Fantasy knihy

Pozná tu niekto tetralógiu Muži a Slova od Dave Duncana?

Ruw: :-)))) (to je k těm filmům ;-))
Jináč, začala jsem tu psát takovou delší stať o dělení beletrie, ale vypadla mi wokna, takže to napíšu znovu a zkráceně: nakonec, nejdůležitější dělení je na líbí-nelíbí, přičemž všechny kingovky spadají do té první kategorie.
Ale: Svědectví – to je spíš postkatastrofický sci-fi thriller, ovšem s prvky nadpřirozena a navíc psaný stylem, který prostě je hororový, to mi nikdo nevymluví.
Žhářka je podle mně jasný horor. Co jiného by mohl být příběh o dívce s “nadpřirozenými” schopnostmi, temný jako zimní podvečer?
Zelená míle… no, to je spíš psychologický thriller, ale prvky hororu se dají vysledovat, navíc tam máš nadpřirozené jevy.
Nadaný žák – to je dle mého soudu perfektní příklad toho, že horor se dá psát i bez duchů, zombií a upírů. A může být mnohem mnohem strašlivější…
Shawshank do hororů nezařadím, i kdybych se snažila, takže se o to nebudu pokoušet. Ale přesto jsou to perfektní kousky vypravěčského umu.
Římsa… no, pokud vezmeš v úvahu, že King vychází z hororové tradice začínající u samotného Poea, pak i tohle můžeš označit za horor, sice nejde o nadpřirozeno, ale když se podíváš například na Jámu a kyvadlo, taky nenajdeš nic takového a myslím, že to JE hororová povídka.
Poslední příčka žebříku je skvěle napsaná povídka, která zasáhne skoro víc než brutální a strašidelné příběhy…
A tak bych mohla pokračovat dál a dál… sakryšá, prej že to zkrátím… >-DDD

Ruw: myslím, že ne… Sleepwolkers, pokud se pamatuju, pojednává o takových divných, lidských a přesto nelidských bytostech, které vraždí ty ostatní. Je to asi syn a matkou, jestli si to dobře pamatuju, zase abych nekecala, už jsem ten film viděla hodně dávno.
Co se týče načtenosti, tak já závidím tobě, že pro tebe bude spousta věcí nových, ten zážitek z prvního čtení je nenahraditelný, i když každé další čtení přináší nové požitky 🙂
Tak půlka toho, co jsi jmenoval, JSOU horory, ačkoli často bez nadpřirozeného prvku. A samozřejmě je mám moc ráda… Nadaný žák je klasika a to skvělá, po čtení máš hodně divný pocit… znepokojení, hnus a stejně takové to zvláštní chvění, radost z mistrného kousku… což se dá říct i o těch ostatních.

Antalin: jasně:-)

No je to brněnská městská KJM a zajímal by mě právě Pratchett a ve výhledu Martin:-)
No uvidím…Díky

Ono to bude v každé knihovně různé. Záleží na tom, v jakém městě ta knihovna je, jak je velká atd.

Dělá tady někdo v knihovně?Zajímalo by mě za jak dlouho se dostane knižní novinka do regálu…

Nazdar – můj tip máš v roomu “Zaklínač a spol.” 🙂

Ruv: mám dojem, že King napsal pár samostatných filmových scénářů, nebo na nich aspoň spolupracoval. Viděla jsem film… ech, tuším, že se to jmenovalo Sleepwolkers, a pod tím byl také podepsaný, ovšem knižní předlohy nemožno dopídit se. Leda že by vyšla pouze v USA, což se mi zdá nepravděpodobné, ačkoli ne nemožné.
Cheche, já od Kinga četla všechno, co u nás vyšlo… na co se teď těším, je samozřejmě sedmička Temné věže a pak ten román o mobilech… jak ono se to… sakra, ale to bude zase doba, než se to k nám dostane, vážně přemejšlím, že se urychleně doučím anglinu a seženu si originál :-))).
A co se týče povídek, Noční směna je hodně dobrý sborník. A samotná Noční směna… cheche, četla jsem ji v noci sama v domě, docela náhodou, a málem jsem dostala infarkt, když se na mě (jak bývá jeho zvykem) pak dobejval můj potkan, kterej utekl z terárka…
Arya: s fobií z Toho nejsi sama, já se pak několik měsíců bála chodit do sprchy a ještě teď pohlížím na odtok s nedůvěrou a obavami…

