Jen těžko lze psát o osmé epizodě čtvrté řady Hry o trůny, nic nevyzradit a přesto vyjádřit své nadšení z právě prožitého zážitku. Brutální, to je to slovo. Byl to vpravdě brutální zážitek plný nezapomenutých, dechberoucích scén. Je až s podivem, s jakou lehkostí a elegancí byl tento díl, nazvaný Hora a zmije, natočený.
Jak již název lehoulince napovídá, došlo v něm konečně na toliko očekávaný souboj mezi Gregorem Cleganem a dornským princem Oberynem. Leč o tom až za chvilku. Celý díl jakoby odváděl pozornost od tohoto vpravdě monumentálního zápasu.
Scéna mezi Daenerys a Jorahem Mormontem je první srdcebolný okamžik, který divák uvidí a bude si jej naplno užívat. Pár vět, pár scén, ale panečku jakých! Pro toho, kdo téhle dvojce, hlavně tomu zamilovanému medvídkovi, fandil už od první epizody, to budou vynikající scény. Nota bene, když ze sebe Daenerys vydává to nejlepší. Je královská, hrdá, mocná a hlavně silná. Když si divák uvědomí, co se v té dané scéně děje, co všechno se trhá a bortí, bude její výkon považovat za více než uspokojivý.
Pokračujme dál. V Orlím hnízdě nám pomalu, pomalounku dobíhají dvě příběhové linky. Ohař s Aryou konečně přicházejí do Údolí, Sandor se už už třese na očekávané penízky a nic. Upřímně, finále putovních scén této svérázné dvojky ani jiné být nemohlo. Je drsné, ironické a možná i trochu komické. Leč pobaví zas a znovu.
Velkou proměnou, možná největší, kterou diváci ve Hře o trůny zatím viděli, prošla Sansa Stark. Konečně po tolika příběhových letech a odvysílaných dílech ta ubulená holka dospěla. A zatraceně jí to sekne! Je až s podivem, jak dokázala Sophie Turner obživnout během několika minut. Sice po své proměně neřekne jediné slovo, ale hra světla a stínu, v níž poprvé vystupuje na obrazovky v novém, jiné šaty, dokonce i ozdoba na krku jasně ukazují, že dál není to pískletem trhaným osudem vlevo i vpravo. A ten výraz, ta líbezná, zákeřná tvář člověka vyškoleného životem, v němž přežije jen ten, kdo bude větší svině. Paráda.
No a závěr. Boží soud, mezi Horou Gregorem a Zmijí Oberynem. Radost pohledět na machrovinky, které nám dornský princ převádí. Napětí roste, emoce doslova kapou z obrazovky, divák se přistihne, že ani nedutá a pak bum a prásk (doslova) a konec epizody. Ještě štěstí, že autoři tohoto dílu dali jako podkres k titulkům tak uklidňující muziku. Většina diváků ji bude potřebovat jako terapii, aby se vzpamatovali z takto strhujícího zážitku.
Upřímně, Hora a zmije je epizodou, která se směle může rovnat Černovodě nebo Rudé svatbě.
skřetův monolog o zabijákovi brouků
jak jste pochopili skřetův monolog o “zabijákovi brouků”?
Buď jako narážka na GRRM, že stejně jako postižený chlapec nemilosrdně rozhoduje o bytí a nebytí brouků (v jeho případě postav) a nebo jako předzvěst toho jak dopadne souboj Zmije a Hory 🙂
Orson
Myslíte narážku na Orsona Scotta Carda, kterou Martin a tvůrci seriálu odpověděli na Cardovu kritiku GoT? 😀
No, já to pochopil
jako sdělení bratrovi … já nejsem ten vrah. To není můj způsob. A on to pochopil, i když to najevo nedal. V tu chvíli totiž ještě netušil, co si s tou informací počne.
Pochopitelně, ještě pravděpodobnější však je, že si z nás dělal Martin prostě srandu. Něco jako ty plky ve Žhavých výstřelech 🙂
Jinak, řada graduje. Čím díl tím lepší.
Ach jo, to je nadšení pro obyčejnou epizodu s finále, které nemohlo snad nikoho překvapit. Za mě teda průměr a stále u mě vede ta, kde si Tyrion vyřval souboj na meče a ta následující, kdy mu ten Arab přislíbil pomoc a on se z toho skoro rozplakal.
A scéna s lordem friendzonem – tomuhle loserovi někdo fandil? 😀 Já jsem rád, že ho bloncka odpálila, protože co s nim, s dědkem.
Nevím no, tahle osmička byla hodně rozvleklá, kde jsou ty časy, kdy se člověk kochal postavama, který už jsou mrtvý… což je vlastně hrozně cool, já zapomněl.
Seriál Hra o trůny mi silně připomíná seriál Dallas.
to Podchaljuzin
To není úplně fér, GoT má líp napsaný dialogy 😉
Jo, jste hrdinové
pánové. Že jste to vůbec vydrželi …
To Podchaljuzin
Chápu, proč to někomu přjde telenovelové. Ale stejná výtka by platila i u knížek. Což seriálové zpracování nijak neomlouvá, na druhou stranu je logické držet se úspěšné předlohy a nesnažit se ji proměnit v něco, co není. Ze špičkově napsané oddechové předlohy vnikl špičkově natočený oddechový seriál (který často nenechá vydechnou:)).
Poslední díl nebyl zas až taková hrůza. Dokonce jsem ani nepřeskočil linii s Daenarys snad poprvé v této sérii (asi měknu), ale za srdceryvnou scénu bych to nepovažoval. Plus jsme dostali docela pěkný boj na závěr – jsem zvjedav jak se jim podaří ukočírovat bitvu na zdi a taky Aryiinu linku No a taky se těším na desátý díl kdy snad (mělo by) dojde k jedné z nejuspokojivějších událostí celé série.
Přes to všechno mi nezbývá než doufat, že nikdy nikoho nenapadne ztvárnit Malazskou Knihu Padlých do jakékoliv seriálové/filmové podoby. To už bych se nejspíš zbláznil.
Bahen
Koukam tady se to hemzi machry, ktery by to urcite napsali/natocili mnohem lip… Nemuzu se dockat, az to jednou zkusi, to z toho asi vsichni pos..em 🙂
to anonym
Co je špatného na tom, že se mi to nelíbí??? Neříkám, že bych to napsal/natočil líp to rozhodně ne – jen říkám, že nejsem jako divák, čtenář a obdivovatel světa, který pan Martin vytvořil, stoprocentně spokojen s výsledným produktem/seriálem. A to musím podotknout, že první série se mi líbila velmi – další bohužel méně a méně.
Lidovky
http://www.lidovky.cz/sileny-zly-kral-joffrey-byl-jako-justin-bieber-rika-herec-ze-serialu-hra-o-truny-g0o-/
http://www.lidovky.cz/je-brutalni-ale-drzi-se-reality-jaky-je-stredoveky-svet-hry-o-truny-1f3-/
Lidovky
tak na druhý pokus ,-) zajímavé čtení 🙂
http://www.lidovky.cz/sileny-zly-kral-joffrey-byl-jako-justin-bieber-rika-herec-ze-serialu-hra-o-truny-g0o-/kultura.aspx?c=A140518_225628_ln_kultura_sho#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks