim po šuplících nějaká tématická báseň či rýmovačka válí. Posílejte na jeho mail! Přednáška Michaela Bronce a Jana Kantůrka s názvem „Jak se překládá Amber?“ se zvrtla ve čtení ukázky, což je však v podání pana Kantůrka vždycky výjimečný zážitek. Michael jako vůdčí osoba Strak se samozřejmě ocitl také pod palbou otázek. Některé dotazy byly opravdu netradiční, ale pár seriózních ohledně plánů do budoucna se také našlo. A tak se těšte na nové vydání Mariňáků, dračí sborník, sbírku knihovnických povídek a možná i na upíry.

Jakub Drak Kočí zaujatě louská Žoldnéře fantazie

A pochopitelně se křtilo! A to dokonce třikrát! A ve všech případech originálním a značně netradičným způsobem. Příjemné bylo, že se dostavili téměř všichni autoři Žoldnéřů fantazie i jejich mladšího bratříčka Kadetů fantazie (sborník pěti povídek, které v soutěži skončily na 11. až 15. místě). Hlavní kniha se křtila kapkou krve z prstu Michaela Bronce (tento čin podstoupil zcela dobrovolně a na základě vlastního nápadu), Kadeti pak meruňkovou pálenkou, jejíž název z důvodu jejího původu (Maďarsko), reportérce bohužel unikl.

Martin Darion Antonín přistižen při psaní – že by druhého dílu Daemoniky?

A křtily se i kartičky! Nové, vylepšené vydání karetní hry Hobiti se nepolévalo alkoholem ani krví, nýbrž se křtilo vzduchem, kterým karty rozhozené autory hry letěly směrem k posluchačům. Kromě větších či menších (záleželo na lapačském umu) fragmentů Hobitů si jedna návštěvnice odnesla i Vítr v piniích, který si 0také zalétal (jako zpestření přednášky o jeho pokračování). Samozřejmě nemohlo chybět ani závěrečné slosování anket, šťastní výherci si odnesli tašku s dárky od knihovny, Strak a časopisu Pevnost.

Krev, karty, létající knihy i maďarskou pálenku pak v kaleidoskopu nevšedních zážitků doplnilo i tango, kterým dvojice tanečníků stylově uvedla křest Žoldnéřů fantazie.

Jak to bude se Stínem modrého býka právě prozrazuje Leonard Medek a usmívající se Františka Vrbenská

A to je vše. A jestli se ptáte na v programu uváděný „dlouhotrvající oslavný potlesk“, tak ten samozřejmě proběhl také. Jen byl bohužel spíš krátkotrvající, neboť se nám na conu líbilo natolik, že jsme zapomněli sledovat ručičky hodin a z knihovny nás vyhnalo až hlášení rozhlasu, že za deset minut musíme budovu opustit.