Edmund a Lucinka musí, na rozdíl od svých starších sourozenců Petra a Zuzany, přečkat zbytek války u svých příbuzných společně s nesnesitelným bratrancem Eustácem. Jedinou jejich radostí je vzpomínání na kouzelnou Narnii, kterou spolu již dvakrát navštívili.
 |
 |
 |
 |
V to, že se tam záhy podívají ještě jednou, doufají snad jen ve skrytu duše. Jenomže Aslan, pravý vládce Narnie v podobě lva, a tím pádem i Narnie samotná, si je znovu vyžádali, aby pomohli princi Kaspianovi v jeho dobrodružné výpravě za osvobozením sedmi lordů. A s nimi i Eustáce.
Hlavní dějová linka třetího dílu ságy Letopisů Narnie je plná dobrodružství takřka Sindibádovského stylu, obsahujícího plavby do neprozkoumaných oblastí, otrokářské trhy, mořské příšery a magii. Bohužel trpí jistým stereotypem – za takřka každou zvláštností, již na své cestě mladí dobrodruzi potkají, je jeden ze ztracených lordů. Plavba Jitřního poutníka je však také příběhem o dospívání a vyzrávání nejenom sourozenců Pevensiových, prostoupeným křesťanskou výchovou, přesně v duchu knih C. S. Lewise. Křesťanství samotné je pravděpodobně fakt, proč nemohou díly této série uspět v převážně ateistickém tuzemsku (viz rozdílné hodnocení snímku na databázích CSFD.cz a IMDB.com); pro většinu Čechů je Narnie jenom křesťanskou agitkou s Ježíšem v rouchu lvím.
Pozitivní změnou oproti předchozím dílům je rozhodně změna režiséra – Andrewa Adamsona vystřídal Michael Apted, který stojí například za bondovkou Jeden svět nestačí nebo za filmovým hitem Gorily v mlze – příběh Dian Fosseyové. Plavba Jitřního poutníka tak má spád i vtip, herecké výkony jsou vyrovnané dokonce i u dětských představitelů a v závěru jsou z diváka vyždímány i nějaké ty emoce, což by se však snímku povedlo dozajista lépe, kdyby poslední dvacetiminutovka nebyla taková nuda. Filmu rozhodně neprospívají různá klišé a životní moudra, pronášená dětmi s naprosto vážnou tváří.
Bohužel se nepovedl také výběr kamery – digitální záznam působí jako dokumenty BBC o slavných vůdcích lidské historie, obzvláště v bojových scénách. 3D konverze Plavby Jitřního poutníka platí mezi nejlepší, které je možné vidět (nutno rozlišovat 3D konverzi – Souboj titánů, Alenka v říši divů – od natáčení 3D kamerovým systémem – Avatar, Resident Evil: Afterlife), přesto lze tvrdit, že nepotěší, ani neurazí. Snímek na ní rozhodně nestojí.
Čeho si divák oproti předchozím dílům dozajista všimne, je markantní snížení rozpočtu – digitální triky působí lacině jako spoře oděná dívka na Rozvadově. Drak, který v Plavbě Jitřního poutníka vystupuje, je svou digitální podobou kvalitativně srovnatelný s tím v Dračím srdci, starém patnáct let. Hudbu po dvou předchozích dílech poprvé neměl na starosti Harry Gregson-Williams, ale nijak patrný rozdíl slyšet není, hudební podklad je opět kvalitní. Docela potěší (faktem, že nezklamal) český dabing, který je lepší než například v posledním Harry Potterovi.
Celkově vzato je třetí díl Letopisů Narnie mnohem koukatelnější než díl druhý, Princ Kaspian, a nejen kvůli fanouškům série doufám, aby na sebe tento snímek vydělal a umožnil tak natáčení dalších částí. Magická říše Narnie by si v necelé polovině utkání nezasloužila do ringu vhozený ručník.
Josef Horký (redaktor)
josef.horky@fantasyplanet.cz
co uvést jméno skladatele hudby pro tento díl? 🙂
No – pro méně informované – ono to nějak nemůže uspět ani na Západě. Na prince Kaspiana chodily holky, protože se jim docela líbil ten herec, ale jinak si přiznejme, že je Narnie chabá splácanina už jako kniha. Tolkien ji dokonce odsoudil, přestože ji napsal jeho přítel.
Dvorak
Tady jsou taky lidi který o všem strašně mluví a přitom o tom nic neví! Narnie není žádná splácanina a Tolkienovi se akorád nelíbilo, že je tam příliš vidět náboženský podtext. V tom s ním souhlasím. První film hlavně zaujal, protože to bylo něco nového a fanoušci se moc těšili. Jenže je zklamal a proto byl druhý díl propadák. A vypadá to, že se to nezmění ani ve třetím. To, že nerežíroval Andrew Adamson je výborná zpráva. Měl si dělat svýho Shreka a vykašlat se na Narnii, Takto se posralo obojí- Shrek třetí- super sračka. Narnie- trapas, který je spíš k smíchu a to ne proto, že by to bylo vtipné. Nikdy to neměli vůbec natáčet tak jak si to pan Lewis přál. Češi jsou blbci když řeší, jestli je to náboženského rázu, já bych spíš řešil, jestli se na to dá koukat.
A já to pořeším,až to zkouknu 🙂
Moje děti na to nekoukají, protože je to nebaví. Vyjádřily se, že je to přímo blbé. Čtou hodně a hodně fantasy, ale Narnii po půlce knihy odmítly. A to podotýkám že jim nějaký náboženský podtext je naprosto volný, vůbec ho v tom nevidí, protože jim naštěstí nikdo nevymývá náboženstvím hlavu.
U nás jsem to přečetla já i děti. Náboženský podtext jsem v knížce vnímala jen já.Ale i tak jsem si filmy celkem užila, tam to není cítit skoro vůbec.
Echm, viděla jsem teda jen první díl, bylo to blbé jak troky, ale kde tam byl náboženský podtext? Pokud si vzpomínám, tak čtveřice dětí přijde do zakleté pohádkové země, s pomocí dobrého lva porazí zlou čarodějnici a udělají z nich krále a královny. Nemůžu v tom najít žádnou paralelu ani se Starým zákonem, ani s Novým, jedině jak ten oholený lev “vstane z mrtvých”, ale proboha, z mrtvých se vstává v polovině pohádek všech kultur od počátku světa, nebo stačí otevřít Erbena.
Může mi teda někdo vysvětlit, jako křesťance, v čem spočívalo náboženské vymývání mozků v prvním díle?
a čo tak sebaobetovanie Aslana????
No ja to taky nechápu, že to češi tak moc řeší. Když jsem to četl poprvé a to jsem byl o dost mladší, tak jsem taky skoro nic náboženského neviděl a snad proto to bylo pro mě tak dobré čtení. Až potom nějací chytráci mleli o náboženské propagandě a já to začal vidět a dost mi kazí požitek z čtení. Osobně vůbec nemám rád, když někdo cpe náboženství do fantasy, stejně však nemán rád i Pullmanovo propagování ateismu. Oba dva pánové Lewis i Pullman dělají chybu a svoje názory cpou dětem a mládeži, což je špatné. Nejlepší je náboženství se ve fantasy úplně vyhýbat a svoje názory si nechávat pro sebe a nebo napsat knihu pro dospělé, takovéto ovlivňování dětí se mi ale nelíbí.
dvorak
pokud se kolem sebe podíváte pořádně,tak zjistíte že náboženství jakéhokoliv druhu je všude kolem nás a to od počátku lidstva a proto patří i do fantasy ostatně i ve sci-fi příbězích se objevuje náboženství( P.K.DICK)a jsou výborné….
tony
Jistě na tom funguje spousta knih, na svojem vlastním náboženství a proti tomu nic nemám, pokud to patří do příběhu. Jenže u těchto dvou případů, které jsem uváděl nejde o nějakou součást příběhu. Ale účelem napsání těchto knih bylo poselství a vložení svých názorů na realitu, podotýkám NA realitu. V tom je rozdíl, tyto knihy sice vyprávějí příběh, který s tím, když nechceme nemá nic společného. Pokud se však na ně podíváme pozorněji zjistíme, že nám autor do toho ukryl poselství a svůj názor ÚMYSLNĚ. Jistě každý autor píše podle sebe a nevědomky do toho dává svoje názory a pocity atd. Jenže to pozná jen vyškolený odborník a ne masová populace. Účelem napsání knih Narnie a Jeho temných esencí bylo vložení křesťanských a antikřesťankých prvků. Ty knihy které mají vlastní náboženství ve vlastních světech jsou logicky postavené a je to tak jak má být. Pak to i do fanatsy patří.
jAMA
No dyť říkám. To, že se lev nabídne jako oběť za někoho jiného, a potom vstane z mrtvých. To je jediná a ještě k tomu za vlasy přitažená paralela s Ježíšem, protože mezi náma, Ježíš se nenabídl za jednoho kluka a jeho napůl nevědomou chybu.
Že se jedna postava nabídne za jiné, a potom je po zásluze odměněna, to máme v každém slušném příběhu. Nebo mi snad chcete tvrdit, že sebeobětování Spocka v Khanově hněvu a jeho následné zmrtvýchvstání v Pátrání po Spockovi je symbol pro náboženské vymývání mozků?
Si myslím, že kdyby to současným kritikům někdo neřekl, že Lewis psal knihy pro křesťanskou mládež, tak na to sami nepřijdou. Zvláště takoví, co si zakládají na tom, jak mají nevymytý mozek.
To si nemyslím, protože celkově všech těch sedm dílů to v sobě má. Čarodějův učeň je v podstatě o stvoření světa. Naopak Poslední bitva o zániku světa a odchodu do nebe, tam to pozná snad i malé dítě.
Lidi,co furt máte s tím “náboženským podtextem” ? Viděl zatím jen první dvě Narnie (nečetl ani nemám v plánu číst žádnou) a jako ateista jsem tam žádný nenašel (ani nehledal). Proboha,co je náboženského nebo ateistického na jasném vymezení dobra a zla,sebeobětování atd. ? To snad jsou (nebo by měly být) hodnoty vyznávané každým slušným člověkem. Debata o náboženství v souvislosti s dětskou fantasy je imho stejně mimo jako podsouvání (obávám se,že zcela vážně míněné) komunistických myšlenek do pohádek typu “Pyšná princezna”,”Byl jednou jeden král” atd…Opakuju ale,že hodnotím pouze podle prvních dvou filmů, takže se můžu mýlit. Každopádně se na třetí “Narnii” chystám z důvěrou,že mě aspoň trochu pobaví či jinak zaujme a nemám v úmyslu tam pitvat nějaké “podtexty”. Sry že jsem se tak rozkecal…
Pardon,samozřejmě se chystám S důvěrou 🙂
Dvorak: Jasně, všech sedm dílů je něco jiného, já se ptala jasně na PRVNÍ zfilmovaný díl, kde je tam vidět náboženské vymývání mozků. Jak vidno, nikdo není schopen rozumně odpovědět, proč asi. Protože tam žádné není:)
kragh: Přesně to tu říkám:) Na sebeobětování nic výlučně křesťanského není, šmarjá, už Patroklés si vzal Achillovu zbroj, když bylo třeba bojovat, a určitě bych našla něco i v Máhabháratě, kdybych si ji znova přečetla.
kragh
To bude asi tím, že jsi to nečetl 🙂
dvorak
je to špatně,když autor vloží do vyprávění svůj názor na realitu?i vědomě?já si myslím že ne,a že autor počítá s rizikem že jeho názor nebude většinou přijat
tony
Já si naopak myslím, že ano. Klidně může sepsat nějakou svoji knihu, kde bude mít na svoje názory prostor- to ať si pak čte kdo chce. Ale cpát to do kvalitní literatury, která slouží především k zábavě?
Dvorak
A neudělal Lewis právě to? Nenapsal svou knihu, kde ponechal prostor svým názorům? Je na autorovi, jakou formu zvolí, a Lewis si zvolil alegorii ve formě fantasy, kde lev Aslan umírá za hřích jednoho z dětí a následně po své oběti vstává z mrtvých.
A to tvé dělení na “kvalitní” literaturu, která má hlavně bavit a neobsahovat ani zblo autorových názorů na věc? Vždyť i třeba populární komix X-men vznikl jako reakce Stana Lee na současnu americkou splečnost, kde zrovna vrcholila rasová segregace. Že tam ten názor nevidíš, neznamená, že ho tam autor neprocpal. To, co tady popisuješ jako znak “kvalitní” literatury, mi tedy připadá spíš jako znak literatury “krmné”.
Ve filmech se to hledá těžko, v posledním, třetím bych řekla, že to byla jedna jediná zmínka, kterou by snad ani člověk nepostřehl, kdyby neznal knižní předlohu. Ale v knihách to zkrátka je a IMHO v každém dalším pokračování a fous víc. Já si netroufám tvrdit, jestli je to dobře, či špatně, to je každého věc, jak to stráví. Mně se čtení zpočátku líbilo hodně, mám doma myslím všechny díly, ale nedočetla jsem to. I když…….Poslední bitvu mám zařazenou v poznámce “zbývá k přečtení”……..
JamesFaith
Nemyslím si to i tak si to nemyslím, že je to úplně správné. Po tom co jsem přečetl Jeho temné esence jsem získal odpor k jakémukoliv vkládání a přesvědčování do knih určených k četbě dětem a mládeži. A knihy možná obohacuje jistá dávka názorů a možná to Lewis myslel dobře, ale i tak si stojím za tím co jsem řekl. Možná jestli někdy přečtete Jeho temné esence pochopíte mě.
Je to blbé jak troky – přesné vyjádření. Jednoduchý děj, dobrodružství jak do večerníčku. Kina zívají prázdnotou a Fragment dokonce v mekáči rozdával knížní vydání zdarma. Tak byl o to velký zájem. Když je něco blbý, tak tomu ani megareklama nepomůže. Asi se to fakt nemělo filmovat. Vždyť je to tak pro děti na prvním stupni a ono to mělo ambice nahradit Pána prstenů.
Daren
No tak je to spíše literatura pro mladší, to je pravda. Ale jelikož ti dnešní mladší už to nečtou, tak po to filmu ani nijak netouží. A my, co jsme na tom vyrostli tak z většiny už nás bere něco jiného i v kinech je teď pro nás více jiných atraktivnějších filmů. Přesto se ale na to zajdu podívat.
No, problém je, že právě do knih pro děti a mládež se toho vkládá nejvíc. Buď čestný a spravedlivý a dostaneš odměnu (každá druhá pohádka). Není důležité, kým ses narodil, ale co s sebou uděláš (Legendy o Drizztovi). Důležitost přátelství (Harry Potter). A tak dále a tak dále. Pokud autor věří, že pro člověka je důležitá víra v Boha (Narnie), nebo si naopak myslí, že by se lidé neměli slepě podřizovat církvi (Jeho temné esence), tak proč by to tam neměl napsat?
JamesFaith
To je těžká otázka. Já si myslím, že to ale není potřeba vždyť třeba mistr Tolkien to zvládl i bez toho a jak je jeho dílo oblíbené, koneckonců měl i podobný názor. A krmná literatura to rozhodně není. A tak je to podle mě správné.
Dvorak
Opravdu? A jak moc si jseš tím Tolkienem jistý? Nemohl by Hobit být příběhem hobita, který sice nevyniká silou, ani magickými schopnosti, přesto však nejednou dokáže, že některé situace se přemýšlením vyřeší lépe než násilím (tři zlobři)? Že i malý hobit v sobě může najít dost odvahy, aby zachránil přátele (pavouci v Temném hvozdu)? A co varování před chamtivostí (Šmak, trpaslíci odmítající se rozdělit s lidmi o dračí poklad)? 😉
JamesFaith
A je snad v tomto něco náboženského? Možná si mě špatně pochopil, ale já celou dobu mluvil jen o náboženských názorech.
Dvorak
Tak tys mluvil celou dobu čistě o náboženství? V příspěvku, na který jsem prvně reagoval, to v kontextu s předchozím příspěvkem vypadalo, že mluvíš o odmítání názorů na realitu, což je poněkud širší pojem. Mea culpa tedy.
Ale i tak Tolkien ve svém díle na náboženství odkazuje taky, jen to nutně nemusí být to křesťanské. 😉
james faith
to cos odpověděl dvorakovi jsem citil ale nedokazal to tak dobře zformulovat a napsat jako ty,souhlasím s tebou
Pokud autor má nějaký názor a chce ho ve své knize vyjádřit, je to jeho věc. Když se to čtenáři či jeho rodičům nelíbí, mají přece na výběr z jiných knih. Tvrdit, že by nějaká kniha měla být taková či maková, je nesmysl. Kniha má být taková, jakou si ji přeje autor, případně vydavatel.
Náboženstí v knihách Tolkiena
Každá kniha odráží autora. A proto je v Letopisech vidět křesťanství, ale stejně tak i u Tolkiena, jen je tam poněkud více ukryté.
xD
A napadlo vás někdy že to třeba neudělal vědomě. xD
Udělal to vědomě a navíc zcela nepokrytě “narativně,” stejně jako třeba Elizabeth Moon v poslední části trilogie Paksenarrion a to je důvodem, proč ani jedno nemůžu vystát. Tady totiž nejde o propagaci “obecných hodnot” jako přátelství, slušnost, apod., ale o propagaci určitého SYSTÉMU, který je navzdory pozlátku morálně hodně pochybný. Líbilo by se vám, kdyby si vaše děti četli třeba Turnerovy deníky? Tam je přece také přátelství, vztah, láska milované osoby, i to sebeobětování nakonec…
Zvlášť první díl Narnie se mi líbil, druhý ušel a třetí taky. Přijde mi, že knihy psal autor skutečně pro děti, nekalkuloval s potřebou zaujmout i dospělé. A na filmy s mladšími školáky obvykle chodívá dospělý doprovod. Někdo se zvládne přepnout na dětský program, jiný se pronudí až do konce. Mně (velmi dlouho dospělé, ale s infantilními rysy) to přišlo jako pěkná pohádka, s Pánem prstenů nesrovnávám (bylo by to jako srovnávat jablka a ananas).