Jonah Hex

Není proto překvapením, že Jonahovo srdce bije (někdy je tento obrat myšlen doslova) jen a jen pro pomstu. Nemůže bez ní klidně usnout, a to ani v náručí prostitutky Lilah. Dokud Quentin Turnbull, muž zodpovědný za všechnu Jonahovu bolest, nedojde pokoje v pekle, nejlépe rozsápán na kousky, se hlavní hrdina nezastaví. Před nikým, ani před mrtvými, jejichž rad milerád využívá díky skutečnosti, že po šamanském rituálu, který ho zachránil před smrtí, uvízl mezi světem živých a tím, který následuje, takže s nimi dovede úspěšně komunikovat.

Kdyby byl celý film poháněn jen a pouze honem za pomstou, fungoval by pravděpodobně lépe. Scénáristé Neveldine-Taylor si však museli propůjčit ještě zápletku jako vystřiženou z propadáku Wild Wild West. Jonah totiž musí Turnbulla zneškodnit nejen pro své ryzí potěšení, ale také pro bezpečnost celé Ameriky.

Nechoďme kolem horké kaše, na tomto snímku je špatně téměř všechno. Režie je doslova otřesná, střihy dialogů spolu jaksi nekorespondují, i přes velice krátkou stopáž je film nuceně natahován opakováním scén, akce jsou tuze nepřehledné, vzhledem k tomu, že se odehrávají povětšinou ve tmě. Tahounem snímu je Josh Brolin. Přes jeho drsný jižanský přízvuk mu sice moc neporozumíte, přesto se do role hláškujícího kovboje hodí, ačkoliv i u něj je nasnadě pocit, že výkon mohl předvést dozajista lepší, zábavnější.

Nakonec jediný, kdo si natáčení zřejmě doopravdy užíval, byl Michael Fassbender, který svoje zkušenější herecké kolegy strká hravě do kapsy. A to jak unylého, doslova znuděného Johna Malkoviche, který nedokázal do postavy psychopata Turnbulla vložit ani to své přehrávané šílenství, takže zbývá jenom přehrávání a nuda, tak i Megan Fox hrající rádoby přitažlivou nevěstku, která však neodhalí ani píď čtvereční bradavky. Zato střílí a kope tak, že jí to nikdo nemůže uvěřit, ani co by se za nehet vešlo. Megan prostě neumí hrát a nikdy neuměla, samotná sexy tvářička a sporý šat ne vždy zastanou funkci hereckého výkonu. V Jonahu Hexovi je její postava naprosto zbytečná, někdy až násilně naroubovaná, a ani na okamžik nezvýší ono testosteronové uspokojení z přijímaných obrázků.

Podobně tak i hudba. Zprvu se kombinace westernových rytmů s tvrdým metalem sice zdá zajímavá, po chvíli však nudí stejně jako to, co se děje na plátně. Snímku nijak neprospělo ani „vyměklé“ filmování pro rating PG-13, což znamená, že střihač stříhá, jakmile Jonah hodí sekerkou nebo Lilah ukáže část stehna, mezi něž se hlavní postava vkliňuje. Jonah Hex si svůj komerční neúspěch (v tuzemských kinech se ani neobjevil) naprosto zaslouží.

Jednou větou: Přestože si prvních třicet minut svojí béčkovou rázností Jonah říká o vřelé přijetí, nakonec klesne hluboko pod úroveň zábavy, takže je mu i hodina a čtvrt dlouhá.

Josef Horký (redaktor)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz