Hry

Ruw: Prst smrti, drobné meteory, kouzla na snížení mag. odolnosti, vyvolávání elementálů, posilující kouzla… Kuafix vlku, hraješ to vůbec pořádně? ;-))

Oba červenej i stínovej. Zatím jsem nepřišel na nic dostatečně efektivního, abych je výrazněji zranil a sebe ochránil.

Nemám rád draky…

jo to je pravda, u těch předchozím jsme příběh ani nečetla a u pětky mě docela zaujal

mně taky V přišla jako úplně jiná hra. Do trojky se Heroes odehrávaly v určitým světě, na který jsem si zvykl a s obměnami tam byli i stejní hrdinové. Ve čtyřce ten svět kdoví proč zničili – svět z ohromě úspěšný třetí série -, ale ještě nechali většinu hrdinů – i když kdoví proč jen na první měsíc hry, a hra jako taková šla dolu. A pětku dali úplně jinam, chybí mi tam všechno. Sandro, Crag Hack a spol., v jejich světě jsem se absolutně nezorientoval nejen na mapě, ale i celkově mi nic neřekl. Opticky ta hra zezačátku nevypadala špatně a byla určitě propracovanější, ale trojku si rád zahraju i dneska (po 10 letech?) a u pětky jsem nevydržel ani týden:-/ Prostě 4 ani 5 nedělal někdo kdo měl rád Heroes, jinak by 1) nezničil dobře fungující svět ve čtyřce, 2) po neúspěchu čtyřky to nedorazil tím, že dal hru do úplně jiného prostředí. I když mně pobavily italský jména pro nekromanty:-) Kdyby někdo nasadil Oblivion do jiného světa, taky by se to spoustě lidí nelíbilo.

na pětce mě štve, že se tam hrozně blbě orientuje na mapě. DA už mám rozehraný podruhý, ale jde mi to nějak podezřele rychle a za chvíli to budu mít zase dohraný… Proto se chystám na datadisk…

DA jsem nechal zatím nedohraný a vrátil se k Heroes III, to je pro mně nejlepší hra všech dob. Škoda, že IV a V se vydaly tím směrem kterým se vydaly, jakoby to dělal někdo, komu na tý sérii vůbec nezáleželo:-/

Lor: to je možný. I když pravda, na hřbitovech a možná ve volný přírodě jsou stabilní. Ale v nově objevenejch questovejch dungeonech kam jdu nejčastějc je fakt nevidim.

lor: v Daggerfallu je taky leveling ale ne tak drastickej jako v Oblivionu. Nicméně kromě speciálních kvestů ses tam taky mohl s krysama a netopýrama rozloučit od nějaký třetí nebo čtvrtý úrovně. ale pořád je to pro mně kultovní dungeon. Risen mně zaujal tím,že není tak úplně “pro stádo”, musíš se snažit abys přežil, neni to žádná zběsilá klikačka:-)

Lor: já Morrowind nehrál. V tu dobu jsem na něj měl slabej komp a když jsem si konečně pořídil novej, už byl na světě Oblivion. A tam tak nějak na každý úrovni potkáváš jenom určitý druhy nepřátel. A jakmile se dostaneš dost vysoko, střetáváš se už jen se stejnými druhy. No a když se moje postava dostala na úroveň, že mi díky reflexi úderů stačilo se postavit a nepřátelé zahynuli jen tím, že do mně bušili, tak mně to nějak přestalo bavit. Ještě jsem hrál Daggerfall a ten byl podobný co se týká levelování prostředí.

Lor: Oproti TES má Risen líp zpracovaný NPC, ke každý postavě si utvoříš specifickej vztah. A neleveluje s tebou prostředí, zato existujou přirozený bariéry. Sice můžeš projít do tý jeskyně a vyzvednout si mocnej meč. Ale zkus na nižší než patnáctý úrovni porazit zlobry, co ho hlídaj:-)

Lor: od tvůrců Gothiku. Narozdíl od něj tam skoro nejsou bugy.

a nehrál někdo z vás Risen? zezačátku děsná nuda, protože vám dá zabrat jeden vlk a když jsou na vás tři, je zle. ale od druhý kapitoly zábava.

Teď je to trochu pozdě neboť si užívám sen v Čarotvrzi. Někdy později. Momentálně mám jen jednu zbraň +4 a i tak mu uberu max 2 životyza zásah, což je vzhledem k jeho regeneraci dost na pytel.

rean: Vlítnu na něj se svitky a uvídím jak dopadnu. V podstatě je to poslední úkol, co mi zbývá udělat než půjdui zachránit Imonen a nechci si nechávat resty. Draky nepočítám, na ty zatím nemám odvahu 🙂