Film, který je živoucím zhmotněním černošských kvót.
To, že Black Panther bude jiný nežli ostatní koně ze stáje MCU, bylo jasné každému hned od začátku. Aby ne, když je to černý superhrdina pocházející ze země jménem Wakanda, které je i králem a jejíž pokrok a bohatství, jež skrývají před světem, stojí a padá na vibraniu, jednom z nejtvrdších kovů vůbec (podle filmu nejtvrdším, ale komiksoví hnidopiši by mohli polemizovat), který se zároveň promenáduje ve stylovém jednoduchém kočičím převleku a trestá zločince. Jeho ochutnávku jsme dostali už v Občanské válce, kde mstil smrt svého otce, krále T‘Chaky, ale byl opravdu jen vedlejší postavou vedle Kapitána Ameriky a Iron Mana. To už neplatí.
Ještě ale, než se budeme bavit o filmu z hlediska řemesla, je třeba zmínit jeho politický a sociální aspekt. Oba jsou důležité. Hlavním důvodem, proč tomu tak je, bude fakt, že až na dvě postavy jsou všechny, byť jen trochu významnější charaktery, tmavé pleti, což není až zas takové překvápko, když se to odehrává v Africe. To ale znamená, že by to konečně mohl být film, který alespoň částečně umlčí afroameričany, křičící po celém Hollywoodu, jak moc jsou utlačovaní a diskriminovaní a kdovíco všechno.
Je ale poněkud zavádějící tvrzení, které otisklo několik zahraničních plátků, že je to první superhrdinský film s hlavním černým protagonistou. Stačí si vzpomenout na Wesleyho Snapese ve filmu Blade od Guillerma del Tora z přelomu tisíciletí. To ale není vše! Ve filmu se vyskytují jenom silné, samostatné ženy zastávající všechny funkce, kde však převládá role osobní gardy krále Wakandy.
A nyní film samotný. Ten je dosti rozporuplný, ale k tomu později. Celý snímek v určitých aspektech připomíná Thora a to hlavně tím, že prostředí, kde se odehrává, je výrazně odlišné, díky čemuž celý film působí jinak. Stejně tak to způsobuje fakt, že místo expandování do širšího vesmíru, se Panter drží při Zemi a spíše vykresluje ten svůj malý ve Wakandě. Navenek působí dojmem, že jde o rozvojovou zemi třetího světa, ale pod kamufláží se skrývá technicky nejpokročilejší země na světě. To vše díky kovu vibraniu, na jehož ložisku se území nachází.
Ovšem je tu i velký důraz na tradice. Celé království se dělí do kmenů, které mají svá kmenová zvířata (např. hlavní dobrý kmen má pantera), platí zde vláda silnějšího, všichni se oblékají postaru, a to i do boje, kde je to občas hodně divoké, a to zvláště díky tomu, že jejich zbraně, dopravní prostředky a celé hlavní město působí dojmem takových malých Star Wars. Celé to působí a funguje velmi dobře a vytváří tak směsici starého a nového, díky čemuž je zdejší atmosféra opravdu unikátní a Ryan Coogler to v tomto ohledu zvládl skvěle.
Vše podkresluje typicky marvelovská hudba. Čili, ve filmu funguje, nejspíš Vám neutkví v hlavě, ale neurazí. Tentokrát je to kombinace moderních zvuků, rapu a klasické černošské hudby, která dosti používá bubny a didžeridú. CGI vypadá, stejně jako v ostatních filmech MCU, dobře.
Bohužel, jak je atmosféra kontrastujícího hi-tech a kmenové kultury povedená, je příběh zklamáním. Abych to uvedl na pravou míru: před deseti lety by tenhle příběh v rámci žánru komiksových filmů nepůsobil tak zoufale ohraně a fórově. Nyní tomu tak je z několika důvodů. První je struktura tří aktů. Ta se stala pro drtivou většinu filmů od Marvelu (a nejen od něj) zcela příznačnou. Film začne a my se seznámíme se všemi postavami, hrdiny, padouchy a tím zbytkem. Jsme uvedeni do zápletky a seznámeni s prostředím. V druhém aktu utrpí strana dobra zdrcující porážku, která ji přivede na pokraj smrti. No a ve třetím aktu přijde grandiózní finále, kdy se hrdina sebere, posílí a porazí zlo na celé čáře. Přitom ještě pochopí spoustu důležitých mouder, uvědomí si spoustu souvislostí, až nakonec vše dobře dopadne a snímek se propojí se zbytkem univerza.
