„Duna. Moje Duna začíná dlouhým záběrem. Zbožňuji dlouhý záběr Orsona Wellese v jeho Doteku Zla. Kamera jde, jde a prochází ulicí. Je to fantastický dlouhý záběr. A tak jsem chtěl, aby i má Duna začínala dlouhým záběrem, ještě lepším, než je ten Orsona Wellese. Chtěl jsem zajít o dost dál, chtěl jsem, aby můj záběr procházel celým vesmírem!“
Alejandro Jodorowsky je tvůrce se znatelným rukopisem. Ať už se jedná o Holy Mountains či El Topo, obojí jsou filmy výrazné a víceméně šílené. V sedmdesátkách dostal nabídku, která byla možná snad jen v sedmdesátkách. A to natočit si cokoliv. Jodorowsky se nerozhodl pro Hamleta nebo Don Quijota, rozhodl se pro adaptaci Duny Franka Herberta. Románu, který ani nečetl, jen o něm slyšel. Měl v plánu natočit film vzdalující se od předlohy, mělo jít o jeho vlastní vizi zprostředkovávající lidem zážitek srovnatelný s užitím LSD. Jak zazní v dokumentu, Jodorowsky znásilňoval Herberta a znásilňoval ho s láskou. To neříkám já, to říká sám Jodorowsky.
Dokument přibližuje pre-produkci tohoto nikdy nedokončeného snímku. Nečekejte nic víc, než ukázky ze storyboardů, dobové fotografie a mluvící hlavy. To ale příliš nevadí. Ono vyprávění Jodorowského, jak do svého filmu získal Salvadora Dalího, Micka Jaggera, Orsona Wellese, Gigera, O´Bannona, či jak objevil neznámého autora komiksů, později světoznámého pod jménem Moebius, je prostě zábavné. Jodorowsky je poutavým charismatickým vypravěčem, který se sice někdy nechá unášet sám sebou, přesto vše co říká má něco do sebe. Sám se projevuje jako tvůrce, tvořící své filmy mysticky, pocitově a upřímně. Nezáleží mu jen na tom, co má kdo z jeho týmu za sebou, ale především jakým je člověkem. Když vypráví o touze trumfnout úvodní jízdu z Wellesova Doteku Zla, projevuje se jako megaloman. Jindy jako blázen, kdy svého dvanáctiletého syna doslova vycvičil k ztvárnění hlavní role svého filmu, aneb snaha o vytvoření nadřazené bytosti ze svého dvanáctiletého syna nepatří mezi běžné standardy rodičovské výchovy.
Dokument není jen obrazem filmu, který nikdy nevznikl. Je rovněž obrazem tvůrce, kvůli kterému možná tento film nikdy nevznikl. Mohlo jít o výjimečný film, stejně tak o katastrofou. Krásný výlet na LSD nebo bad trip. Posuďte sami.
Hodnocení: 80%
Duna
Chdi poděkovat autorovi článku za inspiraci. Tenhle dokument mi unikl. Duny jsem četl minulý rok a u práce na PC poslouchám rozhlasovou hru. Film od Davida Lynche se mi líbí a tímhle dokumentem se u mě kruh uzavře. Díky za tip.