Sequel po 28 letech? Pro studio Disney zřejmě žádný problém. Tato skutečnost připomíná ságu Hvězdných válek před uvedením druhé trilogie – vždyť George Lucas prý také čekal na kvalitnější technické možnosti. Jenomže srovnávat míru kultovnosti původního Trona s Hvězdnými válkami je přeci jen zcela mísu – vždyť kdo z tuzemských diváků původní verzi viděl, a dokonce si ji i pamatuje?
 |
 |
 |
 |
 |
Inu, sequel. Jak název napovídá, ono jde částečně i o remake – první polovina dobrodružství Sama Flynna (Garrett Hedlund) v softwarovém universu totiž nápadně připomíná první pobyt jeho otce Kevina (Jeff Bridges). Tentokrát však nejde o svržení diktatury Dálkového ovládání, nadšeně se zasazujícího o nesvobodu programů – nyní je hlavním protivníkem Clu (opět Jeff Bridges, tentokrát digitálně omlazený), program napsaný Kevinem za účelem vytvoření dokonalého světla. Clu však zmagořil, nastolením diktatury se zasadil o nesvobodu programů a vyhlazení ISO – dokonalých bytostí, pomocí nichž chtěl Samův otec oprostit svět od všeho zlého (jak? to není vysvětleno).
Tentokrát však není na blízku TRON – program/hrdina, aby pomohl v nadcházejících bitvách. Nebo ano?
TRON: Legacy zaručuje parádní porci té nejmodernější audiovizuální zábavy. Celý elektronický svět je zkonstruován dokonale (aby ne, když je režisér původním povoláním architekt), všechna ta tmavost ve spojení s modro-oranžovými světly představuje malý vizuální vrchol roku, to vše podpořeno smyčci vystlanou elektronickou hudbou od dua Daftpunk, které si mimochodem ve snímku i zahrálo. Dost možná samo sebe. Jenom toho města – Gridu – mohlo být víc. Jak v něm programy žijí? Nedozvíme se o něm prakticky nic, pokud nepočítáme informaci, že všichni rádi sledují zápasy na život a na smrt v obrovské aréně.
Celý ten háv však nedokáže zastřít sterilitu scénáře. Tvůrci se tak hnali za vizuální dokonalostí filmu, až zapomněli na obsah, který je tvořen samým klišé. „Obětoval bych cokoliv za jeden den s tebou, synu,“ říká Kevin Flynn a divák obrací oči v sloup. Copak takhle se tvoří kult? Příběh Tronovy postavy, stejně jako několik posledních scén, nevyvolává ani ždibet emocí, přestože tento potenciál rozhodně má. Snímek se příliš křečovitě drží otřepaného vztahu otec-syn po x letech, místo aby občas zabředl do vod program-jeho stvořitel. SPOILER! Fakt, že se jeden z programů dostane do reálného světa, mohl představovat scénáristický vrchol filmu, místo toho je zašlapán do země okovanou botou značky kýč. KONEC SPOILERU.
Přestože tedy Joseph Kosinski nevyvolává ani zbla emocí, akce šlape docela slušně. Jenomže je jí málo. 3D naštěstí není cílem jako třeba u posledního Resident Evilu, také je ve srovnání s tímto snímkem použito mnohem střídměji, přesto není zbytečné. Jeff Bridges je pan herec, digitálně omlazený Jeff Bridges hraje lépe než digitálně omlazený (a vlastně i skutečný) Arnold, i tak je to však jenom gumák. Garrett Hedlund vypadá na talentovaného herce, což doufám předvede i v dalším snímku. Nejlépe se však rozhodně koukalo na Olivii Wilde – zda je to způsobeno jejím hereckým výkonem, či přiléhavým koženým oblečkem, těžko posoudit objektivně.
TRON: Legacy představuje další z důkazů, jak moc v Hollywoodu chybí originální myšlenka. Přestože totiž nádherně voní po něčem vizuálně zcela novém a zajímavém, originalitou nezavání ani trochu. K dokonalosti přitom stačilo jen málo – více akce, nebo větší drama.
Josef Horký (redaktor)
josef.horky@fantasyplanet.cz
Jiný názor (obsahuje i nějaké spoilery)
Ač jsem o něco mladší než původní Tron, viděl jsem ho (poprvé v televizi), uhranul mě a nedávno jsem ho zase shlédnul znovu, abych si ho před shlédnutím pokračování připoměl. Myslím, že kultovnost Trona je veliká, jen není podporována mainstreamovou masáží jako Hvězdné války.
Dovolil bych si poznámku, že Clu nezmagořil, Clu doslovně plnil úkol, za kterým byl naprogramován – rozhodl se vytvořit dokonalý svět a ISO považoval za nedokonalé (že by podobnost se SkyNetem?). Navíc byl vytvořen podle
Clu je program, i když pokročilý, pořád naprogramovaný v osmdesátých letech – proč by se neměl chovat gumově? Naopak jeho gumové chování je u programu IMHO věrohodné.
Ve snímku se skutečně objevuje vztah otec-syn po dvaceti letech, ale skutečné drama se odehrává v jiné rovině – jedná se o vnitřní konflikt idealistického programátora, který byl nucen si přiznat, že v touze po lepším světě stvořil monstrum. Že se z něho stal meditující kung-fu dědeček je jen důsledkem toho, že se nemohl vrátit zpět a rozhodl se obrnit rezignovanou netečností, ze které ho vytrhl až Clu, když přivolal do Gridu jeho syna… Ale primární konflikt bych viděl skutečně v odpovědnosti stvořitele za svůj výtvor.
Za největší “kontroverzi” filmu bych považoval jeho podle mě úspěšné svezení na vlně retrofilmů ve stylu 80. let. Pro mě jednoznačný klad, protože i přes určitou naivitu těchto filmů jsou pro mě hollywoodské filmy 80. let srdeční záležitost. Stejně tak tomu odpovídá i množství akce – vždyť kolik bylo akčních scén v Terminátorovi či Highlandrovi?
olivia wilde se píše s jednoduchým v v křestním jménu
To je hrozná blbina… buď pro děti nebo pro lidi bez mozku.
Ještě že jsem dítě bez mozku.
to Joker
jako Žamboch, takže přesně dělané pro tebe 🙂
Ten film si ale na žádnou originální myšlenku nehraje, dokonce si sám ze své (ne)originality dělá legraci. Skutečně dneska už může psát recenze každý? Kde je ta doba, kdy recenzenti aspoň tušili, jak vypadá literární/filmová kritika.
to EzraPound
kdo ti brání nějakou předvést? stačí napsat šéfredaktorce a přidat se k redakci 😉
to EzraPound
Děláme, co můžeme. pavla.lzicarova@fantasyplanet.cz 🙂
Clu fakt chce vytvořit dokonalé světlo? Tak to JE originální nápad!
Docela se na to těším, původní Tron na mě kdysi udělal ohromný dojem i tím, jak byly triky na svou dobu úžasné – ten svět uvnitř počítače mě úplně dostal. A že to u nás zná málokdo? To je jeho/její škoda, dneska už není takový problém si zjistit, co stojí za vidění. Souhlasím s Thomasem Mortou – jde prostě jen o malou mediální masáž.
to EzraPound
Vzhledem k tomu, že v recenzování se beru spíš za amatéra-nadšence než oficiálního recenzenta, si rád poslechnu tvojí konstruktivní kritiku, jak své texty zlepšit. Předem děkuji.
Á propos – nějak jsem si nevšiml scény, v níž by Tron: Legacy dokázal, že se nebere vážně.
to EzraPound
Jenom bych si dovolil podotknout, že kritika je jiný (a z určitého úhlu dost odlišný) žánr než recenze…