Fantazie

Pokrčil jsem rameny a zamířil k Avarielům. NAjednopu jsem si všiml Vivian, jak míří s nějakým elfem k Erunamovi. Tohle by mohlo být zajímavé. řekl jsem si a šel jsem k nim. Tu záležitost s Radou vyřeším zítra. Stejně se to stane a vlastně – docela se těším na to, jak zareagují.

Chvíli jsem si povídal s rodinou mého otce a pak jsem se odešel porozhlédnout po ostatních známých. KDyž jsem tu nikoho nenašel tak jsem zamířil ke drowům. Ti mi až na pár z těch, co mne znali nedůvěřovali, a tak jsem si sedl se stolu s těmi několika přáteli. Zapředli jsme rozhovor a povídali o všem možném, ale mně bylo jasné, že se to za chvlí stočí k politice. Stalo se. Jeden z drowů se mě zeptal, kdy předesu svou žádost. Já jsem odpověděl,, že ještě dnes večer a s těmito slovy jsem odešel. JEště jsem stihl zahlédnout Vivianu, ale ta hjiž běžela zpět do hlubokého lesa. Však ona sem za chvíli přijde pousmál jsem se.
Po chvíli jsem došel ke královskému páru, který si právě povídal s nějakými horskými elfy ze severu. Počkal jsem, dokud neodešli a pak jsem zamířil ke králi. Buď zdráv králi. Promiň, že sem na hostinu tahám záležitosti politiky, ale musím vyslovit jednou žádost ohledně zítřejší rady.

Přišel večer a elfky začaly tančit ,černobíle oděné ve stínu. Elfové se shromáždili na veliké louce ozdobené magickým světlem. Uprostřed mýtiny stál obrovitánský stůl ve tvaru podkovy. Hráli harfeníci a pěvci zpívali. Pak se ozvala fanfára a na mýtinu vstupoval sličný král se svou sličnou chotí,následován rádci a syny ,mezi nimihž šel Erunamv doprovodu té elfky se kterou ho dnes Khey viděl. Pak následovali vlajkonoči a muži s pochodní za nimi šli vždy zastupitelé země či národa . Shromáždili se kolem stolu ( Erunam po králově pravici , Khey mezi avareli a Tahiri mezi neznámími elfy) . ” Vítejte, bratři ” pronesl Tiringol a zvedl pohár. Všichni ho následovali . ” Dnes večer se netrapte problémy , Rada bude dlouhá.Dnes pijte a hodujte.Ať dlouho žije velký Eru .” skoro všichni ho následovali až na nevěřící elfy nebo elfy s jiným náboženstvím. ” Nechť tedy hostina započne.Muziko hraj ! ” pronesl král a posadil se. Jídlo bylo bezvadné ,víno ještě lepší . Nkdo však u něj dlouho nevydržel. Elfové se procházeli a konversovali s jinými elfy. Pár mladíků se rozhodla uspořádat lov na veverku ,ale když viděli ,že v noci chytí kulové ,přemluvili mága aby zvýil magické světlo a uspořádali soutěž v lukostřelbě. Erunam opustil Lotiel – to je ta elfka- a šel také konversovat. Docela ho vzrušovala představa rozhovoru s avarili ,ale když viděl Kheye zamířil raději k lukostřelcům. Protože byl Erunam mistr meče a ne mistr luku, zkončil poslední. To mu ale nevadilo . Poté zašel vypít skleničku vína s elfy z Lórienu a tak to šlo dále. Tahiri nikde neviděl. Hudba hrála … Jediný kdo se nebavil -asi- byl trpaslík . Seděl skličený v koutě . ” Co se děje ?” zeptal se ho Erunam. ” Nemaj pivo ! ” odvětil trpaslík. ” To se dá zařídit ” konstatoval zaklínač. ” Elfské je moc vodnaté !” vyprskl trpaslík.Erunam uviděl starého známého Gadhira a zamířil k němu.

MH: Zamyslim se, jestli si ten drow nepotřel ruku horečnatym jedem. To by byl akotrát jejich styl 😉

Okamžitě jsem zamířil ke své rodině. Po cestě jsem kývnul na pozdrav Temným elfům, kteří se nedůvěřivě rozhlíželi kolem sebe. TAk starýchtemných elfů, kteří pamatují poslední Radu je jen pár a i ti jsou k elfům žijícím na zemi velmi… nedůvěřiví. Vždyť přece oni je vyhnali pod zem.

Rozloučím se s ním. POté si sednu na lavička a na svá křídla nanesu nějakou velmi mastnou látku aby se mi nenamočily a pak si pouze vychutnám koupel. Za hodinu se obléknu a projdu se kolem.

Protože mi bylo jasné, že nemá cenu protestovat, tak jsem se podvolil. Hned potom, mne Ädhel dovedl do lázní, tak jsem mu poděkoval a zeptal se ho, jestli by se nedalo nějak zařídit, abych si mohl promlucit s králem a královnou ještě dnes odpoleden.

Pak naštěstí elfí zpěv v uších Taylor přerušilo dobře známé a velice hlasité zavytí. Viviana už odhodila všechny zábrany, které ji dosud svazovaly. Vrátila se do časů, kdy elfové byli jejími největšími nepřáteli a vrahy jejích blízkých. Taylor v tu chvíli neviděla, ale ucítila, že se krcčí schovaná za vývratem. Viviana se v mžiku otočila a s bojovým vztím se ve své zvířecí podobě rozběhla do hlubin lesa, aby neprřátele od Taylor odvedla. Zvláštní, začínala té dívce věřit…

Taylor vyběhla ze svého úkrytu a okamžitě jí kolem ucha zasvištěla otrávená střela. O Vivianu se už nestarala – teď měla dost problémů sama se sebou. Čnící větev ji sekla do tváře, ale dívka si toho evšímala. Zakopla o kořen a poroučela se k zemi, ale okamžitě zase vyskočila a běžela dál. Pak uslyšela před sebou hlasy – podle jejich melodičnosti poznala, že to jsou elfové. Její mysl si sice uvědomovala, že by měla být ráda a přihlásit se k nim, ale cosi v jejím srdci ji přinutilo přikrčit se pod vyvráceným kořenem a ukrýt se jim.

MH: já omylem smazal i příspěvek 18:22, ale ten stejně za nic nestál, takže mažte až k Erunam – 14.2.2005 18:17:16

MH: nějak jsme zapomněli na IRIona. Berte to tak, že celou dobu šel s Erunamem.

MH: elfí jména:
Aramil, Aust, Enialis, Heian, Himo, Ivellios, Laucian, Quarion, Soverliss, Thamior, Tharivol.

Tahiri se velice smutně podívala na Erunama. “Můj rozsudek příbuzenství nezmění. Byl nejspíš stanoven ještě než ses vůbec narodil.” Pak přenesla zrak na vůdce, její oči teď byly temné jako hrob. “Je mi zima a mám hlad. Nechceš přece zkazit velkolepou popravu tím, že zajatec umře hlady.”

MH: viv, kde jsi? já už za tebe dál táhnout nemůžu!!!

“Až řeknu teď…” “Ještě ne.” zarazila ji znova Viviana. “Co zase?” “Vezmi se jeho zbraně.” “Mám dýku, ta mi na ty smradlavý elfy postačí.” “Taky nemluvím to těch sladkejch blonďácích. Mohl by se tu někde poflakovat Erunam.” “Nemám zas takovou potřebu ho zabít.” Viviana neodpověděla, jen ji propalovala očima. “Jo takhle.” pochopila Taylor a sebrala elfovi meč.