Seriálový seriál 4 – Pravá krev

VAROVÁNÍ: SERIÁL OBAHUJE SCÉNY NEVHODNÉ PRO MLADISTVÉ, ČLÁNEK PAK OBSAHUJE VÝRAZY NEVHODNÉ PRO MLADISTVÉ (ERGO TAKOVÉ, O NICHŽ SE RODIČE DOMNÍVAJÍ, ŽE JE JEŠTĚ NEZNÁTE…). ČTĚTE JEJ PROTO AŽ PO DESÁTÉ HODINĚ. DĚKUJEME.

True Blood jistě znáte. Mě na tom seriálu zaujal plakát. Čistý, jednoduchý, neuvěřitelně silný a sexy (opakujte jednu minutu poslední slovo, prosím) Pak jsem si pročetl nějaké ty komentáře na CSFD. Jméno scenáristy mi nic neříkalo, jeho předchozí projekty jsem znal jen z doslechu, ale škoda už byla napáchaná. Atmosférický upíří seriál od HBO? To zní sakra dobře! A ono to také dobré bylo.

Důraz je přitom třeba klást právě na tvůrce – HBO. Ono představit si svět, kde jsou upíři reální a relativně normálně fungují v rámci naší, řekněme většinové společnosti, to nedá žádnou fušku nikomu, kdo byl v posledních deseti letech alespoň jednou v nějaké pořádné speciálce. Ale to ztvárnění… to tomu prostě dává.

Ale popořadě. Bon Temps je malé městečko v Louisianě. Sookie Stackhouse zde pracuje jako servírka v baru, kam jednoho krásného dne (pardon, večera) zavítá upír Bill. Dříve v kraji žil, hodně, opravdu hodně dříve a nyní, když je jeho druh nejen znám, ale navíc legální, by se zde rád usadil. A Sookie se do něj zamiluje. Krom jiného i proto, že dokáže slyšet lidské myšlenky – ale s Billem neslyší nic a má tedy božský klid…

Pak se objeví nějaká ta brutální vražda, protiupíří rasismus (Pratchett by napsal druhismus), protilidský rasismus, klasický rasismus, moře sexu heterosexuálního, homosexuálního, zoofilního i nekrofilního, drogy, mentalita buranů, náboženský fanatismus, vulgární mluva, mysticismus a tuny krásných, ale opravdu krásných herců a hereček. A psů. Každému, co jeho jest. V dalších sériích ještě přihoďte čarodějky, najády, vlkodlaky a v podstatě jakoukoliv nadpřirozenou havěť. A koně a býka.

Ale nikdy nezapomínejte, že základem je příběh velké lásky… Lásky, která je doprovázená sáním (nejen) krve, chraptivým hlasem pronášeným jménem milenky a kvantem nadržených bytostí, které by vám chtěli milou přebrat a vás rozřezat stříbrným nožem na dopisy. Prostě ideální romantická podívaná na páteční večer. Což myslím naprosto bez ironie. Poučnější než PornHub a Kámasutra dohromady.

True Blood je prostě malý klenot. Za seriálem stojí Alan Ball (proslavil se Six Feet Under), který je známý svým uměním dialogů, takže by jeden řekl, že to bude především díky konverzacím. No, ano, jsou zatraceně povedené, ale to je jen část pravdy. True Blood – a už to prosím konečně pochopte, že celý tento článek bude jen o tom jednom, jak by řeklo něžnější pohlaví – je zatraceně živočišně sexy.

Začíná to už možná nejlepší znělkou, jaká v posledních pěti letech v televizi běžela – dostane se nám v ní exkurze po zvyklostech Jihu a zpěvák nám vemlouvavě sděluje, že by rád dělal ty špatné věci… A i pak je z každého záběru cítit to dusno, které se zažírá pod kůži, to dusno, díky kterému je ve vzduchu neustále cítit pot a feromony. Je to svět, kde se nesouloží, ale pardon my french, kde se šuká, šoustá, mrdá, šouní, protahují trubky, dává kačerům, co kačerů jest a kačenám, co kačen jest, vobtahuje, přibíjí, robí kuchando, plní těsto a díže, dává šlehačka na pohárek. Jsme sakra jen lidi, no ne? A upíři. Nadrženost je mocná síla.

Je to až směšné, především když se podíváme na předlohu. Na tomto ctěném webu se mimochodem povaluje pár recenzí. A aby bylo jasno: jejich čtení (knih, opovažte se tvrdit, že recenzí) je perverzním projevem sadomasochismu. Sookie se tam představí takto:

„Do společnosti totiž moc často nechodím. Ne kvůli tomu, že bych nebyla hezká. To jsem. Mám blond vlasy, modré oči, pevné nohy, kypré poprsí, vosí pas a je mi pětadvacet let. V číšnickém úboru, který nám vybral Sam a sestává z černých šortek, bílého trička, bílých ponožek a sportovních bot značky Nike, vypadám dobře.“

No, možná podle autorky, původně rádobydetektivkářky Charlaine Harris, která se na svět pravděpodobně kouká přes tác cukroví a růžové brýle poleptané růžovou cukrovou vatou. Je radost číst si její blog, kde se svěřuje, jak je úžasné setkat se s těmi hodnými lidmi z HBO, o kterých si osobně myslím – a nyní již podruhé pardon my french – že si dělají z Harris a jejích knih minimálně od druhé řady seriálu (momentálně se mimochodem připravuje pátá) prdel. U některých scén mi opravdu chybí už jen Nelsonovo „Chá-Chá!“

Ale zpět k Sookie. Ten popis mi navozuje spíš videa typu Busty Blond Gets It Hard On The South By Horny Everyone. Dojem moc nevylepší ani Sookiiny mentální schopnosti, kterými rozhodně nemíním ty telepatické. To pořád mluvím o knize. V seriálu je to ale opravdu sympatická mladice, kterou hraje Anna Paquin – malá tulačka z X-men nám dospěla v opravdovou kočku. Ta by si za seriál zasloužila sochu, protože svou postavu balancuje na hraně chtíče i romantiky, zranitelnosti i síly a ano, nezměrné naivity až blbosti a selského rozumu.

