U Helmy a Pláště

Zasmal jsem se na Lonwenien: “Lonwenien proc jsi ho zbavovala jeho tloustky kdyz nebyl tlusty To kouzlo co predtim na nas zaslal melo jen zatizit saty a ne ze budeme tlusti” TAkze ted je s Throra velmi uzka a velmi nizka bytost

Zadival jsem se na hubnouciho trpaslika. Neveril jsem svym ocim,z trpaslika vysely hadry. Docela me to pobavilo. Otocil jsem se zpet k baru a porucil si neco k piti. Z cesty jsem byl ziznivy a utahany.

Postava sjela rukou na haldirovu hruď.Haldir ucítil teplo a uspokojení.”Vím čím jsi prošel a věř,že jsem ráda ,že jsi zpět!usmála se a vidala se k Aratlossovi.

“Haldir Muzu se te na neco zeptat” zvedavosti dotiram “A co by to jako melo byt” rekl Haldir “Jake to bylo po smrti JA uz jsem zemrel hodnekrat ale vzdycky jsem znovu ozil Nevim proc to tak je ale nikdy jsem nebyl tam kde Gandalf Tak co tam je?” zeptal jsem se Priskocil jsem bliz k nemu a cekal co mi odpovi Malo elfu totiz zazilo to co on

Porozhledl jsem se a usadil. Shodil sem kapi a odlozil svuj luk a toulec sipu. Elfskou cepel jsem si pro jistotu nechal v pohotovosti na zadech. U dveri jsem zahledl zablesk bileho svetla. Postava s bilymi saty, jejiz zrak mnou projel jako skuruti ostri. Projela mnou neskutecna bolest. Na malou chvili jsem upadl do bezvedomi. Hlavou mi projela spousta myslenek o me smrti a o bitve v Helmove zlebu. Vedma jakoby mi nahledla do mysli. Pristoupila ke me a polozila mi ruku na rameno. Zvedl jsem hlavu a pohledl do jejich svetlych oci.

Takze zas neprekonatelnej luk??? ja mel taky cas…byl jsem u kovare a ma lepci, lehci, ostrejsi, sekeru, ktera projede elfim masem, jako nuz maslem

najednou se v místnosti zablesklo oslepujícím světlem a na lavici u převráceného stolu se objevila elfská vědma v bílém!Seděla nepohnutě a její modrý zrak bedlivě sledoval co se kolem děje.
” Co se to tu děje?”Otázala se smělě jasným jemným hlasem.

“Haldir byla tu pekna mela Vidim ze mi des napomoc ale myslim ze tu Thror uklidnil i kdyz prave cekam az my vrati moji elfi dyku” namiril jsem si k Haldirovi Ten se jen porozhledl po rozbite hospode a dal pokracoval k pultu

Čau lidi. Přivítejte lidskou magii mezi svá mrtvá těla.

Hmm, jenom at to seno neni otravene…

Zapiskal jsem na prsty a vedle jednorozce prijel ponik. “Dejte mu nazrat a napit a at je velebne obsluhovan, privitejte Raluka, meho verneho ponika…”

Tatocil jsem rukama a zvirata vstala (krome toho spaleneho medveda) Kazdy jim uhybal a nechapave se na ne divali Vypadalo to jako kdyby vstali z mrtvich “Toho spaleneho nedokazu ozivyt Neni tu nekde hospodsky potrebuju pokoj a nejake jidlo pro meho jednorozce Vypada desne” rozhlizel jsem se kolem

Najednou se venku ozval zvuk Kazdy uz zase ocekaval dalsi bitku a ze jsem privoll zvirata Ve dverich ktere daval hospodsky dohromady se objevil bili jednorozec “Kde jsi byl tak dlouho” s nadsenim jsem to rekl jednorozci Naboku mu visel velky luk a mec

Hrozne jsem zuril Jeste me strasne bolela hlava Nikdo si me uz nevsimal Opatrene jsem se zacal rozvazovat Pro obratneho lucisnika to neni zadny problem Kdyz jsem byl uz volny Namiril jsem si to k pultu Stale tam stal Thror “Nedas mi aspon tu dyku?” zeptal jsem se

Vytahl jsem malou kus a zjistil jsem ze uz nemam sipky Rozbehl jsem se k znamemu oknu Ale omilem jsem zakopl o rozbity stul na zemi Sklouzl jsem se a narazil hlavou do zdi Stratil jsem vedomi…