40 let jednoho fenoménu

Star Wars. Filmové univerzum, které je dneska stejně známé jako svého času Beatles. Značka, která má hodnotu několika miliard dolarů. Prototyp dokonalé franšízy. A nejskvělejší příklad transmediálního vyprávění (univerzum a jeho příběhy, vytvářené napříč více médií – Star Wars vesmír kromě filmů tvoří i televizní seriály, knihy, komiksy nebo videohry). A dnes úspěšný čtyřicátník, který měl ve čtvrtek kulatiny. Asi nemá smysl tenhle svět představovat, že ne? Určitě však neuškodí říci si něco o jeho počátcích.

George Lucas nosil v hlavě myšlenku na svůj nejslavnější film (a poté celou sérii) už v roce 1968. Od té doby kontinuálně pracoval na scénáři, ve kterém míchá svoji fascinaci space operou a westernem, seriálem studia Universal z třicátých let – Flashem Gordonem, kinematografií proslulého japonského režiséra Akiry Kurosawy (především snímkem Tři zločinci ve skryté pevnosti), knihou Josepha Cambella Tisíc tváří hrdiny, pohádkami, mýty a mnohým, mnohým dalším. Za tu dobu vzniklo scénářů ke Star Wars hned několik, Lucas přidával nové prvky a nápady, vyměňoval hrdiny (z Annikina Starkillera se tak stal Luke Skywalker) a implementoval svoje vlastní příhody (např. psa Indianu, malamuta, který mu byl při cestách autem vždy „kopilotem“ a stal se tak inspirací pro Chewbaccu), až vytvořil unikátní kotlík, který oslovil stamiliony lidí a z představitelů hlavních postav udělal přes noc hvězdy.

A zároveň tak „zradil“ myšlenku Nového Hollywoodu, nové vlny amerického filmu, ve které patřil k těm důležitějším a lepším tvůrcům – což dokazují dva skvělé před-starwarsovské filmy THX 1138 a Americké graffiti. Spolu se svým kamarádem Stevenem Spielbergem však svými filmy (Čelisti a Star Wars) re-definovali pojem „blockbuster“ a nastolili tak nejen módu velkých letních filmů pro široké masy, jak ji známe teď, ale opět upevnili nadvládu velkých filmových studií. A – a to především Lucas sám – výrazně pohnuli technickými možnostmi filmu a rozvojem digitálních triků.

O procesu tvorby a o Nové vlně však malé dítě, které poprvé sleduje epický příběh Luka Skywalkera, pašeráka Hana Sola a princezny Leii, nemá ponětí. To jenom sedí před obrazovkou a hltá všechny ty (i na dnešní dobu pořád dost efektní) triky, boj světelnými meči, ohromnou nápaditost prostředí jednotlivých planet a mimozemských ras a hlavně – příběh. Čiré dobrodružství, tak jak jej máme nejraději. Právě takovým dítětem jsem byl. A – v tom je kouzlo Star Wars – jsem jím pokaždé, když se přede mnou spustí záběr na nabíhající slovní úvod doplněný slavnou znělkou Johna Williama: tá-tá, ta ta ta tá-tá… Dost možná nejslavnější filmový motiv na světě. Nebo když zaslechnu nezaměnitelný zvuk světelných mečů.

Star Wars jsou jako droga – když ji milujete, chcete víc a víc. Snadno se proto necháte okouzlit i komiksy (v tomhle máme i u nás štěstí, vyšlo jich nemálo jak v omnibusech od BB Artu, tak v samostatných magazínech), knihami, videohrami (skvostní Knights of the Old Republic, Jedi Academy, nebo novější Force Unleashed) nebo dokonce fanfikcemi, kterých je na internetu s tematikou Hvězdných válek požehnaně.

A ano – je to droga, které mnohé věci velkoryse odpustíte. Třeba to, že má svoje mouchy.

 

A teď už nechám mluvit i jiné:

Jaký máte vztah s Hvězdnými válkami?

Daniel Storch: Vyrůstali jsme na nich všichni, a kdo tvrdí že ne, vyrůstá na nich dodnes. Pro mě osobně ale Star Wars vždycky tvořily hlavně přechodovou bránu k fantasy. Proto pozvánku na midichlorianovou party nikdy neodmítnu, ale kdybych si měl vybrat svět k životu, bylo by to spíš někde blíž u elfů. Lucasovi a spol. každopádně velký dík a poklona až na zem.

 

Martin Kužel: Star Wars jsou matička mého chápání space-opery a zdroj nejdelší nedokončené fan-fikce… Western, samurajská povídka a hrdinský epos v jednom, to celé v kulisách nádherného retra. Jsem skalní fanda, takže pro mě nikdy nebudou existovat víc než tři díly.