Fantazie

Oficiální stránky našeho cechu

“Co až tam dorazíme?” šeptala Taylor bezhlesně a téměř při tom nepohybovala rty. V té tmě si toho naštěstí nikdo nevšiml. Tahiri zarytě mlčela a kráčela sebejistým krokem dál. “CO když ho ztratíš? Jak dlouho ještě vydržíš tu obludu ovládat? A co myslíš, že udělá ta čarodějka, až tam dorazíme?” Taylor bezděky zvedla hlas a jeden ze Salvatorových chlapů se otočil. Krysa Taylor silně kopl pod koleno. “Budeš držet držku!!!” zařval a pro jistotu ji kopl ještě jednou. Muž se opět odvrátil, zřejmě spokojen.

Saidhi zavřela oči, ruce vztáhla k obloze a snažila se soustředit. Stále však jen temnota. Pokusila se s dravcem navázat myšlenkové spojení, ale byl asi už příliš daleko. Náhlý záblesk a oslnivé bílé světlo pod zavřenými víčky jí na okamžik vzalo zrak. Když konečně prohlédla, spatřila nejprve pouze rozmazané obrysy, které sepoyději zostřily, až nabyly správného tvaru. Rozpoznávala vysoké štíty hor, zvlněné nížiny, blyštící se potoky a říčky pod doteky měsíce a nahlížela do hlubokých, temných jezer. Zem pod ní ubíhala neskutečnou rychlostí. V dálce tušila pohyb. Stočila zrak tím směrem a párkrát zakroužila nad městem, jehož střechy a věže se nejasně rýsovaly proti jako inkoust černé obloze. Zostřila svůj zrak a snesla se níž. Cizí postava s dlouhými, zvlněnými vlasy se tiše pohybovala úzkými uličkami. Byla to nějaká žena, avšak jistě ne jen tak obyčejná. Saidhi pocítila zvláštní závoj aury, který kolem postavy kroužil jako narůžovělá mlha. Čarodějka to však nebyla… Náhlý a oslepující záblesk a obrovská síla odhodily Saidhi asi pět metrů daleko od místa, kde stála. Ihned rychle vyskočila na nohy. Co se stalo? Proč tak náhlé přerušení? Snažila se s Fehrömem spojit, navázat kontakt…. Avšak-marně. Narůstal v ní zvláštní, nepříjemný pocit slabosti, který se šířil od žaludku do nohou a paží. Padla na kolena a z očí jí stekla slza. ,,Fehrö… Můj Fehrö….” Osamělou planinou se roznesl její tichý pláč a smísil se s šepotem větru, který se nad ní proháněl.

Taylor zasyčela bolestí. Krysa ji surově chytil za rameno a zvedl ji. “Nepřeháněj to.” sykla dívka, ale Tahiri na sobě nedala nic znát. “Tak na co čekáte, bastardi?” zařvala na ostatní chlapy. “Jak dlouho to takhle vydržíš?” ucedila Taylor. “Nevím. Takhle dlouho jsem to ještě nezkoušela.” odpověděla jí Tahiri telepaticky.

Taylor ucouvla. “Tahiri?” řekla nevěřícně a rukávem si otřela zkrvavená ústa. “Jak…” nechápala. “Jen trocha nadání.” vycenil Krysa žluté, ulámané zuby. “Můj bože. Sakra.” nadávala dívka a zkoušela, nakolik ji ti vrahouni zmasili. Pak si na něco vzpomněla. “Kolik jsi jich zabil… a?” vyhrkla. “Myslím, že tři.” odpověděl/a Salvator-Tahiri. “Ne. Předtím jich tu bylo mnohem víc.” vytřeštila Taylor oči.

Nejistě zašátrala rukou a uchopila malou dýku, jež se pod mihotavým světlem měsíce divoce zaleskla a zastrčila ji za opasek. Pak vzhlédla k potemnělé obloze a tiše hvízdla. Na okamžik zavládlo ticho. Pak čísi perutě rozčísly svěží vzduch a stín na okamžik zakryl měsíc. Nastavila holou paži a čekala. Ozvalo se jemné zacinkání rolničky, kterou měl dravec na svém krku. Pomalu a opatrně, aby ji dlouhými pařáty nezranil, jí dosedl na ruku a dožadoval se pohlazení. Dotkla se svou rukou veliké ptačí hlavy a zadívala se do jeho očí. ,,Jsem zde, má paní, a čekám pouze na to, abych splnil tvá přání,” V mysli se jí roznesl medový, jasný hlas, který jako by ji celou pohltil. ,,Fehrö… Už jednou jsem ti říkala, že mi můžeš říkat jménem…” Odvětila a trochu vyčítavě se na něj podívala. ,,To by bylo proti…”-,,Na pravidla zapomeň. Jednou provždy.” Dravec se zprudka otočil a přerušil tím tak myšlenkové spojení. I Saidhi zpozorněla. K jejímu jemnému sluchu se donesly tiché, spěšné kroky. Odhadovala,že to může být tak míli, nanejvýš dvě daleko.Soumrak již dávno padl na krajinu a kdo jen tak pobýval v těchto končinách, nemohl si být jistý životem. Proto přítomnost v podstatě kohokoli byla dosti zvláštní. Elfka se ještě opatrně rozhlédla a obrátila se zpět k dravci. ,,Leť….” Šeptla a vypustila jej. Jantarové oči se zablýskly, dravec ještě naposledy zakroužil nad místem, kde stála a zmizel v temnotách.