Arya: S Geraldovou hrou jsem ještě tu čest neměl, ale Svědectví, pokud opomenu konec, kterej na mě působí dojmem, že Mist chtěl jít na kafe a tak tam něco plácnul, je velmi kvalitní dílko, ať v knižní nebo filmový podobě. Stačí vzpomenout na Matku [ebygeil] nebo na jakjensejmenoval (jojo, skleróza je mrcha) s hláškou “Tím chci říct měsíc.”

Ruv: no, s Talismanem to myslím vážně, tedy s tím nahráváním. Echm echm… prostě jsem to četla přes takovej ten prťavej mikrofon na mém starém magneťáku na audio kazety… kvalita nic moc, ale zase, když třeba kreslím, tak si to poslechnu. Není to zdaleka celý, zvládla jsem tak třetinu a padlo na to asi deset kazet.
Jinak od Kinga mám ráda všechno, spíš bych mohla říct, co méně. Moc – teda skoro vůbec mě nevzala Pavučina snů. Možná i díky tomu mizernýmu filmu, co podle toho natočili…
Naposledy jsem četla Dlouhý pochod a Srovnáno se zemí, to jsou ještě bachmanovky a přijdou mi geniální. Ať si kdo chce co chce říká o tom, že v Dlouhém pochodu není vlastně žádný děj, že nemá pořádný závěr (mimochodem ten otevřený závěr, kdy si můžeš jen domýšlet “jak to dopadlo”, je moc fajn) nebo o Srovnáno se zemí že je to o ničem… prostě se mi líbí, jsou takové… syrové, když srovnáš tyhle ranné věci třeba s Pavučinou snů nebo s těma dvěma novelama Srdce v Atlantidě, vyjdou jako vítězné. Jo, na Srdce v Atlantidě jsem zapoměla při výčtu méně oblíbených věcí. Takhle, ty věci nejsou špatné, pokud máš opravdu přehled po Mistrově dílě a oblibuješ Dark Tower. Pak si můžeš vychutnávat, jak všechno souvisí se vším, drobné náznaky, spojení…
Tak, a ještě věc od Kinga, při které jsem se nejvíc bála – je to povídka Prám. Zadělala jsem si při čtení na docela regulérní fobii z vody…

Jo a jinak děj tohoto románu se odehrává kousek odsus (myslím od Moravskoslezského kraje;) zámek Velké Losiny a okolí (v Jeseníkách)

Jestli máš zájem o čarodějnický procesy podívej se na Kladivo na čarodějnice od Kaplickýho. Hodně drsný, ale taky hodné kvalitní.

Prokletí Salemu a čarodějnice? Ty jsem tam nějak nepotkal. Prokletí Salemu je městečko, kde se pomalu ale jistě stávají z jeho obyvatel upíři a samosebou se najde partička hrdinů, kteřá se jim snaží čelit. Jinak upíři jsou tu pojatí pěkně postaru, tj. strach z česneku, svěcený vody… a celý román je stavěný spíš na atmosféře než na akci.

erika: Zdánlivě banální otázka. Jde o to jestli se chceš bát nebo ne. V prvním případě ti mohu doporučit Beznaděj, což je jedno malý městečko uprostřed pouště a v tom druhým třebas Dlouhej pochod, který vede spíš k zamyšlení. Jinak nově vyšlo Prokletí Salemu, Osvícení a Řbitov zvířátek. U těch jsem byl vyklepanej docela solidně.