Husí kůže

Husí kůže je původně nesmírně populární série hororových knížek pro děti od amerického spisovatele Roberta Lawrence Stinea, o jejíž adaptování na filmové plátno se pokoušel před rokem 2000 už Tim Burton. Z natáčení tehdy ale sešlo, mimo jiné proto, že se filmaři nedokázali rozhodnout, který z více než šedesáti románů by vlastně chtěli adaptovat. Tvůrci dobrodružného fantasy filmu Husí kůže to vyřešili tak, že v něm smíchali do sebe ty knížky všechny, přičemž jedním z hlavních hrdinů je přímo jejich autor.

Film tedy od začátku sleduje zhruba sedmnáctiletého teenagera Zacha, jak se zabydluje se svou mámou v novém domě na malém městě, přičemž se okamžitě zakouká do pohledné sousedky Hanny, která žije se svým popudlivým otcem (Jack Black). Zach netuší, že jejím otcem je spisovatel R. L. Stine, který má dobrý důvod držet si lidi dál od svého pozemku. Když se jednoho večera Zach vplíží do jeho domu (podezřívá ho, že svou dceru vězní a týrá), objeví tam rukopisy jeho románů, zamčené na zámek. Jeden z nich (vyprávějící o strašlivém sněžném muži) otevře a světe div se, z knížky najednou vyleze skutečný sněžný muž, probourá se ven z domu a uteče neznámo kam.

Ukáže se, že Stineovy rukopisy jsou kouzelné, a že v nich jsou jeho fantazijní výtvory zachycené pod zámkem, aby neutekly a nezačaly terorizovat svět. Jediná šance, jak se zbavit uprchlé příšery, je přidržet knihu v dostatečné blízkosti od ní, aby ji to nasálo zpátky (což je předvedeno na tom sněžném muži). Jenže z jiné knížky pak unikne oživlá břichomluvecká loutka, ukradne všechny ostatní rukopisy a začne je postupně otevírat a následně pálit, aby se uniklá monstra nedala jak lapit.

Po přibližně pětadvacetimi­nutovém úvodu se tedy odstartuje sled honiček, v nichž je čtveřice hrdinů (Stine, Hanna, Zach a jeho otravný kamarád) neustále na útěku před nějakými potvorami (vlkodlak, obří kudlanka, zákeřní sádroví trpaslíci…), přičemž sem tam se vyskytne napínavá scéna, občas někdo zažertuje, tu a tam někdo dostane svou první pusu a místy monstra někoho zmrazí (žádné zabíjení, je to film pro děti).

Především se na výsledném filmu dost podepsala ona snaha natlačit do něj skutečně všechna monstra (kterých je mnoho desítek), což nutně vedlo k tomu, že naprostá většina z nich stráví na plátně do pěti vteřin (jeden společný záběr v celém filmu) a těch, co se předvedou alespoň na pár minut, je pouze asi osm. Působí to dost překombinovaně a přebytečně, asi jako kdyby Sněhurka bydlela s padesáti trpaslíky, ale většina z nich se vyjma jedné pětivteřinové scény vůbec neobjevila.

Vůbec celý film je hrozivě překombinovaný, protože do sebe splétá víc motivů, než dokáže rozplést, a víc postav, než by bylo nutné. Skutečně vtipný a zábavný je přitom pouze Jack Black, který zvládá komediální grimasy levou zadní, ale všichni ostatní jsou v lepším případě nevýrazní (Zacha a Hannu hrají docela sympatičtí mladí herci, ale to je tak všechno), v horším případě nesnesitelní (rádoby komické vedlejší postavy, konkrétně Zachova nesympatická ukecaná teta a jeho ustrašený kreténský spolužák s předkusem, který bohužel ústřední trojici doprovází na každém kroku).

Korunu tomu nasazuje opravdu hodně divně gradující děj, během něhož se začnou hrdinové chovat jako blbci, jen aby z toho mohl vyplynout nějaký dramatický efekt. Skoro jako kdyby se film na poslední chvíli nějak narychlo sestříhával nebo se zběsile přepisoval scénář. Závěrečná pointa každopádně nedává smysl (viz spoilery na konci recenze pro zvědavce).

Na druhou stranu je snímek docela hezky režírován Robem Lettermanem (Příběh žraloka, Gulliverovy cesty), digitální triky jsou podařené, pořád se něco děje a hraje do toho celkem zdařilá hudba Dannyho Elfmana, takže se alespoň nedá úplně nudit. Děti to zabaví snadno a dospělí třeba ocení pár sofistikovanějších vtipů a meta-vtipů, slovní hříčky a komické kreace Jacka Blacka.

Husí kůže z toho vychází vlastně průměrně, jako rodinná podívaná se ale přesto dá, hlavně kvůli dětem, doporučit. Není sice tak dobrá jako tematicky příbuzné Jumanji nebo Zathura, zas je ale o dost lepší než jakýkoli díl Noci v muzeu.

Spoilery ohledně konce filmu – stejně jako další recenze nejen na sf&f tituly – si zájemci mohou přečíst na autorově blogu.