Salvatorovi chlapi s Taylor smýkli do jakéhosi temného vchodu, protože mlátit někoho uprostřed uličky – i když tmavé a zapadlé, jim jako dobrý nápad nepřidalo. “Neřekneš? Neřekneš?” hučel Krysa. “Už jsem řekla, že nevím.” plivla mu Taylor do ksichtu. Krysa se s úšklebkem znovu rozmáchl. Pak se zarazil. “Co je to?” vyhrkl. Z Taylořiny košile se utrhl knoflík a Srdce se černě zablesklo. Salvatori vyvalil oči. “A kurva.” pronesl muž, který mu nakoukl přes rameno. Taylor zamrkala, aby z očí vyhnala krev. “Černej diamant.” vydechl Krysa. “Nekecej. Černý diamanty jsou akorát v pohádkách.” oponoval muž. Salvator ho zpražil pohledem. “Jednou jsem poslouchal mágy, už před hodně rokama, bavili se o těhle šutrech. Mluvili něco v tom smyslu, že pro černej diamant by byli ochotni vzdát se svýho postavení v Kapitule.” “Jak poznáš, že je to zrovna tohle?” “Prej ti vroste do masa. Použij voči, jestli ňáký máš.” odsekl Salvator. V ruce se mu zaleskla čepel dýky. “Šlo dovnitř, půjde i ven.” vycenil prohnilé zuby na Taylor Dívka se pokusila osvobodit, ale drželi ji jako ve svěráku. “Počkej, Kryso.” ozval se znovu muž, který už předtím mluvil. “Tímhle ji můžeš zabít. A potom už zaklínače těžko dostanem.” Salvator jej vztekle chytil za límec a zatřásl s ním. “Až tenhle šutr prodám, už nikdy se nebudem muset špinit s takovou prací, jako jsou zaklínači, chápeš, ty pitomče?” zasyčel mu do tváře.

“Proč?” sykla Taylor a pokusila se oddálit hlavu od čepele, ale někdo ji přidržel. “To tě vůbec nemusí zajímat, zaklínačko.” vyplivl ze sebe Krysa a pěst se čtyřmi masivními prsteny švihla vzhůru. Taylořiny zuby o sebe hlasitě křísly, ale kupodivu vydržely. “Tak co? Kde je zaklínač?” zašeptal jí Salvator do ucha. “Nevím. Nelhala jsem. Už si tu cestu nepamatuju.” Po druhé ráně vyplivla krev. “Nevím.” trvala na svém. Kdosi jí zkroutil ruce za zády tak silně, že dívka vykřikla. “Však ty si vzpomeneš holčičko.” slíbil Krysa.

Erunam seděl v místnosti s Irionem a s čarodějkou. V ksotech cítil zradu. Odmítal jídlo a víno -každé mohlo obsahovat jed. Chování čarodějky mu přišlo zvláštní a cítil za ním lest.Vstal .“Musím si odskočit” oznámil a vydal se ke dveřím. Čarodějka zamlaskala a zpod stínu stolu vyběhlo podivné stvoření – krysa s kočičí hlavou. ” Sleduj ho.” přikázala čarodějka.Kočkokrysa ihned opustila místnost a vydala se po Erunamových stopách. ” Nechce se mi zrazovat přítele ” řekl irion “Ale v zájmu Kapituli je pro nás to srdce její kamarádky,kterou by nejradši pořád kopal moc cenné.A navíc nás může dovést na stopu. Víš ,milá sestřenko,že po něm jdou zabijáci v čele s Salvatorem “Krysou” ? Nu což věří nám, hlupák.”
Čarodějka se usmála ” Hlupák.To zaklínačům vymívají při mutacích i mozky ? ”
“Patrně.”
” Ale tobě,Irione věří.Hlavně nic nezvorat. ”
“Klid sestřenko.On i ta jeho banda jsou naprostí idioti.”

MH : Já tu jsem taky :o) .A Taylor s tím znamením Aard se ti to povedlo.Poprvé je na tobě vidět,že jsi zaklínačka.

“Tohle očividně nemá cenu,” promluvila sama k sobě Tahiri a odhodila větev. Otřela si ruce do trávy. Pak ji napadlo, že je to vlastně jedno. Položila se pod nejblížší strom a odebrala se do tranzu. Vypadala dosti mrtvě. Tep i dech byly neznatelné. Zajímalo ji, co s ní teď bude čarodějka dělat. Probrat ji určitě nedokáže.

MH: provedla jsem! A tohel taky smažuuuuu!

MH : S tím Tolkienem – to je věc názoru. A k tomu napadání : Nesuďte ,aby ste nebyli souzeni

Tvář Luny ve Vivianě na dlouhý čas probudila staré šílenství. Běhala lesem, lovila a krev, rychlost a vítr byly jediným, na co se dokázala soustředit. Až když konečně pohasla ta bledá záře, když ji propustila ze svého sevření a objetí, Viviana si vzpoměla, že úplně zapoměla na ostatní.

Posadila se na padlý kmen stromu a zoufale sevřela hlavu v dlaních. “Ty huso, nejsi nic, než mizerná kočka, vzpamatuj se, cos to udělala!” syčela na sebe. Po chvíli se zvedla a s odhodlaným,i když bolestným výrazem se vydala hledat nějaké stopy, které by ji dovedly k výpravě.

MH : Příběh je takovej,že se náš vždycky nikdo přepadne a vždycky se z toho vykroutěj 1 příspěvkem….Holt,kde jsou ty pěkné začátky.