Fantazie

MH: Taylor – to se vždycky necháš zajmout? 😉

Taylor první dva dny neměla problémy. Třetí den narazila na osamělého orka, zlomila mu vaz a vzala si jeho válečné kladivo. Proti zbraním se sice dávno zařekla, nicméně její slib sama sobě jí nebyl milejší než její život. Vlasně ani nevěděla, proč jde na dohodnuté místo – vysvětlovala si to tím, že by stejně neměla kam odejít. Uvažovala, co se asi stalo s ostatními. Čtvrtého dne našla ohniště, zbytky ohlodané srny a další věci, které prozrazovaly, že tu Erunam byl a ještě někoho s sebou měl. Pokračovala v jejich stopách tak dlouho, dokud na ni někdo nezaútočil. Taylor se tak tak stihla přikrčit za strom, šipka z kuše jí proletěla těsně před obličejem. V první okamžik ji napadlo, že Erunam si konečně našel příležitost, jak se jí zbavit, ale pak jí došlo, že ten by si ji pořádně vychutnal, nezabil by ji ranou z kuše do zad. Sevřela v ruce skřetí kladivo. “Hej!” zaječela. “Co jsi zač?” Nikdo se neozval. “Vylez!” pokoušela se dál. Jako odpověď jí přilétly další šipky a zabodly do kmene stromu pár centimetrů od jejího krku. Dívka jednu z nich vytrhla a prozkoumala ji. Otrávená. K čertu!!! “Okamžitě se ukaž, zmetku, nebo tě roztrhám na kusy!” zaječela vztekle. Před další ranou se musela svalit k zemi. Byla v pasti a věděla to. “Ale už toho mám dost!” vřískla a zavřela oči. Cítila, jak to z ní vysává všechnu sílu, ale umlknuvší zvuky jí signalizovaly, že se povedlo. Byla opět mimo čas. Vratce se postavila a vykoukla zpoza svého úkrytu. Každá vteřina strávená Venku pro ni byla, jako kdyby do ní někdo bodal rozžhaveným nožem, ale musela!!! Vyběhla z úkrytu a rychle začala prohledávat okolí. Musela útočníka najít, než přestane její moc působit… Ta bolest jí zatemnila zrak natolik, že se nevšimla štíhlé postavy plížící se za jejími zády. Uvědomila si ji až při ráně do týla. Poslední věc, která ji napadla těsně předtím, než padla k zemi byla, že to musí být elf… jenom ti dokážou žít mimo čas a to ještě jen ti nejsilnější, ti ne moc vznešení, jako třeba Erunam nebo Tahiri by to nedokázali. Je to elf a je svinsky mocný – tak proč po mě střílel ze zálohy? vynořilo se Taylor v hlavě a ona ztratila vědomí.

MH: při těch hádkéch by se diváci uchechtali k smrti

Seděl jsem zády ke krytému ohni a rozhlížel se po okolí. V jednu chvíli se mi zdálo, že jsem někoho viděl u řeky, ale pak tam nikdo nebyl. Radši jsem vylétl do vzduchu a po chvíli jsem spatřil Erunam a nějaké elfy a odpočívajícího trpaslíka. Sletěl jsem níž a potichu je na sebe upozornil. Opatrnosti není nikdy nazbyt – hlavně s orčími stopaři v zádech.

MH – Tahiri nechal… mě je milejší vlastní život ,bohužel 😀

Erunam ztrávil první den plížením se v trávě a schováváním se před hlídkami.Jeho plán byl jednoduchý dostat se k řece Míšenici ,která teď byla mělká člověku po půl holení a po proudu dojít k soutoku. K řece se dostal k večeru ,ale musel odstranit dva orky ,kteří zrovna hltali z říčky. Zaklínač šel po proudu celou noc ( když jela po břehu hlídka ,potopil se do vody ,která byla krytá kapradím) . Celý zmáčený příštího rána vylezl na břeh . Rozhodl se ,že změní taktiku ,takhle by onemocněl a stejně by asi narazil na orky.Našel si v lese vývrat . Nechal si sušit šaty nad ohňem ,který si pomocí znamení vyčaroval. K večeru musel opět na cestu .Protože měl elfskou krev ,dokázala ho minout jak první tak druhá patrola . V noci se rozhodl jít . Cestou narazil na trpaslíka . Trpaslík páchl zvěřinou a vousy měl plné sádla a drobtů,ale byl přátelský.Společně s Erunamem snědli zastřelenou laň a společně s Erunamem vyrazil na cestu . Třetího dne společně zabili chyceného jezdce – trpaslík byl obchodník s kožešinou a vrčí srst přinášela balík. Cesta se ovšem nedařila tak jak chtěli. K večeru byl neznámo kým,neznámo odkaď střelen trpaslík do stehna ,potíž byla v tom ,že střela byla otrávená. Erunam se přemohl a čtvrtý den táhl trpaslíka na zádech.Dalšího dne je zajali elfové . Naštěstí se s nimi Erunam uměl domluvit . Od elfů se dozvěděli,že elfský král Tiringol vytáhl proti postupujícím orkům. Trpaslík byl naštvaný ,protože se ukázalo,že střela byla od elfů . Erunam vyložil elfům,že žádá on a jeho družina o asyl v Lesním království . Elfové odpověděli ,že nemůžou upírat pomoc bratru a tak doprovázeli zaklínače k soutoku . Když tam dorazili ,nenašli nikoho.

MH: jo – ty napíšeš že zdrháme a Tahiri si mezitim dává šlofíka že jo 🙂

MH: proč vždycky zbyde na mě, abych odtáhl z boje ty, co omdlí??? 😉

Orci si hned všimli ohňe a hnali se ze srázu dolů. ” Do lese ! Do lesa ! ” řval zaklínač . ” Teď se rozdělíme ve skupině by nás našli . Skryjte se v lese a pak jděte pořád na sever k soutoku Dvarhy a Míšenice tam se za pět dní sejdem pokud přežijem.Fofrem lidi ! Nechci aby mě sežral nějakej ork nebo skřet ” zaklínač se rozběhl do vysoké trávy a pak zmizel z dohledu. Vlci vyli …

” Pryč ! ” zařval Erunam .Najednou se zastavil. Z venku sem doléhal vlčí štěkot a hluboký roh. Vyšli před chatrč . ” Doprčic ” řekl Erunam. Na kopci před vesnicí plály pochodňe ,které drželi jezdci na vlcích.Ty jezdci byli…
” Orci ” vykřikl Irion.

“Irione oheň ! ” zaječel Erunam a sám složil prsty do znamení. Zombie bojově zaječeli ,leč ohňe se báli .

Erunam vytasil meč.Sekl zombie přes záda. Ta zanechala Tahiri a soustředila se teď na něj . ” Pryyyč ! ” zařval a kopancem vyrazil dveře,aby mohli ostatní utéct . Erunam věděl co má dělat už jednou se s podobným případem setkal…

“Ještě jednou mi řekneš idiote ty náno a zabiju tě ” zavrčel Erunam ” Mimochodem Gythien je pěkné jméno .”

MH: myslim tím, že Khey du Byz je elfské jméno – jen je to nářečím. Ale význam tohoto jména musí být utajen.

Mé jméno znáte, ale jeho význam musí být utajen.