Trvalo to několik desítek let, zmizely v tom miliony dolarů, pokusili se o to mnozí filmaři, ale až teď se to konečně povedlo.
Ano! Ač se to chvílemi zdálo až nemožné, aby někdy někdo natočil dobrý film podle videohry, stalo se to pravdou. Pokusů o to bylo už opravdu hodně, ale až nyní můžeme říci, že to vyšlo. Je to skvělý posun vpřed od snímků jako Doom, Super Mario Bros., Hitman, nebo ona bizarnost FarCry od mistra oboru Uwe Bolla, jehož umění zprznit cokoliv, jakkoliv a kdykoliv zaslouží zapsat do kronik.
Byly tu však i vcelku obstojné pokusy, za zmínku postačí nedávný Warcraft: První střet a Princ of Persia: Písky času. Do výčtu nezahrnujeme filmy jako Raubíř Ralf a Pixely, protože nejsou adaptací jedné konkrétní videohry, ale spíše dílem inspirovaným daným tématem. A v čem tkví onen úspěch hezčího Indana Jonese?
Je to jednoduché. Tvůrci si konečně uvědomili, že byť mohou mít stejný příběh, nikdy nelze adaptovat hru absolutně, že obě média mají poněkud rozdílný způsob vyprávění příběhu, a tak velmi povedeně propojili prvky obou. Celý snímek díky tomu působí dosti odlišně od jiných svých soukmenovců, protože si pouze hraje s postupy a po celou dobu nezapomíná, že je hlavně filmem. Navíc je vidět, že autoři nepovažují hráče za tlusté, špinavé, uhrovaté blbečky v brýlích, co jen sedí doma u počítače a paří WoWko, ale za diváky jako každé jiné, kteří se sice těší na to, až uvidí na plátně věci, jež znají z videohry, avšak nestačí jim to ke spokojenosti. Stejně pozitivní je i rozhodnutí převádět na stříbrné plátno příběh moderního rebootu série o Laře Croft, protože původní byla jen prázdné torzo, bez pořádného charakteru, ale zato s obrovskýma prsama. Díky těmto a několika dalším rozhodnutím, k nimž se brzo dostaneme, je Tomb Raider opravdu první povedený film podle videohry.
Jako první je třeba zmínit celkovou náladu filmu. Ta není, jak to mnohdy bývá zvykem, sama sebe parodující a křečovitá, ale vážná, s jen ojedinělým vtipem, a dost často je z ní cítit ten správný pocit, jako máte u Indiana Jonese.
Dále tu máme příběh. Ten neztrácí čas kličkami ani složitějšími zvraty, je to přímá, jednoznačná a jasná premisa o zrodu hrdinky, která jako by vypadla z pera scénáristovi filmů z devadesátek. Padouši jsou tu zlí, hrdinové hodní, parťáci nápomocní a vše je předem určeno. Cíl je jasný a konec více méně také. Což ještě umocňuje onu atmosféru starých dobrodružných filmů, na jejichž základech je celá Tomb Raider vybudovaná. A od rozdělení dobra a zla je to jen kousek k postavám, které jsou dokonale napsané, a hlavně perfektně zahrané.
Walter Goggins se zase stal padouchem a sedí mu to, Dominic West je milující otec a Daniel Wu zatraceně sympatický parťák. Ten, kdo však vyčnívá a přesahuje ostatní, je Alicia Vikander. Lépe se ani tvůrci nemohli rozhodnout. Nejenže díky všem těm tělo na tělo soubojům, drsným akčním scénám, které jsou plné padání a skákání, je vidět, že se na roli opravdu připravila a vše jí tak věříte, ale i přitom vypadá dobře. Není to taková sexbomba jako Angelina Jolie, ale zato hraje. Je plnohodnotnou ženskou hrdinkou, která sama utváří příběh a není jím pouze vláčená jako hadr bez vůle, má komplexní příběh, a tak jsou všechna její rozhodnutí zcela smysluplná, ale taky je uhrančivě krásná, charismatická a sympatická. Není to nezničitelný Arnold, ale holka z masa a kostí, co když dostane ránu, tak ji to bolí a dává najevo únavu, strach a podobné další emoce. A když spadne, tak je špinavá i dvě scény potom.
