Who se bojí Chrise Chibnalla?!

Mohlo by to vypadat třeba takhle:

Zpěněné vlny chňapou po lýtku mrtvého kyberděcka, pohozeného na pláži. Začíná reznout a skvrna po kapalině, vyteklé z kovových úst, rámuje pravidelnou stopu v písku – čtverec co do plochy totožný se starou policejní budkou. Ozve se rytmický zvuk, jako by někdo napínal a zase smršťoval pružinu, a právě taková budka se zhmotní mrtvolce za zády. „Nemůžeme se dostat z pláže, je to past! Jsme tu uvěznění!“ ozve se a z TARDIS vyběhne… kdo vlastně? Žena? Silurián?… Dinosaurus?

S Chrisem Chibnallem v roli show-runnera kultovního seriálu je možné všechno. Sám má za sebou už několik doctorovských epizod, a ačkoliv i zarytí fandové při prvním setkání s jeho jménem krčí rameny, nejde říct, že by psal úplné propadáky. Pamatujete ten hřejivý pocit, který se dostavil v sedmé epizodě třetí série? Jmenovala se 42 a už už se zdálo, že nikým nemilovaná (ne, Doctor tě vážně nechce, huso!) Martha ze seriálu konečně vysublimuje, uvězněná v kapsli přitahované sluncem. Bohužel se nestalo, a tak se na Chibnallův jediný příspěvek k Tennantově linii zapomnělo, i když byl originální minimálně tím, že pracoval s reálným časem – dvaačtyřiceti­minutová stopáž epizody totiž kopírovala čtyřicet dva minut boje o záchranu vesmírné lodi, k němuž se Doctor se svou společnicí tak jako obvykle přichomýtl.

Na další zářez si Chibnall počkal až do páté série, kam napsal dvojdíl o Siluriánech. Ty pro obnovenou show vzkřísil z té původní a propašoval je i do epizody Dinosaurus on the Spaceship o dvě sezony později. Pouto, které Chibnalla s ještěřími pozemšťany spojuje, se projevilo i na oficiálních stránkách seriálu. Krátce po potvrzení jeho osoby coby budoucího hlavního scénáristy byl únor prohlášen za měsíc Siluriánů a já – ačkoliv velká fanynka madam Vastry – doufám, že v sobě Doctor neobjeví schopnost regenerovat do podoby dvounohé ještěrky.

Ovšem – změnit pohlaví by mohl. Všichni víme, že se k tomu schyluje už dávno a Steven Moffat v posledních dvou sezonách dělal, co mohl, aby takovou změnu podepřel. A právě v tomhle kontextu se Chris Chibnall jeví jako logická volba.

Za vším hledej ženu

Vedle uzavřených prostor, kde hrdinové bojují o své životy, záliby v plážích (nejlíp, šoupnou-li se do vesmírné lodi) a posedlosti číslem sedm(náct) jsou Chibnallovy scénáře charakteristické i silnými ženskými postavami. A co víc – jsou to postavy obklopené změkčilými muži, kteří se pitvají v citečkách (jako třeba ufňukaný Ianto bránící svou kyberženu ve stejnojmenné epizodě Torchwoodu), nebo se starají o dětičky (zkoukněte Broadchurch), zatímco se žena snaží vymýtit lidstvo nebo pátrá po vrazích. Ať už jde ale o kyberženu, siluriánské sestry válečnice či o matku, která se bojí o rodinu, a tak dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým, žádná z Chibnallových záporaček není jen temná, stejně jako ani jedna z hrdinek neoplývá pohádkovou čistotou. Naopak – někdy je těžké odlišit jedny od druhých. Všechny totiž jednají na základě smysluplných motivací, takže ať už Chibnall přijde s čímkoliv, ploché postavy to nebudou.

Pokud jde o originalitu Chibnallova rukopisu, ani tady se nejspíš bát nemusíme. Boj s živým sluncem, královna Nefertiti coby Doctorova společnice, invaze nečinných černých kostek, vesmírný parazit živící se sexuální energií nebo tlupa vyšinutých kanibalů v seriálu, kde bychom čekali spíš ufony, to je jen malý výčet jeho nápadů. Jako šéf seriálu Broadchurch navíc dokázal, že jakmile mu dáte větší prostor, umí vybudovat atmosféru hustší než mlha kolem rybníku Brčálník. Ani důraz na rodinné vazby, co se mnohdy dost ošklivě zvrtnou, nenechá postavy lítat ve vzduchoprázdnu – stačí si vzpomenout na Roryho tátu, kterého Chibnall připsal do svých smithovských dílů, aby ho v kreslené miniepizodě mohl zpravit, že už syna nikdy neuvidí.

Suma sumárum, vychází mi tohle: Z TARDIS vyběhne žena. Nejspíš v obleku pánského střihu. Za ní pak nějaký ňouma, možná s temnou minulostí, možná zamilovaný do Siluriánky/Si­luriána, nebo prostě se silnou sexuální tenzí k čemukoli jinému. Společně se proderou epizodní zápletkou, aby posbírali stopy pro tu klíčovou, tak trochu detektivní, která zarámuje sezonu. A ano, na povrch vyplavou další Doctorovy (ó velká Gallifrey, nedovol překladatelům přechylovat!) zamlčené rodinné vazby – koneckonců, Chibnallovou specialitou jsou matky odtržené od dětí. Třešinkou by pak mohla být konfrontace s Missy, protože ženská řevnivost je příslovečná. Největší záludností nakonec bude najít herečku, kterou Michell Gomez nepřehraje – a jestli se podaří i to, snad není čeho se obávat.

Nebo je?

Zdroj ilustrace: The Silurian Doctor, PaulHanley via DeviantArt