Hry na hrdiny (RPG)

Jó jó..domov (:-)). Menzoberranzan je ale také i hra (celkem dobrá).

Eye of Beholder? A co užasný Menzoberanzan?

To je jasný 🙂

Málem bych zapoměl na Eye of the Beholder (všechny díly). Sice se od sebe moc graficky nelišily (originalitou), ale mě prostě tyhle dungeony bavily.

Might and Magic 6 is shit

V Morrowindu sem měl šanci žít jen chvíli, takže nemůžu moc posuzovat. Přišel mi strašně pomalý, a při svém obrovském záběru sem v něm postrádal nějakou silnou základní dějovou linii, která zřejmě vyplave na povrch až po několikatýdenním hraní. Patřím do skupiny hráčů, co zpravidla řeší všechny subqesty co před ně hra postaví, samozřejmě tenhle způsob aplikovaný na Morrowind je neuvěřitelný žrout času, kterého právě moc nemám. Pro mě se spíš hodí hry typu BG kde je hráč přece jen méně či více veden za ručičku:)… Ne každý stojí o to v tak komplexní a rozsáhlé hře žít… Daleko víc mě potěšují RPG komornějšího charakteru, kde i sami tvůrci mají větší moc nad hráčem a můžou mu tak servírovat příběh přesně tak jak byl zamýšlen.

The Longest Journey je určitě skvělá adventůra, hrál sem na ní akorat dvě dema a docela mě zaujala – časem si jí určitě pořídím. Phantasy Star 4 je hra pro konzoli Sega Mega Drive, takže je hratelná jen přes emulátory této konzole. Nebudu tady trapně vysvětlovat kde k těmhle věcím přijít – posílám ti to na místního emila.

Neni vůbec lehké vysypat z rukávu seznam všech “mých” nejlepších her – na některou bych určitě zapomněl a tu by to pak mohlo mrzet… Problém je taky v tom, že ani já sám nemám úplně jasno (tedy DM2 jasný je:))… Vezmu tedy alespoň hry co mě nějakým způsobem oslovily a veřejností nebyly zas tak dobře přijaty a ani je moc lidí za nedoceněné nepovažuje. Vzpomíná si na real-time strategie Warzone 2100, nejinovativnější realtimovku všech dob, běžně hodnocenou tak 7/10 – 8/10 ale 9/10 – 10/10 by si rozhodně zasloužila víc. Bohatě stačí zmínit, že za ní stojí část lidí co stvořili legendární tahovku Ufo a “každému” je hned jasné, s čím má tu čest. Trochu líp na tom bylo RPG míchané s prvky realtimovek – Magic Mayhem. Pak taky mnusím oznámit všem milovníkum Final Fantasy, že existuje něco minimálně rovnocenneho – Phantasy Star 4, fascinující japonské rpg, které obsahuje mnoho prvků co Square do následujících Final Fantasy později nehorázně zkopírovali. Phantasy Star 4, šlo ve své době (94) tak daleko, že vám během hraní umřela v podstatě hlavní postava, kterou jste už k životu nikdy nevrátili (ani na konci:))…

MM8 je nanic. Nasleduj Morrowind.

Jo třeba Lionheart, ale to ještě jakž takž ujde, teda soudě podle reakcí z netu ale tý akce je tam až moc… >-< Počítačový hry hraju už strašně dlouho asi od 6ti let. Tedy začal sem v roce 1990 s Didaktikem u bratrance a Zx Spectrem u kamaráda, pak jsem v 93 ukececal rodiče a ti mi koupili 8bitovou konzoli Segu Master System - to byla věc, a ty hry... A nebyly to "jen" hopsačky ale i naprosto špicovní pohádkové RPG Phantasy Star - odpověď Segy na konkurenční Final Fantasy. Peněz nebylo nikdy dost a tak jsem většinu her pro PC musel jen slintajíce sledovat u movitějších kamarádů. Tak jsem si alespoň začal kupovat "drahé" časopisy - zpočátku Excalibur pak Score - všechny jsem je pročetl snad stokrát... Bylo mi jasné, že PC je moje platforma a tak jsem tak dlouho naléhal a "šetřil" až jsem v 97 konečně dostal 486DX33 8MB RAM. A začalo to, doháněl jsem co sem zameškal, pokoušel jsem se hrát všechny hry co mi unikly, krásná to byla doba. Tuhle činnost v podstatě provozuju do dnes - sbírám staré hry pro všechny systémy. Zpočátku jsem si říkal - hmm, dobře budu sbírat jen ty lepší kousky, ale momentálně už jsem ve stádiu kdy stahuji naprosto všechno jen proto abych měl "kompletní" sbírku. Přitom se stále pokouším všechny tyhle záležitosti alespoň vyzkoušet což je neuvěřitelně časově náročné... >–< K Pc hrám se vlastně váže i moje první zkušenost s "papírovými" RPG. Jelikož jsem nebyl sám kdo chtěl hrát hry na Pc a něměl ho - dohodl jsem se s kamarády, že si jako nějakou hru zahrajem. Řekněme třeba Warcraft, který jsem jako jakýsi předpotopní zárodek pána jeskyně simuloval a ostatní "jako" hráli - kupodivu nás to začalo dost bavit a tohle naše hraní začalo narůstat do nezvyklých rozměrů. A to jsme hráli jen tak bez pravidel, bez kostek bez papíru, třeba venku, na lavičce v parku, ve škole o přestávkách (nebo hodinách), na výletě no prostě všude kde to šlo. Jediná "pravidla" jsem určoaval já a nikado si nestěžoval, to hlavní byl příběh, který jsem zpočátku kopíroval z Pána prstenů, takže byly všichni nadšeni... Později sme samozřejmě přešli na české DRD, ale osobně mě mnohem víc bavilo larvální stádium, který jsme tak rádi hrávali. Momentálně je pro mě DRD již minulostí, nemám čas a ani lidem se moc nechce...

