Vtipy

Niekto klope na dvere
“Kto je tam?”
“To som ja, otvor.”
“Aky otvor?”
“Otvor, do piče!”
“Otvor do piče?”

Šéf sekretářce: “Příští týden bychom mohli zaletět do Paříže.”
Sekretářka manželovi: “Příští týden musím služebně do Francie.”
Manžel milence: “Manželka je příští týden na služebce.”
Milenka soukromému studentovi: “Příští týden odpadá hodina angličtiny.”
Student dědečkovi: “Příští týden mi odpadla anglina, mohli bychom zajet na ryby.”
Dědeček sekretářce: “Ta Paříž příští týden nepůjde, slíbil jsem vnukovi výlet.”
Sekretářka manželovi: “Ta služební cesta se přesouvá.”
Manžel milence: “Tak manželka nakonec nikam nejede.”
Milenka soukromému studentovi: “Návrat k původnímu rozvrhu, hodina bude.”
Student dědečkovi: “Tak ta angličtina bude, nikam nemůžu.”
Dědeček sekretářce: “Výlet s vnukem se ruší, můžeme do té Paříže.”
Sekretářka manželovi …

Nové názvosloví rozpadu EU:

Brexit. Grexit. Departugal. Italeave. Fruckoff. Czechout. Oustria. Finish. Slovacuation. Latervia. Byegium. Polend.

• Odpověď byla upravena před 8 roky, 5 měsíci uživatelem  rean.

Proc je nejtezsi vyresit vrazdu v cikanske osade?

