Fórum ‚Archiv‚ nepřijímá nové témata ani odpovědi.
-
Příspěvky
-
ErunamMH : Tahiri nejsou.Přesto by se mělo postupovat podle logičnost ( i když fantasie nezná mezí).
ErunamMH : Zaklínačka ,která se stala smrtonoškou to je ještě větší kravina. Nejdřív si přečti zaklínače ( hlavně Krev elfů) ,tam je krásně popsaný organismus zaklínače. A že ste si nevšimli ? To je dobře .
ErunamMH : Nebudu kritizovat ,ale pak budem hrát příběh typu : přišla kočička,proměnila se ve draka ,vytáhla katanu,protože byla mutovanou zaklínačkou a pobila 5000dorážejících goblinů jedním máchnutím,protože ti goblini vlastně ani nebyli goblini…Pak přišla čarodějka a vyslovila kouzlo,ze zaklínačky se stala čarodějka a zívnutim obrátila kouzlo proti čarodějce.Samozdžejmě,že je hned mrtvá,protože kdo by mohl kočičko-drako-zaklnačko-čarodějku porazit ? Nakonec se zase zmenší a pokračuje v doprovodu hafana ,čili elfa,čili křížence ovce s ďáblem…a tak dále…. Jinak pokud nevíš co je to smrtonoška,tak to psala Taylor v místnosti bestiář ,ale už to bude nikdy dýl.
ErunamMH : Začít hrát znovu ? To je kravina…A PJ se stát nechci.Mám rád svého zaklínače,který není bezchybný.Jenom říkám,že je kravina aby se stala smrtonoška zaklínačkou …
ErunamMH : Jo brát,jo ? 2dny= 2-3 týdny.To je novinka :o) A že si rána je taky pytlovina.To vylučuje ,že bys byla zaklínačka.Ale co na tom ,že ?
ErunamMH : Zase si zdrhla….Nic proti.Zase by tp chtělo se sjednotit ( ptotože teď sme každej jinde)
ErunamMH : Vůbec ne ,ale ze začátku ,když byl každej normální to bylo lepší…
ErunamMH : Jo ,jenže ne pro každýho.Já vim,že vy ste nejmocnější a nejschopnější .Pro vás to není žádný problém,že :o) ?
ErunamMH : Vlastně je to taky kravina…Magická bariéra není vyditelná.Jak jí nikdo může strhnout ?
ErunamMH : Magická bariéra….to neni jako zeď.Je to vlastně iluze,při které můžete chodit dál a dál ,věci se kolem vás mění,ale vy v realu stojíte na místě.A ta půda je taky iluze…Čili se Tahiri hrabe iluzí v iluzi.
TahiriTahiri se zdál moc hezký sen. Opět se v něm setkala s otcem a bratrem. Byla tam i matka, i když ta zemřela už dávno. Pak se postavila do čela armády démonů, která měla definitivně rozdrtit elfy. Právě, když nějakému usekla hlavu, probudila se. Okamžitě se jí vybavilo, proč vlastně usnula. Vrhla se k růžovému záhonu. Bariéra byla zase celá. “Taylor?” zkusila to, i když tušila, že se nikdo neozve. “Do háje!” chtěla udeřit pěstí do bariéry, ale rozmyslela si to. Pak šla ulomit větev a dala se do hrabání. Půda byla měkká a kyprá, takže to šlo docela dobře.
ErunamTaylor bloudila ulicemi…Ve větru byl cítit pach mořské soli . Čas od času potkala lidi.Většinou ožralce či zloděje,vyčkávající na oběť. Párek procházejících dívěk zrovna štěbetal o hrozbě orků ,kteří zalavili východ. Taylor ani nepostřehla ,že jí nikdo chytil silně za krk a druhou rukou jí zacpal pusu.Rychlou ranou do spánku jí omráčil ,ale jen na okamžik. Její kopanec jen marně prolétl kolem zamýšlené oběti.Muž byl rychlý.Nikdo jí udeřil cihlou do zad a před očima se jí rozzářilo tisíce hvězdiček…
Probudila se v temné místnosti. Po chvíli si uvědomila ,že je v nějakém skladu.Zahalený muž zrovna diskutoval s jiným chlapem.Oba měli za sebou pár lapků a výrostků,zřejmě byli hejtmani band.Všihni výrostkové drželi dlouhé kudly a louč. Po chvíli druhá banda odešla .Muž se na ní otočil.Měl až nepřirozeně krysí obličej a malá očka. ” Zavedeš mě k zaklínači….A to fofrem.Nechtěl na mě ,do prdele,dělat nějaký podrazy ,nebo tě vybančim,ale železem ! Svažte jí hnáty ,ať se vo nic nepokouší ! ” řekl. Okamžitě k ní přiskočil smradlavý trpaslík a silnými provazy jí zavázal ruce za zády.Pak jí surově zvedl. Klusali temnými uličkami a Taylor dobrovolně ukazovala cestu.Sníh padal a mísil se s kapkami deště….