Teď k prolnutí videohry a filmu. Nu, to je tu v mnoha ohledech velmi decentní. Samotné gameplay prvky typu lezení po skalní stěně, lukostřelba, řešení hádanek a další tu jsou vidět většinou jen párkrát. Díky tomu se těšíte na každý další takový odkaz a musíte přiznat, že jste se i dokonce jednou radovali jako malé děti, když Lara získala jeden, pro ni již symbolický, předmět. Čili z toho necítíte onu zoufalou vůli nacpat tam co nejvíc věcí z předlohy, ale spíš snahu potěšit hráče. Častěji si však můžete všimnout poněkud nezvyklých úhlů záběru a způsobu, jak kamera danou situaci zabírá. To je většinou způsobeno tím, že kameraman tím buď velmi šikovně navozuje pocit, jako by to byla cutscéna ze hry, nebo jen prostě rád volí podivné úhly. Nicméně to často působí, jako by to vypadlo ze hry, což je jedině plus.
Akce je tu svižná a odsýpá, ale objevuje se až v druhé polovině filmu, poté, co se seznámíme s Larou. Z většiny akčních scén cítíte poctivé řemeslo a tu a tam i nějaké ty praktické efekty. Bohužel tahle část filmu naráží na nevelký rozpočet a menší důvěru studia, díky čemuž je CGI poněkud slabší.
Hudba, ta tam je i není a moc velký význam jí asi není třeba přikládat, protože ji většinu času nevnímáte.
Je to až paradoxní, jak všechny v současnosti obrovské značky více či méně komerčně pohořely (viz. Assassin´s Creed, Warcraft: První střet a vlastně skoro všechny), zatímco tenhle malý, podceňovaný sourozenec všem vytřel zrak. Tedy vlastně bohužel ne všem, protože za velkou louží dostává průměrná hodnocení, ale stejně to bylo i s Králem Artušem: Legenda o meči, který se ukázal být parádní fantasy. Samozřejmě si Tomb Raider neodnesla dobré hodnocení ani od českého recenzentského kata Mirky Spáčilové. Přitom je to opravdu parádní dobrodružný film, který díky rozumnému skandinávskému režisérovi jménem Roar Uthaug zná míru a všechna akce vlastně působí docela realisticky na poměry žánru. A celkový verdikt je proto velmi pozitivní.
Tomb Raider je přímočarý, jednoduchý až banální příběh o mladé ženě, která se rozhodne najít svého otce, a přitom narazí na legendu o hrobce první japonské císařovny. Ta se ukáže být pravdou, a tak začíná předvídatelný, nepříliš překvapivý film plný opravdu povedené akce a fajn scénáře, jehož dialogyse dají bez problémů poslouchat a není nacpaný k prasknutí hláškami. Celý snímek si také bere to nejlepší jak z her, tak z filmu, a vskutku zručnou kombinací těchto dvou medií vzniká svěží, napínavá a poutavá akce. Samozřejmě, že to nedosahuje úrovně Indiana Jonese, ale to prostě nejde. I přesto to však není špatný film, ale dobrodružná pecka, kterou by měl vidět každý fanoušek videoher, protože konečně dělá předloze čest, a každý fanda filmů, protože je to něco, co tu už dlouho nebylo. A když ani to nepomůže, tak alespoň kvůli Alicii Vikander, dosahující krásy Angeliny Jolie a dalece jí překonávající herecky.
Snad nám tedy konečně začíná svítat na lepší časy, kdy adaptování videohry na velké plátno přestane být takovým problémem obvykle končícím katastrofou. Snad.
Roar Uthaug: Tomb Raider
USA, 2018
Stopáž: 118 min
Žánr: akční, dobrodružný
Scénář: Alastair Siddons, Evan Daugherty
Kamera: George Richmond
Hudba: Junkie XL
Hrají: Alicia Vikander, Walton Goggins, Dominic West, Daniel Wu, Kristin Scott Thomas aj.
