Kvalitní fantasy

Telim: Těžko říct co je úplně první fantasy. Asi pulpy z 20. a 30. let jako Howard, možná lord Dunsany..Lewisova Narnie je snad ze stejné doby jako Tolkien? Ale nejsme si tím jistý..
Mimochodem, “V Šedých horách zlato není..” je skutečně nutné si přečíst…
Co se týče mých výstupů, jejich cílem bylo spíše než upozornit na to, že je většina fantasy brakem na to, že je naprostá většina fantasy za brak POVAŽOVÁNA, a to je podstatný rozdíl. Jediné dílo, které je podle mého mínění akceptovatelné širší veřejností je právě Tolkien. Nebo najde někdo ještě něco jiného?

Fantasy vychazi z pohadek, mytu a legend, a myslim, ze jeden velmi znamy spisovatel rekl, ze hlavni rozdil mezi fantasy a pohadkou je v kosatem dialogu. Nechapu ovsem moudra o tom, jaky je fantasy brak. Brak totiz najdeme v kazdem zanru, proc netvrdite, ze je horor brak, ze jsou thrillery brak nebo vlastne cokoliv ze je brak? Protoze mezi vsemi zanry najdem brak, za ktery je mozno povazovat treba 60% del(placam), ale stejne jako jinde najdete perly i ve fantasy, za ktere napr. ja povazuji obligatniho Tolkiena, Zaklinace, Amber, Trhlinove valky, Kolo casu nebo Mec Pravdy. To ale necini ten zanr nekvalitnim! A to, ze ho spolecnost odsuzuje bez znalosti zanru je proste faktem, ale kdo zvas zminovane telenovely neodsuzuje a neuskliba se nad nimi? Ja vim, ze to je neco jineho, ale…
Btw Howard urcite nebyl prvni fantasy.Co takhle Lev, carodejnice a skrin?Carollova Alenka? Nebo treba pres tiic let stara Pisen o Nibelunzich?
No nic, uz zacinam moc kecat, takze pa a vsechny vas zdravim:)…

Já myslím, že sami dospělí pochopí, že Pán prstenů není pohádka. Na to je ten děj v mnoha směrech trochu příliš realistický. Konec konců, nový Harry Potter se pohádce už taky hodně vymyká… Ale já jsem vlastně docela rád, že jsme ghetto, obrovská módní vlna mě poněkud děsí.

Johan to má rozvržené dost legračně. Všechno, co by se snad mohlo líbit (kromě Tolkiena) není fantasy, ale něco jiného. Pak dojdeme k tomu, že fantasy je brak… A navíc, co čte ta veřejnost, která fantasy tak okázale ignoruje? Starou červenou knihovnu převlečenou známými autorkami do novodobých románů a starou dobrodružnou četbu převlečenou za moderní thillery. To, co se vydává za “náročnou” literaturu u nás mnohdy vychází v menších nákladech než sf a fantasy…

Před Tolkienem se moc ve fantasy nepsalo, ale pokud vezmeš starší literaturu a ne jen fantasy, je tu spousta možností. Ve skutečnosti nikdo nenapíše, že jeho hrdina je zloděj. Hlavně ne v té době, bylo to něco za co se trestalo (myslím zlodějinu) a udělat hrdinu z člověka, kterej je mimo zákon, je trochu odvaha. Ve skutečnosti ani Bilbo, nebo Frodo vlastně není branej jako zloděj, Gandalf to sice říká a trpaslíci taky, Ale kolik toho oba za celou ságu nakradli?

Viete o niekom, kto sa pokusil pred Tolkienovym Hobbitom vytvorit ako hlavnu postavu teraz uz klasicky fantasy typ hrdinu – zlodeja?

Ono jde o to, co od té knihy, když jí bereme do ruky, nebo když za ní platíme, očekáváme.
1) – Pobavení, uvolnění a relaxaci
2) – Zamyšlení, inspiraci, nějaký hybný článek, který nás donutí uvažovat o smyslu knihy a o jejím poslání
3) – Sběratelství, skutečné vychutnání si děje a obsahu knihy. Špička ledovce.
A právě ta špička ledovce je to, o čem se tu bavíme. To je ta kvalitní infabulace, která nás nutí šahat hlouběji a hlouběji do kapes. Ta žánrová oddechovka (Buldok, chytne a nepustí) je pochopitelně neodmyslytelná, protože bez robustní základny není špička ledovce vidět.
Nu a pochopitelně, že jaké jsou kvalitní knihy, tací jsou i čtenáři. Nároční, i ti, co čtou vše, bez ohledu na kvalitu originálu a překladu. Problémem však je, a na tom se asi neshodnem, co kdo považuje za kvalitní a co za oddechové. Proti gustu žádný dišputát, praví přísloví, a to musíme tolerovat. Myslím si, že si dáme přes držku u knih, které jsou právě v tom středu. O extrémech (Tuplovaných šuntech a super knižkách) asi není důvod diskutovat. Nebo Jo?