Vsechna DNA se shoduje a neni z ceho odebrat otisky zubu

A jeden delší na dobrou noc… 🙂

Je osmnácté století. Do jednoho přístavu se z dlouhé plavby vrací jedna loď. Protože se jedná o dobu, kdy řádilo mnoho pirátů, byla loď samozřejmě při návratu poškozena a mnoho námořníků za to zaplatilo životem.
Z lodi vystoupí kapitán a jde do přístavní putyky. Tam se ptá, jestli tam nejsou nějaký lidi, který by s ním šli na další plavbu, že ztratil mnoho lidí a že má výnosnej kšeft. Přihlásí se mu pár lidí, ale není to dost. Tak se ptá, jestli neví o někom, kdo by jel taky. Jeden námořník se zvedne a povídá: “Kapitáne, jestli chcete nějakýho dobrýho námořníka, běžte tamhle na molo, tam sedí takovej chlápek, kterej si maže chleba nějakou pomazánkou a žere to, jmenuje se GLokva, tak tomu řekněte, ten s váma pojede…”
Kapitán se tedy vydá na molo a tam opravdu sedí nějakej člověk, kterej si maže chleba pomazánkou a žere to. Kapitán mu říká: “Vy jste Glokva?” Glokva na to: “Jo,” a přikusuje k tomu chleba namazaný pomazánkou.
Kapitán říká: “Víte, sháním námořníky, který by šli se mnou na loď, a někdo mi říkal, že byste šel.” Glokva si neustále maže chleby a žere je a odpovídá: “Kapitáne, klidně, ale chci po vás jednu věc…,” a přikusuje chleba s pomazánkou.
Kapitán říká: “Cokoliv, jen když pojedete.” Glokva si kousne chleba s pomazánkou a s plnou pusou říká: “Mě by stačilo, kdybych si s sebou moh vzít nějaký chleby a pomazánku.” Kapitán povídá: “to si klidně vem. Dohodnuto tedy.”
Glokva si na loď naloží asi třista chlebů a čtyři sudy pomazánky a plavba začíná. Počasí je vcelku dobré, námořníci si na nic nestěžují, jenom Glokva sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere to a nic ho nezajímá. Jenže co se nestane – přijde bouře a loď se poničí, takže musí námořníci makat za dva. Glokvu to ale vůbec nezajímá a maže si ty chleby s tou svojí pomazánkou a je spokojenej…
Námořníci pak začínaj reptat, že Glokva nic nedělá a ať teda vypadne z lodi.
Kapitán jde proto do podpalubí a říká Glokvovi: “Hele Glokvo, já jsem tě vzal na loď a povolil jsem ti vzít si tyhlety tvoje chleby a tu tvojí pomazánku. Ale venku byla bouře a naše loď je poničená, tak koukej začít něco dělat, nebo tě vyhodíme z lodi…”
Glokva si maže chleba pomazánkou, žere ho a odpovídá: “Tak mi kapitáne doneste nějaký dřevo, dláta, pilku, kladivo a hřebíky a uvidíte, co se stane…”
Kapitán na Glokvu, který stále ukusuje chleba s pomazánkou nevěřícně kouká a pak říká: “GLokvo, já mám smysl pro humor, ale tohle je trochu moc. Já ti to nechám donýst, ale jestli se nic nestane, tak jdeš okamžitě z lodi…” Glokva ukusuje chleba s pomazánkou a pokýváním hlavy souhlasí.
Nějaký námořník pak přinese Glokvovi všechno co si přál a Glokva sedí den v podpalubí, z kterého se ozývá řezání pilou, zatloukání hřebíků a jiná práce se dřevem a po tom dni vyjde na palubu s takovou bedýnkou, která má tři díry nahoře a dvě dole a říká kapitánovi ukusuje chleba s pomazánkou: “Tady máte glokvičku, dejte ji na příď a uvidíte, co se stane.”
Kapitán říká: “Glokvo, ty si ze mě děláš srandu, ale já tě klidně z tý lodi vyhodím, ale protože jsem zvědavej, tak máš poslední šanci,” a dá glokvičku na příď. Glokva se vrátí do podpalubí, maže si tam chleby pomazánkou a žere je.
Najednou jede kolem ruská loď, kapitán ruské lodi vezme do ruky dalekohled a sleduje glovkovu loď. Najednou zaostří na příď a nadšeně křičí: “Jaka krasnaja glokvička!!!” Okamžitě rusové přirazí loď ke glokvově a nabízejí tisíce rublů za glovkičku. Kapitán je trochu překvapen, ale pak se probere a okamžitě glokvičku prodá. Všichni námořníci jsou spokojeni, jenom Glokvovi je to jedno, sedí si v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere je.
Pak ale přijde druhá a mnohem silnější bouře.
Utrhne se jeden stožár, několik námořníků zahyne. Všichni musí makat za tři a jenom Glokva si sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou, která už mu lehce kysne, a žere je.
Námořníci samozřejmě reptají a tak jde kapitán znovu za Glokvou a jejich rozmluva se opakuje. Glokva si maže chleba pomazánkou a žere je, kapitán mu vysvětluje, že musí něco dělat a tak dále. Glokva si kousne chleba s pomazánkou a řekne: “Tak mi sem kapitáne přineste ještě víc dřeva než minule, hřebíky, pilku, kladivo, hoblík, dláta a na co si vzpomenete a uvidíte, co se stane…”
