Super 8

Není proč chodit kolem horké kaše, je to docela jednoduché – máme tady bandu školou povinných ratolestí, radost na ně pohledět. Od despotického, trochu objemnějšího režiséra, který se nebojí svým svěřencům omlátit hlavy o zeď za náznak neposlušnosti, přes brejlatý prototyp sralbotky, jehož volání po mamince se dočkáte stejně často jako dopravní nehody na D1, dále hlavní hrdina, malý zakřiknutý maskér Joe, jemuž pávě zemřela matka a jeho otec je zástupcem šerifa. Tuto partičku doplňuje vzrůstem nevelký, nicméně humorem oplývající blonďák, který vás bude bavit nejen svou chutí podpálit vše, co se hýbe i nehýbe. V rámci genderové rovnováhy za něžné pohlaví nastoupí ještě dcera místního průseráře Alice.

Samozřejmě, něco se taky musí podělat, jinak by to nešlo. Koukáte pár minut, a zatímco se vás snímek snaží seznámit s postavami, začínají se uvnitř vás ozývat neklidné hlasy, které jste umlčeli několika pilulkami na žaludeční problémy. Jenže když se právě chystáte zvednout a navštívit sociální zázemí místního biografu, tak natáčení našich amatérů překazí vykolejený vlak, a ne jen tak ledajaký. Je to vlak univerzálního nepřítele posledních let, nebo, chcete-li, armády Spojených států. To je prvek, který vás posadí zpátky do křesla a donutí vychutnávat si tu řež, jíž se pyšní tento snímek „pro děti“. Samozřejmě to našim mladým hrdinům nedá, takže se snaží dokončit svůj amatérský snímek a zároveň čelit krizi, jež nastala jako reakce na vlakovou nehodu – totiž že armáda se do incidentu zapojí v roli uklízecí čety a zároveň začínají velice záhadným způsobem mizet obyvatelé městečka.

Je vlastně tak trochu zvláštní, že se podařilo utajit super osmičku po takovou dobu. První ukázka byla zveřejněná až při premiéře Iron Mana 2, což bylo někdy okolo srpna loňského léta. Zcela nepochybně na tom má vinu duo Abrams a Spielberg. J. J. Abrams, který si brzy v Hollywoodu vyslouží přezdívku „Mr. Reboot“, dlouho snil o tom, že napíše něco o svých tvůrčích začátcích, které byly zvěčněny právě do obrázků Super 8. Zakomponoval je tedy do takového formátu, který mu nejvíce vyhovuje – mysteriózní scifi, během něhož jen bezmocně sedíte přitlučeni k sedačce a ptáte se sami sebe hlasitěji, než by se líbilo divákům před vámi: „Co do háje žere ty lidi?“. Po sepsání se jako producent nemohl přihlásit nikdo zvučnější než Steven Spielberg, proslulý svými filmy s bandou dětí v nesnázích a zvláštním druhem mimozemšťanů, pro něž používám označení „spielbergozem­šťané“.

Tohle Dynamic Duo vytvořilo krále popkornové sezóny, u něhož se budete královsky bavit, ujíždět na akčních scénách, jež se vyznačují častým výskytem jevu, který známí fyzikové popsali jako „Abramsovy světlušky“, načež narazíte hlavou do zdi při pokusu o nalezení nějakých emocí nebo ve snaze sympatizovat s postavami. Nejen kvůli Elle Fanning (mladší sestra Dakoty ze Spielbergovy Války světů) ztvárňující holku našeho hlavního hrdiny, přičemž působí sympaticky asi jako prkýnko od veřejných záchodků, ale především protože kromě několika málo výjimek nedostanete nic víc než pár prkenných herců a hromadu popkornu.

A proto se přes první půlku proženete jako orkán Kyrill přes Šumavu, ovšem pak narazíte do zdi rychlostí padajícího hovna. V tu chvíli vlastně víte, kdo za všechno může (což vám Abrams po spielbergovsku vykecá), takže už nehrozí ono správné psycho, které umně táhlo první polovinu. Ke konci tak jen čekáte, kdy půjdete na párek, protože pointa je zřejmá, jakmile si vzpomenete, kdože tu dnešní nádheru produkoval.

Verdikt:

Člověk sotva odchází z kina a první, co mu vytane na mysl: právě viděl popkornovou, jednorázovou zábavu, která by jistojistě skončila v červených číslech, pokud by si ji pod křídla nevzali pánové Abrams a Spielberg. Co začíná docela slušnou režií, umírá na nevýrazných až nudných hercích a přiznejme si to, ne zrovna silnému scénáři. A celé to zazdí ta popkornovatost, kterou opravdu cítíte všude. Takže ano, pěkná jednorázovka, ale určitě si nenechám vytetovat Super 8 na zadek.

Režie a scénář: J. J. Abrams
Hrají: Joel Courtney, Kyle Chander, Elle Faning, Riley Griffiths, Ryan Lee
Premiéra: 8.9.2011