Steven Spielberg je gigant takového formátu, o kterém se většině ostatních může jen zdát a zatím nevypadá, že by se chystal do důchodu.
Málokterý režisér si vybudoval takové jméno jako Steven Spielberg a nemnoho knih si v posledních letech vysloužilo takovou pozornost jako Ready Player One, prvotina spisovatele Ernesta Clinea. Oba dva tvůrce spojuje jedna vlastnost, jsou to hračičkové. Avšak zatímco Spielberg popkulturu tvořil, Cline na ní vyrůstal. To dělá z jejich spolupráce a z konečného výsledku více než jen jednorázový blockbuster.
I přes úvodní obavy způsobené zapojením scénáristy Zaka Penna, či dojmem ze Spielbergova posledního fiaska, Obra dobra, se vše vydařilo.
Příběh dostal díky zkušené ruce hitmakera a skvělým hereckým výkonům úplně nový rozměr, v němž vyniknou i vedlejší role. Za zmínku stojí Tye Sherida, který udělal z Wadea opravdovou Alenku v Říši divů, Olivia Cooke, díky níž je Art3mis víc než jen odměna pro hrdinu, ale jeho „průvodce“ dějem, Ben Mendelsohn, je opět skvělým záporákem a brilantní duo Rylance-Pegg přetvořilo dějovou linku tvůrců OASIS v plnohodnotnou příběhovou odnož, která má, co nabídnout.
Stejně tak i celý příběh díky notným změnám oproti předloze působí daleko lépe a je poněkud výraznější. Samozřejmě je plný klišé, avšak to mu opravdu může vytýkat jedině Mirka Spáčilová, protože díky kombinaci šikovného režiséra a lásky k popkultuře, kterou sdílí oba hlavní tvůrci, to vše působí kouzelně a opravdu to celé vyvolává v divákovi ten krásný příjemný pocit dětinské radosti, byť celou dobu ví, jak to dopadne. Při některých referencích se nejde ubránit smíchu. Spojení chvílemi až ztřeštěné nálady 80´ a 90´ s budoucností, v níž je svět v krizi a rozkladu, kde každý, kdo může, utíká do hodně pokročilé virtuální reality, funguje dokonale, a tak jsou časté přechody mezi realitou a OASIS naprosto plynulé.
Samotná virtuální realita je po stránce efektů zvládnutá dokonale a je na ni radost pohledět, avšak stále si udržuje tu videoherní patinu, navíc divákovi umožní vidět, jak DeLorean z Návratu do budoucnosti projíždí bitevním polem, kde se rve Iron Giant s obřím tankem za zvuků We´re not gonna take it. Zároveň si zaslouží pochvalu, že Spielberg se spíš soustředil na ostatní než na sebe, čili víceméně jediná výrazná věc, na které se podílel a která se objevila ve filmu, je již zmíněný Návrat do budoucnosti. A tím to nekončí. Absolutně všude tam totiž číhají easter eggy. Od plakátů, přes postavy, po sebemenší detaily. A tak i s druhým shlédnutím (osobní zkušenost) objevujete stále nové.
Volbě hudby se nedá nic vytknout, a to i přesto, že je úplně jiná než ta knižní.
Nakonec snad zbývá si jen postesknout nad tím, že notoricky známý lakomec Disney nedovolil Spielbergovi použít ve filmu nic víc než jen pouhé zmínky týkající se Star Wars. Je to škoda, protože právě tahle série, byť není celá z 80´, byla velmi důležitou součástí knihy a měla i obrovský vliv na právě zmíněné období osmdesátých let.
Ready Player One je tedy opravdu povedený film, který by se dal nejlépe popsat jako pocta dobám minulým, která nezklame ani fanoušky knihy, ani diváky předlohy neznalé, a jen znovu dokazuje, že i když je Stevenu Spielbergovi 71 let, neztratil ani trochu toho, co jsme na jeho filmech milovali a nadále budeme.
Steven Spielberg: Ready Player One – Hra začíná
USA, 2018
Žánr: Akční/ Sci-Fi/ Dobrodružný
Stopáž: 140 min
Předloha: Ernest Cline (kniha)
Scénář: Zak Penn, Ernest Cline
Kamera: Janusz Kamiński
Hudba: Alan Silvestri
Hrají: Tye Sheridan, Olivia Cooke, Ben Mendelsohn, Mark Rylance, Simon Pegg, Lena Waithe, T.J. Miller, Philip Zhao, Win Morisaki, Hannah John-Kamen, Ralph Ineson, Susan Lynch, Clare Higgins aj.