Kapitán na to: “Glokvo, jednou ti to vyšlo, ale to byla strašná náhoda, takže ti radím, aby sis ze mě nedělal srandu…” Ale přesto mu nechá všechno nanosit. A Glokva tři dny v podpalubí dře, řeže pilou, zatlouká hřebíky, hobluje a tak dál až nakonec, ukusuje chleba s pomazánkou, vynese dvakrát větší bedýnku na palubu a říká kapitánovi: “Tohle dejte na příď a uvidíte, co se stane.” Kapitán žeroucímu Glokvovi nevěří, ale přesto dá novou glokvičku na příď…
Najednou jede kolem německá loď. Německý kapitán sleduje dalekohledem Glokvovu loď, pak zaměří na příď a nadšeně zakřičí: “Ach, eine schöne glokwichka, die muss ich haben…” a přirazí loď. Německý kapitán nabízí za glokvičku desetitisíce marek a glokvova loď samozřejmě nabídku přijme.
Všichni slaví, že mají na rok z čeho žít, jenom Glokva sedí v podpalubí, maže si ty chleby zkyslou pomazánkou a žere je, jako by se nic nedělo…
Pak ovšem glokvova loď narazí na piráty. Bojují dlouho, až nakonec piráty odrazí, ale ztratí mnoho námořníků a loď je dost zdevastovaná. Každý námořník nyní maká za pět. Glokva ale sedí v podpalubí a maže si hnijící chleby kvasící pomazánkou a žere je.
Námořníci, ačkoliv uznávají Glokvu za všechno, co pro ně udělal, jsou si vědomi, že jim to bude k ničemu, když nedoplujou do přístavu a začínají reptat. Kapitán jde do podpalubí a se slzou v oku říká Glokvovi, který ukusuje zelený chleba se smradlavou zkvasenou pomazánkou: “Víš, Glokvo, udělals toho pro nás hrozně moc, máme teď z čeho rok žít, ale chápej, přepadli nás piráti a nahoře se maká, a ty musíš taky přiložit ruku k dílu, jinak budeme muset na tvoje dobrodiní zapomenout a hodit tě do moře, morálka musí bejt…”
A Glokva znuděně ukusuje zelený chleba s zkvasenou pomazánkou a odpovídá: “Tak mi kapitáne doneste ještě třirát víc dřeva než minule, pilu, hoblík, hřebíky, kladivo, dláta, vrták a na co si vzpomenete.” Kapitán přikáže všechno Glokvovi poskytnout. Celý týden se z podpalubí ozývají zvuky jako z dřevařské pily, bušení kladiva, řezání atd. Za týden vyjde Glokva na palubu a nechá si svolat tři námořníky, kteří mu pomůžou vytáhnout novou, ještě mnohem větší bednu, která má deset děr nahoře, pět dole a předá ji kapitánovi se slovy: “Dejte to napříď a uvidíte, co se stane.” Kapitán dá glokvičku na příď a Glokva odchází do podpalubí, bere chleba, maže ho pomazánkou a žere to.
Zanedlouho pluje kolem anglická loď. Kapitán anglické lodi prohlíží dalekohledem Glokvovu loď, najednou spatří na přídi glokvičku a v téměř orgasmickém stavu vykřikne: “Oh, what a nice glokvichka!!! It must be mine!!!” A anglická loď přirazí a její námořníci rovnou lopatami hází desetitisíce liber na palubu glokvovy lodi, pak si vezmou glokvičku a spokojeně odplují.
Všichni na Glokvově lodi jsou nadšení, že mají celý zbytek života z čeho žít, jenom Glokva je v podpalubí, maže si odporný temně zelený chleba třicetiprocentní pomazánkou a žere to.
Nakonec loď dopluje až k přístavu a kapitán přijde dolů za Glokvou, který si maže zelenou hnilobu třicetiprocentními kvasinkami a žere to, a říká mu: “Glokvo, moc ti jménem celé posádky děkuju, to cos pro nás všechny udělal ti do konce života nezapomenem… Ale mohl bych tě o něco poprosit? Mohl bys mi na památku udělat taky takovou jednu glokvičku?” A glokva si ukosne kus plesnivé hmoty a povídá: “Ale to víte kapitáne, udělám, přineste mi všechno dřevo, co máte na palubě a spoustu nářadí, hřebíků, šroubů a tak…”
Kapitán mu všechno přinese a nechá ho pracovat. Glokva tvrdě dře dva týdny, celou tu dobu loď krouží kolem přístavu, aby náhodou nenapadlo Glokvu zdrhnout. Za dva týdny Glokva vyleze a svolá celou posádku, aby mu pomohla vynést kapitánovu glokvičku. Námořníci vynesou na palubu velikánskou bednu, která má dvacet děr nahoře, deset dole.
Kapitán kolem toho chodí a nakonec se nesměle zeptá Glokvy, který přežvykuje zelenou hnilobu s bílou tekutinou: “Víš, Glokvo, ty jseš moc hodnje, žes mi to udělal, ale neuraz se, k čemu to vlastně je?”
A Glokva odpoví: “Tak to hoďte do vody a uvidíte, co se stane.” Kapitán říká: “Ale Glokvo, víš jakou to má cenu? Za to bych si koupil půlku tohohle přístavu…” A Glokva na to: “Hoďte to do moře a uvidíte co se stane!” Kapitán chvíli váhá a nakonec nechá posádku, aby vzali glokvičku a hodili jí do moře.
Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: “Glo, glo, glo…”

