Abraham Lincoln: Lovec upírů

Uvidíte nevídané, uslyšíte neslýchané. V článku se dozvíte, co dělal Abraham Lincoln po nocích, co má společného s Františkem Kotletou a zjistíte, jaký paradox provází tento snímek. A hlavně si přečtete, zda se vyplatí si na něj vyrazit do kina.

Jistě jste jej viděli alespoň na obrázku nebo černobílé fotografii: zarostlý chlapík s ostře řezanou tváří a zapadlýma očima, pravděpodobně sedící na nějaké židli. Jeden z amerických hrdinů. Prezident, který vedl Unii do vítězné občanské války proti státům Konfederace. Tedy přes den. Po nocích totiž lovil krvesaje.

Zpočátku čistě pro pomstu – jeden z nich zamordoval jeho ctěnou matku. Mladý Abraham se tak dostává na výcvik k jednomu z lovců upírů, kde se sbližuje se svou nejoblíbenější zbraní. S Františkem Kotletou jej totiž spojuje láska k velkým sekyrkám. Na rozdíl od řezníka Františka byl však Abe, jak mu přátelé familiérně přezdívali, statným dřevorubcem. Zvyšování ekvilibristiky s touto zbraní sice znamená její efektní, leč předpokládám mnohem méně efektivní machry-ninja vykrucování, ale co, vždyť je to jen hloupý film.

Podle stejnojmenného historického románu Setha Grahame-Smithe (tentýž autor stojí i za scénářem nejen Abrahama, ale i další letošní „pecky“, Burtonových Temných stínů) natočil – paradoxně – příběh o „životě“ jednoho z největších hrdinů Amerického národa Rus (sic!) Timur Bekmambetov. Svět se zmenšuje.

Jistě, je to tentýž Bekmambetov, který si otevřel dveře na západ vizuálně podmanivými adaptacemi Lukjaněnkových Hlídek, adaptacemi, které zklamaly všechny čtenáře těchto knih. Je to tentýž Bekmambetov, který okouzlil svým prvním hollywoodským výtvorem – stylovým nářezem Wanted. No, a tenhle chlapík se tentokrát docela zbláznil.

Rozhodně je zajímavé, jakých digitálních skopičin je za vcelku směšný (pro trikově náročný film) rozpočet 70 milionů schopen do filmu procpat. Otázka je, jestli je to ku prospěchu věci. Akce se totiž stává stále méně přehlednou, obzvláště ve scénách, kdy v ní vystupují více než dva živí (či nemrtví, samozřejmě) tvorové. Není těžké uhádnout, že tomu konverze do 3D nikterak nepomohla. Zjistíte, že vlastně sledujete jakési rozmazané čmouhy v rukou střihače pravděpodobně s parkinsonem. Demotivující je po chvíli také fakt, jak moc se nedodržují fyzikální zákony. Ve výsledku: ze zajímavosti Wanted Abraham Lincoln nepochytil ani slinu.

Dorovnat to tak mohl v dramatické rovince. Přerod obyčejného chlapce ve vůdce národa je sice hezky naznačený (a docela i solidně zahraný, ač je představitel hlavní role Benjamin Walker uvěřitelnější až ve vyšším Lincolnově věku), film je však v těch neakčních scénách natolik vážný, jako by zapomínal, že tenhle Abe po nocích rube upírskou chamraď. Divák, který čeká nadhleduplné a vtipné dialogy či scény, na které ho navnadil samotný název filmu, si tak zamne ruce zhruba tak pětkrát, přičemž úsměv mu vyloudí až scéna ze současnosti v samotném závěru. Jistě, některé historické náležitosti Lincolnova životopisu a kroniky Spojených států jsou vyobrazeny zajímavě (což však ocení především západní divák), ty si však měl Bekmambetov schovat pro natáčení skutečně historického filmu.

Škoda, mohla to být doopravdy zábava. Stačilo trochu víc nadhledu… Vlastně mnohem víc.

Režie: Timur Bekmambetov
Scénář: Seth Grahame-Smith
Premiéra: 19. 7. 2012
Hrají: Benjamin Walker, Anthony Mackie, Dominic Cooper, Mary Elizabeth Winstead