Toto je příběh z dávných časů. Z časů mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. Vlastně počkat. Nebyli a nestíhali. Je totiž pouze jeden bůh. Dwayne Johnson. A jeho kyj.
V záplavě hollywoodské přítulnosti k velkým antickým příběhům (Třístovkou počínaje a seriálem Spartacus nekonče) bylo jen otázkou času, kdy masité prsty lačných producentů znovu ukážou na největšího z hrdinů, přesněji Supermana starořeckých mýtů – Hérakla. Jednou z výhod této postavy je nadpozemská síla. Tou další fakt, že nemusíte kupovat práva na jeho zfilmování.
A aby bylo jasno, že to s jeho przněním myslí vážně, poslali jej letos do ringu stříbrného plátna bojovat o zelené ratolesti hned dvakrát. Poprvé (Herkules: Zrození legendy) se sledování jejich snahy rovnalo zhruba podstoupení extrakce mozku nosní dírkou, ovšem tentokrát se vám bude znásilňování líbit. Možná. Mnohé totiž závisí na vaší povolnosti.
Nikdo dozajista nečeká sofistikované dílo plné vzletných myšlenek. Ale mohli byste být zklamáni, pokud po zhlédnutí tělem klamajících trailerů očekáváte Herkulovy bitky s kopou mytických stvůr, či přímo jeho plnění legendární dvanáctky úkolů. Na leccos z toho sice dojde, ale na ploše několika minut. A vlastně ani nedojde.
Film Bretta Ratnera totiž hrdinovu legendu především dekonstruuje, což je na filmu zhruba to jediné, co by se dalo při troše snahy a spoustě alkoholu nazvat hlubší vrstvou. Ukazuje sílu staré dobré fantazie a (dost možná i starší a lepšejší) šuškárny. Zkrátka skvělých marketingových triků, které tahá z rukávu Herkulův synovec Ioláos. Ten kolem svého strýčka vystavil pověst, které lidé věří. Což není divu, při pohledu na muskulaturu Dwaynea „The Bedny“ Johnsona.
Právě on je největším kladem bijáku. Vaše sympatie si získá snadno, připoutá vás k sobě jako Amazonky posedlé svazováním. Herec sám opakovaně prohlašoval, že je postava Herkula jeho největším hereckým snem. I proto podstoupil trénink, díky němuž na něm hrají i ty svaly, o nichž ani nevíte, že je někde v těle máte. Ve své roli je tak naprosto uvěřitelný. I v obtížnějších atletických disciplínách typu vrh koněm. Za sebe dodávám: kéž by jednou z jeho dalších zastávek byl sám Conan.
Funguje i parta Herkulových parťáků a chemie mezi nimi a protagonistou. Obratný bojovník, tichý berserk, Amazonka a vtipy přinášející mladší bratr Gandalfa, který věští po aplikaci správného typu kouře kupříkladu i svou vlastní smrt. Klišé nad klišé, samozřejmě, včetně všelijakých „zvratů“ a ultrapadoušských ultrapadouchů. Ale Herkules je používá s nadhledem. Nepokouší se zastírat, že je „pouhým“ odpočinkovým filmem, ryzím béčkem – a to je na něm sympatické. Ratner (přestože je stále pouhým fušérem bez nápadů) celkem bez problémů diktuje slušné tempo (film má pouhých 95 minut), postavy hláškují, akce třaská a z nepřátel se doslova práší, takže nuda nehrozí.
Pokud tak odhlédnete od faktu, že je příběh filmu duchaprostý a jednoduchý jako okrást předškoláka, určitě se budete bavit. Pravda je, že nechápu, kam se při natáčení podělo bratru 100 mega, protože na filmu samotném to vidět rozhodně není. I díky tomu to bude mít po finanční stránce Herkules velice těžké. (Dvojnásob, když hned týden po jeho premiéře zaútočí Strážci galaxie.) Avšak neúspěch by si rozhodně nezasloužil. Takže: Ať je Zeus při něm.
P.S.: Film je natočen podle komiksu Steva Moorea. Ten však u nás není k sehnání, tudíž nemáme možnost porovnat. Dá se tak jen dodat, že jmenovec zesnulého scénáristy Hercules: The Thracian Wars, Alan Moore, vyzval publikum, ať na prznění díla jeho kolegy nechodí.
P.P.S.: Dabing je zlo a 3D zbytečnost.
| 70 % |
|
Po pravdě, mě to trochu zklamalo. Akce dobrá, hlášky ucházející, ale příběh na mě byl duchaprostý a jednoduchý až příliš.
A taky mi přišlo, že si to trochu protiřečí, ta “dekonstrukce” legendy a zároveň věci, jakých byl hrdina schopný v závěru filmu. Jako chápu to “poselství”, že v kritických momentech je člověk schopen nadlidských výkonů, ale stejně…
Lukáš
Tento film mě zpočátku nadchl. Prvních deset minut se tvářil jako uspokojivé čecké drama, které vymyslel a vytvořil tým filmařů, kteří si prolistovali dětskou encyklopedii starověkého řecka. The Rock je jako Herkules vskutku uspokojivý, tedy vousatý na oko rustikální muž plný nespoutané živelné síly. I nápad na jakousi demytifikaci dějin a postupné přirozené vysvětlování, že to s těmi bíjemi asi nebylo tak úplně divoké mi přišlo velmi povedené a super, jenže pak se ten film začal hroutit, až zapadl do úplných…dámy prominou…sraček.
Herkules se z nespoutaného živla mění na steroidy nafuněného borce s vyholeným hrudníkem, na kterém není romatnického zcela nic. Film je uboze nudný, fádní a těch několik velmi dobrých nápadů v něm naprosto zaniká. Motivace hlavní hrdinské skupinky je fádní, prakticky nulová, jednají navzdoy tomu, jak jsou vykresleni předtím (tedy nulově). A závěrečná scéna, která má působit kulervoucně, je toliko plná logických chyb a nesmyslů, že i průměrný žrout popcornu se bude divit, jakou kravinu mu filmoví tvůrci předkládají.
Zde si proto nedovolím souhlasít s redaknčím kolegou. 70% je pro tuto nudu na filmovém plátně příliš laskavé hodnocení. S bídou bych dal 50%, za snahu oživit herkulovskou legendu zase jiným, takřka povedeným směrem.
Přiznám se, že logičtějí a nakonec i hezky ilustrovanou náhradou by byly Staré řecké báje Eduarda Petišky, Tam je héraklův příběh podán pěkně, logicky a hlavně tam nemrví hrdinovo pravé jméno!!
to Lukáš
Kdyžtak mě oprav, ale měl jsem vždycky zato, že Hercules není zmrvené jméno, ale je to římská podoba řeckého Héraklés.
Hercules ano (oni ty Římani byli vůbec dost málo originální národ), ale Herkules? Nemyslel tím Lukáš tohle?
to Satyr
Ok, ale Herkules je jen český přepis římského (latinského) Hercules, stejně jako se píše třeba Pompeje a ne Pompeie.