Jarl Siegmund se vrátil z vikingu a zastavil se, aby složil svému králi poklonu. Král Harald Modrozub se ptá: “Tak co, Siegmunde, jak ses měl? Byls na vikingu?”
A Jarl pyšně odpovídá: “Ano, králi, přepadal jsem, loupil a drancoval osady tvých nepřátel na západě!”
Moudrý král se zamyšleně podrbe na bradě. “Nemyslím, že by Dánsko mělo nepřátele na západě.”
“Teď už jo!”

Letí letadlem dva muslimové na sedadlech u okna a žid s nimi na sedadle do uličky. Jen se letadlo rozletí, žid si sundá boty, dá pod sedadlo, natáhne bačkory, sklopí sedačku a chystá se spát. Tu se jeden muslimák zvedne a začne ho přelízat.
“proboha kam jdete?”
“no mám žízeň, tak za letuškou pro limonádu”
“proboha seďte, já vám ji donesu….to je hrozný todlencto přelízání”
Jen co se vzdálí, muslimák mu veme jednu botu a naplive do ní.
Druhý to vidí a moc se mu to líbí, takže když se žid vrátí s limonádou, začne přelízat i on.
“proboha kam zas jdete vy?”
“no já když vidím tu limonádu, tak jsem na ni taky dostal chuť”
“proboha seďte, já vám ji donesu. To je hrozný todlencto votravování furt!”
Jen co odejde muslimáč mu naplive i do druhé boty.
Let probíhá příjemně, muslimové usrkávají limonádu a pošklebují se spícímu židovi. Při přistání si žid natáhne boty a hned zjistí, co se stalo. Začne tedy hlasitě hořekovat:
“proboha, to je hrozný todlencto! Copak to nikdy neskončí? Ta nenávist mezi našimi národy. Těch mrtvejch a vypálenejch domů. Těch plivanců v botách….a chcaní do limonád!”

Co má společného špenát a anální sex?
Pokud vás do toho jako dítě nutili, budete to v dospělosti nenávidět.

Přijde ženská do tržnice a vidí, jak chlap prodává ve sklenici komára a na ní je napsáno: “Za 250 kč nahradí chlapa.”
Tak za ním přijde a ptá se: “A jak to funguje?”
Chlap odpoví: “Přijdete domů, vysvlečete se, pustíte komára ze sklenice, položíte se na postel a bude to. A kdyby nastal nějaký problém, tak mi zavolejte.”
Ženská ho teda koupí, přijde domů, vysvleče se, lehne si na postel, pustí komára, ten si sedne na zeď a nic. Tak zavolá tomu chlápkovi. Ten přijede, podívá se na toho komára, vysvleče se a povídá: “Tak se dívej ty blbče, ukazuju ti to naposled!”

😀

In the 1932 Los Angeles Olympic Games,Replica Rolex Watchesbecame the first Olympic Games as the Official Timekeeper of the company.At the time, there are 30 Replique Breitlin Watches chronograph watch is timed for the race work.Since then, IWC Watches began a long-term partnership with the International Olympic Committee until the 2020 Olympics.Among the luxury of Louis Vuitton Handbags accessories market.Replica Hermes handbagare well-known to hold their value more than other comparably situated luxury replica handbags.

?

?

Those hoping to buy one are often subjected to a waitlist at Replica Hermes handbag outlet stores that can be as long as six years, and on the secondary market, Louis Vuitton Handbags can sell for more than their original price.As we all know, the Replica Rolex Watches sports timing devices, clearly visible than anything else.Replique Breitlin Watches will give top priority to practical perspective, this IWC Watches section coaxial chronograph with a very conspicuous white lacquer dial and blue steel hands.

Jo, to se mu v base bude hodit 😉 🙂

to Lorandel:

Hustý!!! 🙂 🙂 🙂

V letadle říká pilot cestujícím: “Bohužel nám přestal fungovat jeden z motorů, abychom mohli znova nabrat výšku, musíme letadlu trochu odlehčit, zavazadlový prostor je již vyprázdněn, takže už musí vyskočit jen někteří cestující. Aby to ale nebyl rasismus, tak se bude skákat podle abecedy. Takže první jdou Arabové, buzeranti, cikáni, černoši – však to znáte.”
Malý černoušek se zeptá tatínka: “Tati, jsme ještě pořád ti Afroameričani?”
“Nene, synáčku. Dneska jsme zkurvení negři.”

Rada z Google
Lidem by spehovani vadilo mnohem mene, kdyby NSA zaroven poskytovala vyhledavac, prohlizec, mapy a e-mail zdarma.