Mezitím se ještě někde ve filmu objeví Stan Lee ve svém humorném cameu. Tak funguje většina filmů o superhrdinech, čest výjimkám. Jedno z mála, čeho jsme tentokrát ušetřeni, je klasická kratičká scénka, která nás má navnadit na Infinity War, což samozřejmě neznamená, že tu není potitulková scéna. Černý Panter byl vystaven stejně. Jenže k tomu, že příběh nestojí za nic, se ještě přidaly postavy, které nejsou napsané zrovna dobře.
T‘Challa (král Wakandy a Panterova identita, hraje Chadwick Boseman) je takový nijaký. Jasně, jakž takž tam sedí, občas s tím nějak zahýbe, ale nijak výrazněji se s ním neztotožníte, natož abyste prožívali při sledování nějaké komplexnější a hlubší emoce, nežli „tohle se mi líbí“ a „tohle ne“. Jeho hlavní nepřítel na tom není o moc líp. Michael B. Jordan to moc nezvládl a Killmonger trpí absencí propracovanější a nápaditější motivace. Zato vedlejší postavy nejsou vůbec špatné. Tedy jak které. Lupita Nyong´o zahrála klišovitou parťačku, která je mozkem stojícím za všemi hi-tech hračkami, holt takový bondovský Q. Zbylé postavy jsou už jen takové matné. Je tam vůdkyně královy vojenské gardy a jeho ex. Avšak ty opravdu povedené postavy jsou Ulysses Klau aka Klaw, hraný vynikajícím Andy Serkisem, kterému nyní vidíme do tváře, té opravdové. Druhou je M´Baka, hlavní gorilák. Obrovská hora svalů, co za film pronese pár vět, ale opravdu mnohokrát napodobí opici. Jenže je to prostě badass a k tomu má pár fakt povedených hlášek. Zbytek je průměrné bahýnko.
Ve výsledku tak dostáváme nevyvážený film, kde kontrastuje vynikající atmosféra hi-tech kmenové černošské kultury s mizerným příběhem s podobně mizernými postavami. Díky těmto chybám je nakonec na Panterovi jediné doopravdy zajímavé a trochu důležitější to, že je obsazen černochy. Díky čemuž existuje nepatrná naděje, že Akademie konečně přestane hodnotit filmy na základě jejich politické závažnosti, ale na základě jejich reálné kvality (viz. Moonlight). Black Panther neurazí, ale taky nijak nepřekvapí a stane se jen dalším origin story, které spokojeně zapomeneme, což je škoda, vzhledem k tomu, jak dobře měl našlápnuto. Inu, není každý den posvícení.
Ryan Coogler: Black Panther
USA, 2018
Stopáž: 134 min
Předloha: Stan Lee (komiks), Jack Kirby (komiks)
Scénář: Ryan Coogler, Joe Robert Cole
Hrají: Chadwick Boseman, Michael B. Jordan, Lupita Nyong’o, Danai Gurira, Martin Freeman, Daniel Kaluuya, Letitia Wright, Winston Duke, Sterling K. Brown, Angela Bassett, Forest Whitaker, Andy Serkis aj.
Mně se na Pantherovi docela líbilo to, že nebyl tak vyloženě superhrdinský. Jasně, uměl toho dost, měl nějaké zvláštní schopnosti, ale za prvé je měl jen “zapůjčené” a mohl o ně přijít a za druhé s něčím mu dost pomáhaly technické hračky.
Nenapadají mě asi momentálně ta správná slova, kterými bych to popsal, ale prostě působil na mě tak nějak víc “lidsky” a uvěřitelněji, což pro mě bylo plus.