Agents of S.H.I.E.L.D: Malá vivisekce první série

Brána je uzavřena, Chitauri zapuzeni a Loki za katrem. Možná, že ten největší kýbl smetany vždycky slíznou Avengers, případně jejich členové na svých sólo misích, jenže zbývá spousta nebezpečných drobečků, které se povalují po celém světě. A ty dokáží vyzobat i nesuperhrdinské bytosti… ne samozřejmě čerpadlářka Máňa z nejbližší benzínky, ale to nejchytřejší, nejbojovnější a nejurputnější, co se dá mezi agenty S.H.I.E.L.D.u na­jít. Tedy… údajně a ještě v silně záruční lhůtě.

Názor Venduly Brunhoferové

Joss Whedon je marvelácký srdcař, což neukázal jen v Avengers, ale i pár let předtím například v komiksových X-Men (aktuálně jsou tyto příběhy součástí i u nás vycházejícího Ultimátního komiksového kompletu) a jelikož mu už nikdo neodpáře předchozí pubescentní generací adorovanou Buffy, přemožitelku upírů a skvělé Firefly, očekávání u dalšího televizního projektu byla pochopitelně velká. Jenže on už po prvních epizodách začíná dost vrzat.

Není divu, máme tu šestičlenný tým, v čele s Philem Coulsonem, který se vrátil z ozdravného pobytu na Tahiti, čítající dva agenty Shieldu, dvě vědecká písklata a jednu drzou hackerku. První díly se tak věnují spíše dílčím nálezům a jejich eliminaci z očí veřejnosti a hlavně budování vztahů v týmu, což je samozřejmě věc zdlouhavější, protože aby na dvaadvacet a více dílů postavy brutálně šustily papírem… to už si v dnešní záplavě kvalitních seriálů nesmí dovolit nikdo.

Dámy si určitě připraví suché kapesníčky (a případně spodní prádlo) kvůli postavě agenta Granta Warda, typického macho borce v týmu, který se ale občas dokáže velmi vtipně sestřelit. Případné chorobné pečovatelky zas nechají oči na cukrouškovsky nemotorném Leo Fitzovi, který je nejryzejší nerdovskou esencí marvelovského universa, možná víc než svého času Bruce Banner v Millarových Ultimates. Pánové pak opravdu HODNĚ kapesníčků pro panenkovsky půvabnou Gemmu Simmons anebo pro živelně drzou Skye. Submisivní jedinci určitě za svou ikonu přijmou poslední členku týmu, agentku Melindu May, která je ženským protipólem Warda a jak v pár epizodách uvidíme, v bojových dovednostech nikterak nezaostává.

Jenže hezké ksichtíky má každá druhá seriálová hvězda, takže si pochopitelně musí nést i nějaká ta traumata – Ward se Skye z dětství, Coulson díky své amnézii a i May postupem v sérii také nějakou tu nejednoznačnost získá. Zatím nejploššími postavami jsou v tomto případě jsou Fitz se Simmonsovou, jejichž nesmělý kamarádský a možná něco víc vztah je zatím jen sladce roztomilý.

Vtipná propojenost s marvelovskými filmy zezačátku probleskuje jen skrze sólové epizody, například nálezem chitaurijské zbraně nebo přilby, objeví se i voják vylepšený Extremis, ale to vše jsou jen nesmělé začátky. Což bohužel může znamenat brutální úbytek netrpělivých diváků, kteří jsou od jiných seriálů navyklí na zaujetí postavami hned od začátku.

Zajímavější začne být dějová linie až v momentě, kdy tým jde po stopě organizace, zvané Stonožka a po tajemném muži, známém jako Jasnovidec. Paralelně s tím pátrá Coulson nejen po důvodu své zázračné rekonvalescence, ale i po původu občas dost nevypočitatelné Skye. Několik dějových rovin se vyřeší zhruba do poloviny sezóny, aby byl pak v druhé polovině divák odměněn za svou trpělivost, kterou určitě několik dílů v první polovině vyžadovalo. Jakmile totiž na scénu přijde charismatický a úžasný Bill Paxton, ztvárňující Wardova bývalého nadřízeného Johna Garetta, vše nabírá perfektní grády. Navíc se cameí dočkají i celkem významné postavy z marvelovských filmů, což opět pozvedává úroveň seriálu a hlavně ještě víc provazuje spojitost filmů se seriálem.

Agents of S.H.I.E.L.D. je prioritně pro puberťáky, tak jako kdysi pro naši generaci bývala Buffy. Zároveň se ale postupem času vypracovává z pouhého televizního spin-offu na plnohodnotný střípek do marvelovské mediální skládačky, a též je důkazem, že dnes se ani filmové superstar nebojí i když na pouhých pár desítek minut hostovat v „jen“ televizním seriálu.

70%

Názor Josefa Šrámka

Nemůžu si pomoct, ale cítím pnutí… Pnutí trochu do toho kolegyni kafrat. Nechť je slyšena i druhá strana, říkali přece už staří Římané. Musím se totiž přiznat, že moje nadšení z Agent of S.H.I.E.LD. bylo výrazně menší, i když nevím, jestli to nebylo náhodou způsobeno až nezdravě vyhypovaným očekáváním, spjatým se jménem Joss Whedon. Však víte, Buffy a Firefly… I když vlastně už Avengers měli člověka varovat, že věci nejsou neměnné…

Pro mě tedy Agents of S.H.I.E.L.D. znamenali především trpké zklamání. OK, Coulson is back, ale to pro mě nikdy nebyla událost, která by mi způsobila srdeční arytmii. Působivě umřel v Avengers – a to byl mnohem emocionálnější okamžik, než cokoliv, co přinášejí Agents of S.H.I.E.L.D. Takže sice sympaťák, ale co z toho? A dál už je to jenom horší. Zbytek postav nezaujme ničím, pokud ovšem už vysloveně nepijí člověku krev. Pokud je mi jako divákovi celou dobu jedno, co se s hrdiny stane, je to vada na kráse nemalých rozměrů. Já osobně jsem se útrpně prokousával každým jedním dílem až k dovršení první desítky a pak jsem to vzdal. I The Walking Dead jsem vydržel sledovat až na práh třetí série, Arrow dokonce chytil ve druhé sérii výrazně svěžejší dech, to abych srovnal dva seriály, kde byly očekávání i následné dojmy zhruba srovnatelné. Agents of S.H.I.E.L.D. jsou pro mě řemeslně solidním seriálem, který ale postrádá jiskru. Prostě něco, co by ho vyšvihlo nad běžný průměr. Protože bohužel, na seriálovém poli je konkurence obrovská a divák (nebo alespoň já) je potvora nevděčná. Možná dám Agentům jednou ještě jednu šanci – jednou, až nebude k mání nic lepšího. Což se zatím nezdá být reálným…

50%