O posledním červencovém víkendu proběhlo v Praze každoroční monstrózní setkání fanoušků anime a mangy Advík. Byli jste při tom? Ať už ano, nebo ne, máme pro vás rozsáhlou galerii fotografií. Fotil Lukáš Krása.
Fotografie lze prohlížet ve větším rozlišení při kliknutí na ikonu v pravém horním rohu boxu s obrázky.
Sdílet...
U nás ve vsi se mužici též přestrojují za maškary. O Masopustě. Ale takých maškar, jaké jsou na tletěch fotografiích u nás nemáme. Inu, lidé z velkého města mají vždy něco onačejšího! My máme jen Tatrmana, Knikoše, Kanimůru, Vodkové Prase, Hadrnici a Putštoka. Takové ty běžné masky, které zná každý.
“Z Port Arthuru jede fůra,
na ní sedí Kanimůra!”
Nebohý admirál Kamimura tolik zatápěl ruské dálněvýchodní flotě, že se dostal i do říkanky.
Ještě u vás, v době nekončícího sucha, poléváte popa vodou ze džberu, aby fakt pochopil, co se chce, aby u Hospodina vyžádal?
to KarelC
My popa nepoléváme, ale naléváme vodkou. Jeho přímluvy k Hospodinu jsou pak údernější a více platné!
Tradice se mění.
James George Frazer se musel obrátit v hrobě.
😀
to KarelC
Tohle se u nás dělá odjakživa, vyprávěl staříček Jemlichaj. Nevím, jak to probíhá u vás, ale u nás o Masopustě projde průvod vedený Vodkovým prasetem od krčmy ke kostelu. Tam nalejou popa a pak se vrací, chalupu po chalupě do krčmy. V každé chalupě je počastují vodkou, špekem a okurkami. Vodku vypijí, špekem zají a okurky si nastrkají do uší a nosu. Pak v krčmě proběhne veselice, na jejímž konci ubijí Tatrmana cepy a jeho rozřezané tělo roznosí po polích. To má na starosti Putštok s Hadrnicí. Na závěr zatančí Knikoš s Kanimůrou divoký třasák a pak Vodkové prase prohlásí Masopust za ukončený. A takhle je to rok co rok…
to Podchaljuzin:
Beru zpět! Tohle JE krásná tradice!
to KarelC
A to jsi ještě neslyšel o jezevčích hodech!
to Podchaljuzin:
Tak to fakt ne! 🙂
Můžeš nastínit?? Prosííím!
to KarelC
Jezevčí hody u nás ve vsi probíhají takhle: Již za brzkého kuropění se všichni mužici ze vsi vypraví do Černého lesa na lov jezevce. Musí být tučný a velký, alespoň čtyřicet, padesát kilo. Když ho chytnou (živého), odtáhnou ho na provaze na náves, kde je připraven sud vodky. V ní jezevce utopí. Mrtvý jezevec je stažen z kůže a jeho maso opečené na ohni rozdáno všem přítomným. K tomu popíjejí vodku ze sudu, dokud není prázdný. Do jezevčí kůže se pak navlékne nejsilnější mužik ze vsi. Křepčí dokola po návsi a ostatní se k němu postupně přidávají. Pak mužik v jezevčí kůži vzkřikne: “Jezevca zabili, baby dobili!” Na ten povel se mužici rozeběhnou po chalupách a každý naloží své ženě na hřbet bičem co se do ní vejde. Pak se vrátí na náves a spálí zkrvavené biče na ohni. Nakonec přiběhne na náves pop se zlatým křížem v ruce a bací s ním muže v jezevčí kůži vší silou do hlavy. Omráčený (někdy i mrtvý) mužik je pak odnesen do Černého lesa. Tak je jezevec, duch lesů, symbolicky navrácen do svého království…
to Podchaljuzin
😀 that is piece of art
to Podchaljuzin:
To JE! nádhera!
Kdybys to někdy sepsal a vydal, třeba i nákladem vlastním :), tak se mnou určitě počítej!!
to Podchaljuzin
Padesátikilový jezevec? Není ta vaše ves někde u Pripjati?
to Gaba
Padesát kilo, to je běžná váha jezevce z Černého lesa, holubičko. Kolik váží jezevci u vás? Jestli míň, tak to vaše jezevčí hody asi za mnoho nestojí! Ale tak to chodí, jak se říká: Není li pečeně, postačí lahvička vodky!
to KarelC
Díky, ale pochvala patří především dobrým mužikům od nás ze vsi, lidem božím, holubičím povahám, kteří tyto pěkné tradice udržují a předávají svým dětem. Dá li Bůh a zachová li nás car v přízni, budou se naše veselice konat až do Soudného dne!
No jo, lesy se kácejí, devastují, na polích se místo obilí a brambor pěstují solární panely a tak se zvěř nemá kde pořádně vykrmit. Takže dneska skolit divočáka co má třicet kilo je událost roku.
A jezevec… jenom uvidět ho je svátek!
to KarelC
Je pravda, že zvěře není co bývalo. Skvrnitého kníkala abys pohledal a i chocholatých jelenců nebo norních tlapouchů není tolik vidět. Možná to souvisí s tím, že na západě Ukrajiny se přemnožili vlkodlaci a vydávají se přes hranice do Litevského, Bulharského a Českého knížectví na lov. Bude třeba je hubit, jsou to nebezpečné potvory. Staříček Jemlichaj jednou vyprávěli, že když byli malí, také se přemnožili vlkodlaci, v Germánii. Nadělali mnoho škody a zhubili spoustu dobytka i lidí. Nakonec musel car vší Rusi poslat armádu, aby ty krvežíznivce porubala. Ale jak se říká: Ani sebesilnější ránou nezabiješ všechny blechy v kožiše!
Požehnáno budiž znovuotevření diskusí. Bůh ochraňuj Podchaljuzinovu dědinu i všechny její duše!
Teda, gospodin Podchaljuzin, kam vy na to chodíte , :-DDDD
to kragh
Kampak bych chodil, na zápraží s lahvičkou vodky sedávám, s lidmi božími rozprávím, co nového ve světě se pocestných ptám… Inu, jak se říká: Mlynář nemusí krást, lidi mu sami nosí!