Ovšem vypečené jsou i další postavy. Vikinský upír Erik (který rozhodně nesouhlasí s poučkou dnešních skandinávských historiků Traders not racers a prostě si bere, co chce), jeho společnice Pam, sám upír Bill (s jeho představitelem vyšel svého času velmi zajímavý rozhovor v Playboyi – mimo jiné tam vysvětluje, jak je nucen na požádání svým chraplákem, o němž jsme se již zmínili, říkat fanynkám „Sooookieeee“), Sookiin bratr Jason (stroj na sex, ale blbý jak tágo), její přítelkyně Tara (hustopřísná černoška) a kuchař Lafayette.

Toho si mimochodem v knihách moc neužijete – autorka ho zabila na začátku druhé knihy. V seriálu ale patří k tahounům. Dealer drog, guru modního stylu, homosexuál a krom toho autor těch nejlepších burgrů v Bon Temps (speciální přísada: AIDS pro degenty, který nesnáší homo). Berte ho jako důkaz, že v HBO si jedou po svém a seriál je opravdu knihami jen velmi volně inspirován. Naštěstí.

Seriálu se ale především podařilo perfektně postihnout poptávku dobu. Upíři jsou sexy, přitom se ale stále jedná o krvelačné predátory, kteří prostě sajou trochu víc než jen krev. Tady nejde o kastráty druhu homo cullensis, ale o silné postavy, které jsou inteligentní, silné a zatraceně pudové. Následují instinkt, řekla by reklama. A platí to o chlapech i ženských. Female friendly, vážení. Zároveň jsou cool a retro – likviduje je slunce, stříbro, musíte je pozvat k sobě domů atd. Jediné, stejně fascinující pojetí mladší třiceti let je snad v románu George R. R. Martina Sen Ockerwee, o jiném nevím (ok, ok, tak ještě Vampire Hunter D, ale to je anime).

Propracovanost upíří mytologie samozřejmě občas zaskřípe. Mimo jiné se zde razí teorie, že upíři jsou navždy takoví, jako když byli přeměněni. Protože jsme na půdě zatraceně nejvíc sexy seriálu ever (krom některých anime, ale to sem teď nebudeme plést), naplno se to ukáže v případě chudinky Jessiky. Tahle mladá upírka a nymfička je panna – a po každém sexu jí opět dorůstá vy víte co, takže je opravdu hodně, ale hodně nevrlá. Na druhou stranu, třeba Erik si nechává stříhat vlasy… Jenže to je prkotina, která spíše pobaví, než aby vám kazila požitek. Jen jednu věc je ještě třeba mít na paměti…

Seriál je opravdu skvělý a temný ve své první řadě – podobně jako třeba Dexter. První True Blood je perfektní, komorní, sexy brutální historka z Jihu. Další série jsou pak čím dál víc perfektní, krvavou a sexy zábavou, v níž, jak už jsem naznačil, si tvůrci střílí sami ze sebe, ale hlavně z autorky předlohy – pořád ovšem v mezích tvorby HBO, takže si i nadále budete vychutnávat skvělé postavy a jejich peripetie. Jen prostě zmizí hororový feeling prvních dílů a čím dál víc se budeme pohybovat v prostoru ironické parodie… I tak ovšem zůstává geniální.

Názor známé tváře: Ďuro Červenák

Pravá krev je guilty pleasure. Úplně chápu lidi, kteří se na ni dívají s opovržením, podobně jako já na Buffy. Ale platí tady to samé, co u Whedonova eposu: jakmile tomu přijdete na chuť a pochopíte nadhled, s jakým je to psané, natáčené a zahrané, budete to milovat. Navíc má Pravá krev lepší triky a je (alespoň přístupností) pro dospělé. Vymazlenější gore efekty abyste na televizních obrazovkách pohledali. O nahotě ani nemluvě. A jsme u Sookie. Můžete ji nesnášet, protože je to afektovaná husa z amerického jihu. Nebo také milovat, protože časem pochopíte, že je to holka z pravé krve a pravého mlíka, a ve skutečnosti je to nejchytřejší osoba v seriálu. Jen neumí rozkázat srdíčku. Já se samozřejmě řadím k lidem, kteří plně schvalují Emmy pro Annu Paquin v kategorii nejlepší ženský herecký výkon v dramatickém seriálu. Ale zatímco Annu bych si klidně přivedl i domů a o něčem si s ní popovídal, v pase se lámu z Jessiky alias Deborah Ann Woll. Promiň, Stanko Katic, ale Deborah je nejvíce hot osoba, jaká se v současnosti vyskytuje na televizních obrazovkách. A, ehm… kde jsem to skončil? Ach ano, baví mě i ty zápletky, hlášky a Russell Edgington (Denis O´Hare) ze třetí série je jedním z nejlepších záporáků všech dob, a nejen televizních.

A ještě v textu zmiňovaná znělka:

Boris Hokr (redaktor)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz