Kronika

Spidermanův strýček říkával, že velká síla vyžaduje velkou zodpovědnost, ve třetím ročníku střední školy však člověk té zodpovědnosti ještě dvakrát moc nepobral. V Kronice puberťáci získávají superschopnosti, hrají si s nimi a všechno patřičně dokumentují v duchu dnešní video-deníkové doby.

Andrew v oblíbenosti prohrává na každé frontě. Ve škole ho šikanují spolužáci, doma otec, matka umírá. Spousty tragédií na jednoho člověka. Svou ventilaci vidí ve své nové kameře, začíná proto natáčet všechno a všude. Jeho jediným přítelem je bratranec, pseudointelektuál Matt, který cituje Sokrata a Schopenhauera a Andrewa přemluví k návštěvě stodolní párty. Tam spolu se sebevědomým Stevem objeví záhadnou, precizně kulatou díru v zemi, pro větší tajuplnost vydávající podivuhodné zvuky. Každý zdravý člověk by rychle zdrhal, Matt se Stevem do ní bez rozpaků vlezou a Andrew se je odhodlá následovat. Uvnitř naleznou svítící krystalu podobné cosi, jež jim dodá superschopnost – telekinezi.

Jak objevují svou novou dovednost, využívají ji a trénují, ta roste, až nabude skutečně velkolepých rozměrů; od skládání lega, přes pohybování auty, po… Ne každý však může být superhrdinou, někdo na to prostě nemá povahu. Nabízí se tedy otázka: Co byste se superschopnostmi dělali vy? Bohužel však Kronika nejde do přílišné psychoanalytické hloubky mysli chlapců, chvíle „přerodu na temnou stranu“ tak nemají patřičné účinky.

Kronika, ač to ve filmu není přímo řečeno, patří mezi tzv. „found footage“ filmy, tedy rádoby nalezené záznamy domácích či průmyslových kamer. Tuto módu kdysi odstartovala Záhada Blair Witch, momentálně ji k zisku úspěšně využívá série Paranormal Activity. Přesto zrovna u Kroniky nelze o found footage mluvit – zaprvé to ve filmu není přímo řečeno, zadruhé obsahuje záznamy kamer, které jsou posléze zničeny, čímž dochází hned k několika nelogičnostem. Tuto kategorii filmů tedy raději označuji jako „1st person“ (znáte z hraní PC her) či „home video“ (znáte ze sledování porna).

Telekinetická schopnost chlapců pak dovoluje originální hrátky se záběry – kamera už nemusí viset v rukou filmaře-nadšence, je jí dovoleno poletovat vzduchem a dodávat tak scénám větší grády. To ostatně není jediné umné zacházení s home videem – v masovějších scénách jsou zapojeny objektivy všech těch technických udělávek dneška, od iPhonů přes iPady po policejní kamery. Připočtěte solidní digitální triky, talentované herce a jednu technicky výjimečně povedenou scénu, výsledkem je základ, na němž je možné stavět. A že je režisér Josh Trank talentovaný stavitel, jen co je pravda. S home videem si poradil dobře.

Nutno říct, že spolu s Monstrem je Kronika tím nejlepším v této kategorii. Na rozdíl od ostatních má totiž alespoň jakýsi příběh – sice jednoduchý, komiksy a Misfits zavánějící, natahovaný a přímočarý, který bez jakýchkoliv dějových odboček jen kontinuálně směřuje ke svému zakončení (to svou epičností vypadá jako ze zcela jiného světa, než předchozí ukecaná hodina) a na papíře by vydal tak akorát na kratší povídku, ale stále je to příběh.

Přes několik svých drobných ALE tak Kronika svůj sekundární účel splňuje – baví. A jelikož jistě nestála mnoho peněz, na tuty splní i účel primární – snadno vydělá kopu prachů.

Režie: Josh Trank
Scénář: Max Landis
Premiéra: 2. 2. 2012
Hrají: Dane DeHaan, Alex Russell, Michael B. Jordan aj.

Trailer: