Fantazie

Z těch politickejch keců na radě mi brzo začalo bejt blbě. To čekání jsem očekával, ale ne tak dlouhý. Drowové už začínali být docela naštvaný – tak dlouho mezi elfy, kteří je vyhnali pod zem, to je trochu moc. Zdá se mi, že je nevybírali podle diplomacie, ale podle trpělivosti. Zatim si něco začal jenom jeden a ten byl pořádně opilej a nikoho nezabil.

MH: Kdyby se tu všichni vyjadřovali k takovýmhle věcem, tak by tu byl hrozný nepořádek.

Tahiri nespala. Topila se v nedůvěřivosti k okolí. Ráno jí přinesli nové šaty. Splývavé béžové se zlatými výšivkami u výstřihu a širokými bílýmy rukávy. Součástí byly zlaté spony do vlasů. Když vyšla z pokoje, nalepili se na ni nějací dva šašci. Očividně si mysleli, že jsou nenápadní. Na radě musela sedět blízko stráží. Jak čekala, byla to neobyčejně dlouhá a nudná událost. na ni i na Kheye došlo až na konec.

MH: Páni, to byla ale rychlovka 🙂

Konečně došli do královského paláce a uložili se do měkkých elfských postelí. Ráno se probudili do krásného dne.

MH: j bych počkal – stejně bych se měl učit 🙁

Nevě příchozího jsem si všiml, ale slyšel jsem jen nějaKé mumlání. hned jsem poznal o koho jde a to že na něj nejvíce zareagovala Viviana. Pak jsem se koukl na Erunama a doufal jsem, že už ho přešla chuť na hádka. To by nebylo zrovna nejlepší.

“Tam,” šeptla Viviana a ukázala cizinci na Erunama a ostatní, “k tem patřím. Můžeš se přidat, jestli chceš…” Odmlčela se. “Máme před sebou nebezpečnou cestu. Ale pro tebe by bylo bezpečnější, kdyby ses s námi držel alespoň teď.””

Zato Viviana si cizince hned všimla. Bratr… ale jak zubožený. A v takovém stavu se odváží mezi hordy elfů. Zaslechla, jak se zmínil o sudbě: něvěděla, o čem mluví, ale stejně se jí to zdálo povědomé. I jí její sudba připravila o mnoho. Ale hledat to zrovna zde?
“Hej,” sykla směrem k cizinci. “Nevím, co tu hledáš, ale raději buď opatrný. Všichni jsou tu sice tak opilí, že si spletli s elfkou i mě… ale stejně si dej pozor.”

Na prahu stanul cizinec. Obleceny byl bidne, hadry a cary, ktere driv snad tvorily vzneseny sat, na nem nevabne visely. Byl zarostly a zpustly, jeho tvar nesla mnoho jizev a jeho duse zrejme daleko vic.
Prisel jsem si pro to, co mi sudba vzala,
zavrcel.

“Ráda se nechám ubytovat v paláci. Obávám se však, že dnes neusnu. Budova plná potenciálních nepřátel, není levandule.” S neveselým úsměvem se podívala na Kheye a pomalu následovala Erunama.

SAkra. OMluvil jsem se avarielovi, že musím jít někam jinam, protože nám už něco zařídili.

i> Erunam se objevil znovu nečekaně. ” Takové žertíky ,děkuji pěkně a spát se jde do královského paláce ,protože jsem zařídil lůžka.Ojďte za mnou .”

To nepozná vtípek? No co – tak kde kdo chcete spát?

S Taylor a Tahiri jsem se vydal směrem k avarielům. Po cestě jsme ještě vyzvedli Vivianu, která se snažila neupozorňovat na sebe ve stínu stromů. Jakmile jsme k nim došli, zeptal jsem se jednoho (svého dědy), jestli bych u nich v komnatách nemohl přespat, protože do zítřka potřebuji být trochu stranou. Můj děda samozřejmě svolil a požádal jednoho mladšího avariela, aby mne doprovodil.