Cesta Dobrodruhu

(no to jste mi divny elfove 🙂 a jak muzou mit vesnicani Lorienskou zbroj. Lorienem totiz nikdo neprojde viz. film a kniha. Vzdyt elfove skoro nemluvi, jsou ladni, nemlati se 🙂 no ale to jen tak mensi kritika.)

aratloss měl na sobě krásné elfské brnění ,jaké mají vojáci v Lotlórienu.na zádech už měl toulec plný krásných zelenošedých šípů.”Co se tak na mě díváš?”zeptala jsem se.Jeho mužná postava se vspřímila a řekla:”No co?ty šaty ti opravdu sluší a….”ani nedopověděl a jsem se k němu vrhla a jednu mu vlapila!Aratloss si promnul tvář:”Au ,za co!”nepříčetně jsem pochodovala kolem:”Vím co si chtěl říct,jsem přece vědma,a ani na to nemysli a nikdy to už neříkej!”rozčílila jsem se “Promiň !”šla jsem k němu a pohladila jsem ho po tváři.

“Co to děláš?zaječela jsem a zahalila jsem se do šatů”Jsi fakt….řekl si ,že se nebudeš dívat!”rychle jsem na sebe navlékla zbytek a vytrhla jsem mu zbraně…

(a je tu erotika :-)) )

“Rekli ze jich je hodne ale se spatnyma zbranema Oblec si saty” taky jsem si vzal druhou zbroj od chlapka “Pro zbrane zajdeme a se preslecem Jestli chces vratime se do hospody” dodal jsem

Pred rozbresknutim jsem ji zbudil Byla uplne zmatena ani nevedela kde poradne je “Musime si pospisit Nemame moc casu Brzo zautoci” ona se na me jen nechapave podivala “Skreti zautoci na tohle mesto Musime jim pomoct” rekl jsem ji “Jo a jeste mam pro tebe prekvapeni Pojd ven” Sli jsme az do neakeho domu naproti hospode Ja jsem jen neco zaseptal chlapkovi ktery byl ve vnitr Zachvili se vratil zpatky Vrukach drzel dva odevi “Na Lonwenien tohle je pro tebe Je to kozena zbroj Bude te vic chranit A je zenska delana pro carodejky” Ta se jen dmitave na to podivala ale po chvili si ji vzala “Tak dobre” rekla

Potom v hostinci vsechno utichlo Odesel jsem nekam ven Asi po hodone jsem se vratil spet Lonwenien spala Nechtel jsem ji budit tak jsem si potichu lehl vedle ni

“Zachvilku jsem zpatky Neboj se Jenom si pujdu neco rariduit Pri vstupu jsem tu videl pritele” uklidnil jsem ji “Tak dobre chvili tu pockam Ale pospes si Nechci tu byt sama” krasne se na me usmala Pohladil jsem ji a odesel

nemohla jsem dlouho usnout. o poklad jsem se nebala, ze skazek vim, ze je dobre strezeny, ale take vim, jak ho ziskat. Thror spal klidne, obcas hrozive zamrucel a prevratil se na druhy bok. Haldir se ze sna usmival. zavidela jsem mu. klidne jsem nespala uz hezkou radku noci. jestlipak v teto zkousce obstojim a budu moci predstoupit pred sveho krale Thranduila s cistym svedomim? At me Valar ochrani, pomyslela jsem si, a konecne jsem usnula.

(tak jsem tady,za kym jsem?)

Opatrne jsem zesedl a a potom jsem Lonwenian sundal z jednorozce Vzal jsem ji do naruce a namiril jsem si to do hospody Predemnou uz svistel hostinsky a ukazoval mi cestu do pokoje Polozil jsem ji na postel a nachvili jsem u ni sedel a dival jsem se na ni

Pustili nas do vesnice Nikdo me tu jeste neznel Ale kdyz jsem se predstavil ze jsem z elfi rady hned me zadali o pomoc “Co presne potrebujete” zeptal jsem se “Uz asi tyden na nas utoci skreti Jsme mala vesnice a pokud nam nekdo neprijde na pomoc neprezijem” dival jsem se na nej se zajmem “Pratele by se meli za chvili vratit Slibuji vam ze pomuzem jak to jen pujde Kdy ocekavate utok?” “Zvedove hlasi ze by to mohlo byt za svitani Je jich hodne ale nejsou moc dobre ozbrojeni” odpovedel Lonwenien se me porad drzela Ne ze by se bala ale uz se zdalo ze se ji chce spat Pobidl jsem jednorozce a zamiril si to k hopspode

Byla uz tma, tak jsme rozdelali ohen, byla mi strasna zima, jidla jsme meli dostatek, Haldir ulovil nejakou zver, ani nevim co to bylo.

“Jenze mithril urcite nebude nechraneny, bud tam budou pasti nebo nejaka stvoreni, s pastmi si poradim, delame je vsude stejne…” rekl jsem elvellon a vsichni dva a pul /ta pulka jsem ja/ jsme padili ke skale s mithrilem.

“pojed se mnou”,rekl Haldir. “stejne je muj kun rychlejsi nez Elvellonin, a oba nas unese”. “dobra”, rekla jsem, “meli bychom rychle vyrazit, at jsme pred setmenim zpatky ve meste. vpred!”