ThiefIII NESMÍ být propadák!! Je to jedniná hra, která je schopná donutit mě pořídit si novej komp. Nemyslim si ale, že by si mohl Warren Spector z Ion Stormu – duchovní otec Thiefa a pochopitelně i tvého oblíbeného System Shocku – dovolit vydat shit. Konec konců jeho předchozí Deus-ex považuje mnoho lidí za nejlepší hru všech dob… Takže nemyslím, že bychom se museli obávat. Daleko horší situace panuje v Black Isle, nedávno odstoupil jejich prezident, a RPG které chystají vydávat jsou čím dál tím více akčními hrami než jakž takž ryzím žánrem zastupovaným jejich předchozí tvorbou.

Ale vždyť já tě mám v celku rád… ale nenávidím MM8;

MM8 je úplná příšernost postrádající logiku a porušující všechna pravidla, kterými by se měl řídít každý správný dungeon. Jaká že sou ta “pravidla”
1) Propracovaný příběh 2) Logický design dungeonů 3) Svět působící věrohodně 4) Atmosféra 5) Ještě jednou ATMOSFÉRA 6) Zajímavé subqesty 7) Propracované herní mechanismy 8) Dobrá AI protivníků 9) Stravitelné grafické zpracování 10) Obstojná hudba a zvuky… a td. a td… to bych tu byl až do rána. Podstatné je ale to, že celá série MM tyhle aspekty naprosto postrádá, ba co víc autoři sou naprostí ignoranti. Co tedy MM8 má: 1) Strašný příběh – tohle je kýč!! a ne BG 2) Naprosto iracionálně navržené mapy, odpovídající zkušenostem nikoli pána jeskyně, ale dementa v jeskyni. 3) Svět působí, no vlastně absolutně nepůsobí 4) Atmosféra se vypařila 5) I rohožka u dveří mě děsí víc (co když mě chce sežrat?) 6) Deset na šestou subqestů postrádajících originalitu 7) Herní pravidla – dobrá parodie na AD&D 8) I holubi na hlaváku jsou chytřejší (lyšáci), než deset na třicátou šestou protivníkuů v MaM8 čekajících ve frontě na smrt 9) Grafické zpracování je tradičně ubohé, už Dungeon Master vypadal v šestnácti barvách lépe. 10) Hudba? Zvuky? zlatý PC speaker… DM2 je komerční věc – zatraceně komerční věc. Byla to nejdražší licence své doby pro systém Sega CD, na kterou vyšel exkluzivně o rok dřív než na Pc a Amigu. Ale legenda není zadarmo, musí se platit. Naopak v případě DM2 ona komercializace značně prospěla – Sega by si nikdy na svůj čerstvě vydaný systém nenechala pustit nějaký šit a fakt, že potřebovala kromě Sonica nějaký AAA titul hrál krásně do karet DM2. Díky tomu hoši z FTL pěkně makali a DM2 rostl do kvalitativních rozměrů, se kterými se člověk setká jedině na konzolích; Westvůďácký Lands of Lore neni špatný (krásná vzpomínka), ale DM a DM2 nesahá ani po krk.

Ultima Underworld 1a2; Thef 1a2; System Shock 1a2…Skoro všechny hry od Looking Glass sem hrál (i když SS2 zbastlili Irrational); Samozřejmě že je SS2 po mnoha stránkách (hlavně příběhu) napostá bomba, ale co jiného by od nich mohl člověk čekat? Pro mě je prostě nejlepším RPG všech dob DM2 – sladká vzpomínak na zašlý časy, kdy se hry dělali z radosti pro radost… Ale když už sme u toho SS2, řekl bych že ho po stránce atmosféry trumfuje další kůň ze stejný stáje a sice Thief – podle mě nejlepší 3D střílečka (“plížička”);

Nejlepší RPG všech dob je Dungeon Master 2. Takovou atmosférou a propracovaností se nemůže pochlubit žádné jiné RPG. Čest starým dungeonům! A sérii Might and Magic (všechny díly) považuje většina odborné RPG pozitivní veřejnosti za neomluvitelné SHITY. Považovat něco tak dementního, jako MaM za legendu je rouháním největšího kalibtu.