Myslim, že bychom si mněli předevšim uvědomit proč je, jak píše Johann, fantasy literatura jako taková považována za brakovou. Podle mne je tu hned několik faktorů. Na prvním místě určitě to, že dneska naprostá většina autorů fantasy píše “profesionálně” tedy si tím vydělávají na živobytí. To ( a hlavně jejich vydavatelé )je samozřejmě tlačí vyprodukovat toho co nejvíc a to většinou za krátkou dobu. Srovnáme-li například s Tolkienem vidíme zřetelný rozdíl. Pán prstenů vznikal od vydání Hobita v r. 1937 a byl dokončen až na počátku padesátých let. Tolkien navíc do PP zařadil části mytologie, která vznikal mnohem déle. Toho autor, který má rok na napsání jedné knihy absolutně není schopen, ať by byl sebelepší. To co z mnoha fantasy tedy činí braky je samotný způsb a účel proč byli napsány. Není to tak, že někdo má nějakou vizi, kterou chce předat na papír, ale že si prostě tu vizi musí vytvořit, aby na ten papír měl vůbec co dát.
Myslím , že tenhle problém dobře vystihl Sapkowski ve své eseji “V šedých horách zlato není”, i když si myslím, že nakonec pomalu sklouzl k tomu co sám kritizoval.
Tím nechci říkat, že fantasy je špatná. Padlo tu slovo o detektivkách a s těmi je to podle mne podobné. Jde o to uspokojit trh. Co je ale u fantasy důležité a čím se myslím odlišuje od jiných žánrů ( snad kromě sci-fi) je takový ten nechci říkat přímo kult, ale řekněme okruh lidí, kteří se o fantasy zajímají, scházejí se, pořádají různé akce,.. Jakožto příznivec fantasy mohu říct, že samozřejmě pozoruji rozdíli mezi úrovní jednotlivých knih, ale nesnažím se to nijak odsuzovat, když narazím na fakt velkej brak tak to prostě zahodim. Nemyslim si, že fantasy je tu od toho, aby obsahoval bůhví jak hluboký myšlenky, kdo chce tohle ať si přečte třeba Hemingwaye. Jediný co my fakt leze krkem je takový to ohraný téma. “Vesnický chlapík zjistil, že je něco víc než je a vydává se hledat cosi, co nakonec najde a stane se králem, bla bla bla”
Další věc a to vůbec nevypovídá o kvalitě obsahu, ale je to patrné především pro lidi z vnějšku, kteří jsou zvyklí škatulkovat je to jak většina fantasy knhih vůbec vypadá. Brožovaná vydání, která opravdu svým vzhledem připomínají nějakou červenou knihovnu. Navíc ty obrázky na obálkách často nebývají zrovna umělecká díla a v mnoha případech se netýkají ani tematu. Ještě na střední škole jsem se snažil našemu češtináři vysvětlit, co to je fantasy. Na to on reagoval : ” Aha,to sou ty knížky s těma ošklivejma obrázkama” Chci tím říct , že plno lidí říká o fantasy, že je brak aniž by jí četlo, protože prostě jako brak vypadá. Poslední věcí je v některých knihách spousta pravopisných chyb, to myslím taky k dobrému nepřispívá.
Jinak všechny zdravim.

Tolkiena povazujes za novodobou fantasy? Hmm, a jaká je ta stará? Epos o Gilgamešovi? Tady se zas naráží na to, kde má fantasy své hranice. Nejčastěji jsou za její otce a “vynálezce” označováni Lord Dunsany, Leiber, Howard a Tolkien.