TaylorTaylor chvíli přelétávala pohledem z roztržené bariéry na spící Tahiri a zase zpátky. Pak si s úděsem všimla jedné věci. Díra v magické zdi se začala sama zatahovat a mizet. “To snad…” začala Taylor sama pro sebe, nevěříc vlastním očím, ale byla to pravda. “Tahiri!” zatřásla nehybnou elfkou, ale ta spala jako dřevo. “Sakra!” Taylor si bezradně přejela rukou po obličeji. “Já… já jdu. Musím.” řekla Taylor a protáhla se zmenšující se trhlinou, která se za jejími zády zavřela. Dívka zasykla bolestí – kde se okraje bariéry dotkly její holé kůže, tam naskočily rudé spáleniny. Zaklela. Venku byla tma a zima… a taky někdo, kdo zřejmě dívku vypadnuvší ze zdi považoval za dobrou kořist. Zloděj měl jedinou smůlu – a to, že Taylor byla bez sebe vztekem a spáleniny jí na náladě taky nepřidaly. Schytal kopanec do obličeje a skácel se k zemi. Taylor ani nemrkla, když mu podřízla hrdlo jeho vlastní zbraní. Pak sebrala jeho peníze, kabát a zbraně a ztratila se v temnotě.
ErunamMH : Vše co se ti zdá nelogické ,za tim vždycky něco je,ne ?
ErunamMH : Po celém městě(ne vesnici) …A právě o to jde. Kdyby mě nechala zabít hned , tak si moc neužiju.Zato takhle při domácím vězení to něco jinýho. Jde o to,aby sme vykročili ze zajetých kolejích…Nebo chcete aby sme hráli tuctovej ,nezáživnej příběh ?
ErunamMH : Právě ,že z ní kámoš neni…Chce nás držet ve svym domě. Jenže vy si tu bez sebemenší námahy strháváte bariéru …
ErunamMH : Já jen,že dokážeš strhnout bariéru nejlepší čarodějky …Začínáš mi silně připomínat Kheye.
ErunamMH : Skvělý Tahiri.A je něco co nezvládneš ?
TahiriZírali na místo, kudy se podle všeho dostala kočka do zahrady. Pod jedním keřem byla díra v zemi. Zvířátko se do zahrady podhrabalo. Maličkým otvorem viděli chladnou noční ulici. Zlodějku napadlo, jak krásně by se sem dalo vloupat. Bariéra končila u země. “Tudy asi neutečeme,” podotkla skepticky Taylor. “Ale ano, utečeme,” odvětila s pevným přesvědčením Tahiri. Pak natáhla ruku a zahákla prsty za bariéru. Vzápětí jí projelo něco jako elektrický šok. Když se posbírala ze země vypadala mírně omámeně. Pak to odhodlaně zkusila znovu. Při dotyku sebou začala zase škubat, ale vydržela a prudce trhla rukou nahoru, čímž magickou bariéru roztrhla jako látku. “Teď potřebuju pauzu. Myslím, že si dám jablko,” přešla k nejbližšímu stromu a opřela se o něj. Pak se po pomalu sesula na zem. “Nebo si radši na chvíli zdřímnu…”
ErunamZaklínač se posadil na postel a chvíli přemýšlel . Přesněji vzpomínal.Když tu kdysi krátce bydlel, Lótiel – dcera čarodějky – ho naučila nikterá jednoduchá kouzla spojená s domem. Na dveře požil jednoduché znamení Heliotrop.K jeho překvapení se dveře otevřely. Sestupoval dolů po tmě ,protože jako zaklínač viděl přes tmu dokonale jako kočka.Došel k místu kde schodiště končilo a ústilo do chodby. Uslyšel kroky. Schoval se do stínu.Červeně oděný lokaj nesl čisté ubrusy. Dál zaklínač pokračoval s myší chůzí.V labyrintu chodeb se nevyznal.Rozhodl se jít po schodišti dolů.Zjistil,že na konci jeho cesty leží krámek s kosmetikou. Teď se mohl dostat ven.Ale mělo to smysl ? Zkusil to.Třeba bude zámek magický,pak by stačilo znamená Heliotrop. Vyšlo to ! Vyšel na ulici.Bylo zde chladno .Sníh se mísil s kapkami deště.Rychlím krokem se vydal k Velkému náměstí. Se zklamáním zjistil,že stará hospůdka U Draka už zde není.Vydal se zpět k domu .Utíkat by nemělo smysl.Rozhodl se to opět vzít přes krámek,vlastně to byla jeho jediná možnost. Poté se opět pružně vydal po schdišti a …V chodbě bylo světlo a veliký ruch.Lokajové nosili zavazadla a čarodějka se vítala se starým člověkem v černém plášti. ” Irione ! ” zvolala zaklínač.Čarodějka na něj upřela své pronikavé oči. ” Na porcházce ,zaklínači ?” zeptala se. Irion jí chytil za rameno.” No tak sestřenko.Rozruchu bude zítra na radě Kapituli dost.Nech zaklínače.” řekl a usmál se.Změnil se.Nechal si zkrátit plnovous a vlasy. ” Půjdeme na víno ?” zeptal se ” A nebo ho tu ,sestřenko držíš jako vězně ?”
