Fantazie

“Sose… tu… sosetuděje,” zablekotala Viviana. Ucítila pach lidské krve a zmocnila se jí lačnost. Ve většině případů ji dokázala kontrolovat, ovšem ve stavu, do jakého ji dostala medovina…
“Ňáký… zřálo… ždárlo… chmmm… žrádlo!” vykřikla vítězně a vypotácela se ven.

MH: co s ním vůbec je? jestli to někdo ví…

Taylor se doplazila zpátky ke stolu a ztěžka padla na židli. “Viv.” zatřásla jejím rukávem, ale vlkodlačice dál načítala ubrus. “Ty se z tý medoviny pěkně zbliješ.” prohlásila se zadostiučiněním a hlava jí padla na stůl.

Během boje se zpustil opět liják.Gwynrollův silný úder zrovna povalil Erunama a ten se natáhl do bláta. Stačil se ještě překulit a tak se o chlup vyhnul ráně starého zrádce. Déšť padal do očí a tak byl souboj pro oba zápasníky znepříjemněn. Gwynrollovi znovu nevyšel výpad a prohlásil ” Stále dobrý ,jako dřív ”
Erunam nezareagoval slovně ,ale činem. Přiskočil k zaklínači a udělal klamavý pohyb tělem . Gwynroll nestačil nastavit parádu a tak ho rána sekla přímo do krční tepny.Otočil se kolem své osy a zabořil obličej do bláta. ” Ovšem tohle je novinka ” žekl Erunam. Gwynroll se však ještě nezdal … Vstal se a i když mu pryštěla krav z tepny pokoušel se stále bojovat. Skončilo to s ním neslavně.Erunam by mu byl zasadil poslední ránu ,ale na místo již dorazili strážníci a celá hospoda se vyvalila na dvorek.

Erunama upozornil odlesk světla na meči . Vzhlédl ke dveřím kde stála Tahiri. ” Ne .Zaklínač bojuje čestně ” křikl na ní.Chvíle jeho nepozornosti využil Gwynroll dokonale. Erunam se jen tak tak vyhnul instinktivně ráně jeho meče. Gwynroll znovu zaútočil ,ale jeho meč narazil na nastvaneou Erunamovu parádu. Nastal krutý boj mečů až to jiskřilo.Tahiri se z toho zamotala hlava .Zjevně trochu víc přihnula.

Tahiri sebrala své dva dlouhé nože, kuši nechala ležet, a zvedla se. “Vrátím se za chvíli,” oznámila zbytku, i když ti měli s vnímáním už značné potíže. Rychlým krokem přešla krčmu. U dveří se opřela o rám a sledovala dva zaklínače chystající se na souboj. U nohou se jí svinul stříbrný hádek. Zajímalo ji, jestli to Erunam zvládne.

“Hmmm…,” zabručela Tahiri. Náramek jí zmizel z ruky už před chvílí. Oči měla mírně rozostřené, jako by sledovala něco, co je hodně daleko. “Kdo chce vidět zaklínačský souboj, ať jde na zadní dvorek. Začínám uzavírat sázky.” Očividně se situací, kterou nikdo jiný u stolu nemohl vidět, dobře bavila.

Erunam se nenechal vyvést z míry.Rozhodl se ,že si starého známého otestuje. Vstal a předstíral jako ,že musí ven na dvorek za vykonání osobní potřeby.V krčmě se hned našlo pár ožralů ,kteří ho chtěli připravit o jeho měšec ,ale když si zasunul do pochvy ,doposavaď na stole pohozený meč , na záda ,hned je chtíč přešel.Vyšel na dvorek a nečekal dlouho.Hned se objevil pruh světla a rošiřoval se až se změnil v obrys postavy s loučí v ruce. ” Erunam ? ” zaskřípal hlas.
” Jo ty pse! ” odpověděl kovovým hlasem zaklínač. Teď ho poznal určitě. Byl to starý zaklínač Gvynroll ,zrádce cechu ,který zaklínači přísahal pomstu. ” Teď zdechneš ” zavrčel a tasil meč z pochvy na zádech ,protože ač byl Gwynroll vyloučen z cechu ,on se stále za člena pokládal a nestratil zvyky.

“Neblázni, Jime, snad nechceš vypít celou číši vína?” zasmála se Taylor. “Co je ti do toho?” zavrčel. “Budeš ožra… ožralej.” “Ne tak jako ty.” zhodnotil skřítek její stav. “Nepřeháněj.” zvážněla dívka, její oči se okamžitě přestaly lesknout a pohyby dostaly dřívější jistotu.

“Chová se jako profesionální zvěd,” odvětila Tahiri. Schovala dýku a upila z číšky. Víno bylo rudé a sladké. Zimní hrozny. “Zkus tohle,” řekla s úsměvem Jimovi a posunula nápoj směrem k němu. Víl se napil a obličejík se mu rozzářil, “tohle je mnohem lepší,” prohlásil nadšeně. Protože nejevil touhu pohár jí vrátit, mávla Tahiri na hostinského, aby jí přinesl nový. Začala si pohrávat s hadím náramkem.

Tahiri, která seděla na lavici naproti Vivianě a Taylor, se opírala o zeď a dýkou si čistila nehty. Vzhledem k tomu, že stále nosila rukavice – ty teď ležely na stole vedle jejího poháru s vínem – nebylo jasné proč. Sem tam zalétla pohledem k zahalené postavě v rohu. Něco se jí na ní nezdálo. “Ta psotava v rohu,” prohodila polohlasem směrem ke společníkům, “není na ní něco divného?”

Jim bezvýrazně hleděl do svého náprstku s pivem, pak trochu ochutnal a ušklíbl se. “Tenhle hnus já pít nebudu.” “Je to jen pivo.” zabručela Taylor a unaveně si protřela oči. “Už toho mám pro dnešek dost.” zamumlala sama pro sebe.

No co :o) ,stačí kliknout na vlka a jste v Kaer Morhen.

Vesnice se rozkládala na malém kopečku a domy se táhly dolů jako hádek. Provedení domů napovídalo,že ve vesnici bydlí jak lidé ,tak hobiti.Ukazatel u vstupu do vesnice hlásal ,že se vesnice názývá Malá Kopčina. Zaklínač oznámil,že najdou hospodu a ostatní souhlaili,protože byli po dvou dnech spaní na tvrdé zemi a cestami v sedle velice unavení. Hospůdka ( U Borise ) byla velice příjemná.Hoszinský ,tlustý hobit ,je velice snaživě obsluhoval. Zaklínač si všiml temné postavy ,sedící až vzadu ve stínu .

Viviana zamyšleně hleděla před sebe na šíji koně. Vypadala, jakoby zkoumala kameny na cestě a stále sušší trávu kolem. Poslouchala rozhovor ostatních, ale sama zůstávala tiše. Necítila strach, jen jakýsi neurčitý odpor, jakoby každý pohyb vpřed znamenal prorážení neviditelné blány…
“Zaklínači,” oslovila po chvíli zdráhavě Erunama. “Tys na tom místě byl? Znáš ty ženy? Ty… kněžky?”