Správně – nejsem fanouškem fantasy, ale ani jejím zaslepeným odpůrcem. Diskuse se už začíná točit v bludném kruhu, takže končíme…Ne, fantasy stále nepovažuji za kvalitní literární žánr, podle mého názoru je asi na úrovni té zmiňované telenovely (možná pilotního filmu k ní?:-), ty bývají o chlup lepší). Uvítal bych, kdyby zde vycházelo více kvalitních věcí…ale podle mého názoru tyto věci prostě nevychází. Proti gustu žádný dišputát (no to je ale strašný přísloví), já se daleko líp bavím u tvorby s lehce fantaskní tématikou než u klasické fantasy….
Dík za pokec, Bohouši, škoda že se nezapojilo víc lidí.
No jo, to jsou ti tupí konzumenti :-)¨
Mějte se dobře
Johann

Je třeba si teda asi položit otázku CO nebo KDo určuje kvalitu literárního žánru.Celou dobu tady mluvím o širší veřejnosti, ne určité skupině lidí, ale VĚTŠINĚ lidí, a to už snad má, snad uznáte, sakra trochu váhu. Majorita společnosti – ta skutečně fantasy (s vyjímkou Tolkiena a Pratchetta) neakceptuje jako plnohodnotnou literaturu. A proč akceptuje zrovna tyto autory?
Odpověd je jednoduchá, milí přátelé. Pratchett nepíše klasickou fantasy, ale PARODII na ní, používá kouzelné slovní a myšlenkové hříčky a paroduje i motivy obecně známé (Shakespeare), takže je srozumitelný i lidem, kteří se jinak bez drátěného spodního prádla a démonů a podobných nesmyslů klidně obejdou. A o kvalitě Tolkienova díla se myslím bavit nemusíme.

Absolutně s tebou Johanne nesouhlasím. Žánr jako takový skutečně nemůže být sám o sobě nekvalitní. To co si o tom myslí část lidí není přece rozhodující. Zvlášť pak, je-li to skupina, která daný žánr (a nebo vůbec) nečte. To by potom bylo možno prohlásit literaturu jako takovou za jeden brak a neplnohodnotné umění a to jenom proto, že si to někdo myslí (a on by se už určitě někdo našel). Tím samozřejmě netvrdím, že fantasy uměním je. A pokud se týká překladatelů, tak ti, samozřejmě společně s vydavateli, mají významný vliv na kvalitu předkládané produkce. Jistě že dílo jako takové nemohou vylepšit, ale pokazit mohou zcela určitě mnoho. A někteří z autorů by mohli některé lidi u nás za jejich práci i zažalovat.

Co povídáš?! Jak můžeš tvrdit o literárním žánru, že není kvalitní? To by jednak i ta inspirace byla nekvalitní a druhak, fantasy misíš brát jako určitou platformu, na které se vytváří knihy samotné! Co potom detektivky? Četl jsem jich celkem dost a mohu říci, že u mnohych jsem zavíral nedočtenou knihu s kyselou tváří. Je to vina žánru DETEKTIVKY? Je to vina autora nebo překladatele.

Fantasy, jako tématika meče a magie je respektovaný žánr. S tím bych s tebou nesouhlasil, ale možna máš na mysli něco jiného…(?)

Tady už to vypadá jak v kroužku mladých filozofů, tak dlouhý příspěvky:-)
Ale vážně… Pokud se někdo chce fantasy živit, musí psát takovou fantasy jaká je.Za to nemohou ani tak termíny jako spíš požadavky nakladatelství (a tím pádem i čtenářů).
šlo mi taky o to, jak se na fantasy dívá její běžný NEČTENÁŘ – my, co jí čteme nebo jsme četli víme, že tam je pár kvalitních věcí, ale pro většinu lidí je to prostě shit numero uno – stačí se podívat¨jen na typickou obálku..
Z fantasy prostě NIKDY ˇběžný obecně respektovaný literární žánr asi nebude..

1)Souhlasím, že kritika směřuje na ZPRACOVÁNÍ tématu, ne na téma samotné či jeho originalitu. A právě kvalita zpracování tématu je u drtivé většiny fantasy knih velice tristní, jde o pouhou oddechovou literaturu pochybné hodnoty. Proti tématu samotnému nic nemám, ale pokud si srovnáte staré pověsti a mýty s průměrnou fantasy knihou, výsledek je jasný. Mýty a legendy mají poetičnost, která (mimo jiné)vychází z jejich dávné funkce ve společnosti, kdežto fantasy je jen laciný eskapismus jako například detektivky, není o nic lepší jenom proto, že pojednává o ¨trochu jiné tématice. Pokud si měla fantasy literatura říkat literatura, musela by být psána o mnoho stupňů kvalitnějšími autory.
Nemám nic proti mýtům a legendám, ba naopak, ale fantasy rozhodně není žádné jejich oživování -je to prostě jen BRAK.
2)Báje a pověsti se po celém světě kopírují už od vynálezu lidské řeči a ne hliněných destiček, možná i o trochu dřív:-)
3)Tolkien se neobrací v hrobě kvůli tomu, že čerpal z bájí, ale kvůli tomu, jaké literární monstrozity vznikly inspirací z jeho skvělého díla:-)
Nechci hádku, ale rozumnou diskuzi:-)