ErunamMH : Tahiri .Ano jsou ,ale hmotná.To je taková iluze ,která jakoby byla. Jídlo má cuť ,nemáš po něm hlad.Včela tě může píchnout …
ErunamMH : No …Vy byste hned zdrhaly .Dejte si radši jabka :o)
ErunamMH : A neni logický ,že se dostala do baráku dveřma a pak se dostala do zahrady a nemohla najít východ na ulici,protože tam byla zeď ?
TahiriTahiri se šla podívat. Mršina byla už ve značně špatném stavu. “Hmmm….položme si logickou otázku. jak se sem ta kočka dostala?” otázka to byla opravdu chytrá. Tahiri a Taylor se okamžitě zanořili zpět do keřů. Někde ve zdi musí být díra.
ErunamMH : Skvělý.Hlavně hned nezdrhejte .Aby sme si tenhle fajnovej barák trochu užili :o)
Taylor“Co tohle?” zeptala se Taylor s hlavou v růžových keřích a narovnala se. Polorozpadlá kočičí zdechlina zjevně do růžového záhonu nepatřila.
Tahiri“Lidé nezvládají moc. To je dávno dokázaná pravda,” pronesla Tahiri filozofickým tónem. pak dodala: “Zítra tu nehledejte mě.” Utrhla drobný rudý kvítek a usadila do tureckého sedu. Zavřela oči. Po nekonečně dlouhé chvíli je zase otevřela a vstala. “Fajn. Jsou tu samé iluze a magická bariéra. Támhle je kamenná stěna, která nás nejspíš odděluje od nějaké ulice,” ukazovala na záhonek s růžemi. Zahrada pokračovala dál, ale to byla pouhá iluze. Tahiri se otočila na Taylor. “Hledej na zemi podél růží. Musí tu být něco, co drží tu bariéru. Znaky nebo tak,” sama se spustila na kolena a začala.
Khey du ByzPo chvíli v hostinci přiletěl rozrušený Jim. Nejdřív jsem ho musel trochu uklidnit a pak mi řekl, co se stalo. Pak jsem Jima poprosil, aby mi popsal čarodějku. Hned po několika vbětách mi bylo jasné, o koho se jedná.
Sakra proč nemůže být nic jednoduché!!! Nejen že to je pěkně silná čarodějka, ale pokud je tam kde myslím, tak před sebou máme pěknou cestu.
mezitím Viviana přišla dolů, aby se podívala co se tu dějě. Díky svému vlčímu sluchu věděla, že se něco děje. Popsal jsem jí co se stalo a řekl kde asi je ta čarodějka
nejhorší na tom všem je, že kdybyvch mohl letětě byl bych tam do týdne. Ale protože musíme překonat hory bude to trvat aspoň dva nebo tři týdny!!!
ErunamČarodějka se hnusně usmála . ” Ne ,na domovní prohlídku jsem vás chtěla vzít.Jenže vaše chování mě přimělo,že si to ani za mák nezasoužíte.” Poté vyslovila : ” Dveře! ” .Dveře se rozlétly dokořán a ony uviděly krásnou zahradu ,kde svítiloi slunce ,rostly jabloně a zpívali ptáci. Bylo to divné,protože venku byla pozdní zima a navíc noc.Jakmile tam vstoupily dveře zmizely. ” Nechtějte utéct milé dámy.Moje magická zahrádka je chráněna magickou bariérou. Teď jsi jdu o něčem popovídat se zalínačem. Zítra ráno mě nehledejte , jsem na zasedání čarodějné Kapituly. Mějte se ! ” . Poté se za dveřmy otočila na Erunama. ” Pokračujem ! ” řekla. Stoupali po pěkném schodišti , které nebylo studené.Zaklínač si nedovedl vysvětlit co je to za dřevo .Jestli to vůbec bylo dřevo.Ve věži nepůsobila iluze ,ale povětšinou to tu bylo reálné.Do oken a okýnek sem proudilo jen slabé světélko z uličních lamp.Čas od času vyslovila : ” Světlo !” a louče se sami zapalovaly. ” Pořád tě dům tak poslouchá ? ” zeptal se zaklínač. ” Pořád Eruname ,pořád.Světlo ! ”
” Tvojí dceru také poslouchal ”
” Ty mě chceš dráždit ,co ? Zítra si to vyřídíme.Ale ano,poslouchal jí ,byla totiž nadaná čarodějka. Dveře ! ” To už totiž došli k pokojíku v podkroví věže. ” Tady budu spát ? ” zeptal se překvapeně. ” Ale to byl pokoj tvé dcery…”
” No právě.Je ve všem co tu je ,ve všem.Chci abys trpěl.”
” Jsem zaklínač.Jsem zbavený citů ”
“To si jen myslíš ” řekla a otočila se k odchodu.
Taylor“A kde vlastně jdeme?” zajímala se Taylor, teď už klidnějším hlasem, i když z očí jí sršely jiskry. “Snad ne na domovní prohlídku? Nejdřív jsi nás málem přizabila a teď se nám chceš chlubit svým barákem? Muselo ti hodně přeskočit.”
