Fórum ‚Archiv‚ nepřijímá nové témata ani odpovědi.
-
Příspěvky
-
Aratloss Nailo(Jo a pokud se neohlasi v rade ze nekdo hraje Nevsimejte si toho jo Ja bych v tom mel pak zmatek)
Aratloss Nailo(Elvelllon my jsme porad na tech hradbach. Myslis ze se necham striskat stovkou skretu? Elvellon precetla sis ten muj pribeh. Tam je napsano ze odjizdite. :-(( )
Prisca_the_Silent_ShadowUz dva dny jsem bloudila ve vlhke temnote, pochodne mi pomalu dochazely a ty podivne zvuky kolem me nenechaly zavrit oka.. Dostat se sem byla fuska, ale zacina mi pomalu dochazet, ze mnohem slozitejsi bude se odtud dostat ven.. Neco na tech povestech o ztracenych dusich bude…
_Haldir_Pohledl jsem do temnoty, ven se dral vlhky vanek, ktery mi projel vlasy. Neco se mi nezda v poradku.
Sesedl jsem z kone a pripravil si luk. Pripravil sip a lehce napjal tetivu. Thror si pripravil lehkou vrhaci sekeru…
_Haldir_(tak ted co? Jdem dovnitr nebo jedem do mesta?)
elvellon“mam to!” vykrikla jsem, az s sebou mi dva spolecnici polekane trhli. “kibil-uzbad,” rekla jsem nahlas. Thror se zarazil: “ty znas KHUZDUL, tajny jazyk trpasliku? jak je to mozne?” skala se pomalu a s hlukem otevirala a vsichni tri jsme na ni hledeli s uzasem. teprve kdyz se zastavila a pred nami misto ni zela cerna dira, jsem mohla odpovedet. “moc toho neznam. jenom par slovicek. toto heslo sveril posledni trpaslik, ktery ho znal, memu otci kdysi davno, kdyz byl smrtelne ranen. na posledni chvili si uvedomil, ze lepsi, nez aby byl poklad navzdy ztracen, by prece jenom bylo, aby z nej aspon nekdo mohl mit prospech, i kdyz ne nutne trpaslik. otec ho potom sveril mne, protoze se obaval,ze by moji dva bratri chteli onen poklad jen pro sebe, nebo pro nas narod, ale muj otec je velice moudry, a predpovedel mi, ze ja jsem schopna posilit krehke vztahy mezi elfy a trpasliky. prosim, pane trpasliku, muzete vejit jako prvni. je to vase dedictvi mnohem vice, nez nas elfu.”
(mimochodem, aratlossi, kolik vas tam proboha je? jak jste se dostali z hospody k lesu a do bitvy? ja se v tom moc nevyznam :)))
Aratloss Nailo(vsichni zdrhnou a ted abych to psal :-)) )
Aratloss NailoSkreti se hrnuly k nam. Byla jich spousta. Sip ktery jsem mel v ruce jse vystreli. Proletel skreti hlavou jak maslem. Vsude litali sipy a sipky z kusi “Lonwenien kouzli prosim delej” zarval jsem. Vzal jsem si tri sipy do luku. Vystrelil jsem. Sejmul jsem dalsi tri nepratele. Kapitan v tom videl beznadej. “To nezvladneme” zakricel a potom mu vletel sip do ramene. Potom se se svalil v bolestech. Lonwenien premyslela co vykouzli ale nemohla na nic prijit. Najednou obloha se rozzarila. Skreti vypalili salvu ohnivych sipu. Domy zacali horet ale obyvatele to stacily hasit … (mezitim) Haldir pozoroval okoli. Porad neco tusil ale nevedel co “Vidim kour! Hodne velky kour! Neco se tam deje”! vykrikl. “Tam prece miril Aratloss s Lonwenien. To je prece ta vesnice. Musime se jim rychle pomoct!” bezvahani vykrikl Thror a hnedka se soupal na kone. Evellon ho musela trochu popstricit aby se tam dostal. Potom nasedl Haldir i Elvellon a hnali kone smerem ke kouri. “Pokud se jim neco stane ja si to neodpustim” zamumlal Thror jak jeste poskakoval na hrbete kone.
Aratloss Nailo(Prosim ty kteri se chteji pridat at nam nejdriv neco reknou o sobe v Elfi rade PLEASE)
Lonwénien*Mrštně jsem ucukla hlavou.”Prej,že mě budeš chránit,mohla jsem být mrtvá!”řekla jsem Aratlossovi ten se na mě podíval a rychle vyndal další šíp.Já jsem také vytáhla šíp z toulce a napjala jsem luk,trpělivě jsem čekala,na někoho ,koho bazpečně trefím.vystřelila jsem…
Herilia“Lonwénien!!!!!!!!” zakřičela jsem.Lonwénien proletěl šíp těsně okolo hlavy.
Lonwénien*nehybně jsem čekala za aratlossem na vhodnou dobu,kdy zaůtočím.
HeriliaKde se tu bereš člověče??
HerinyaSkřeti se bylížili ohromnou rychlostí.Stříleli jsme jak nejrychleji to šlo.
Aratloss Nailo“To se nemuze stat kdyz jsem tu ja. Drz se za mnou a budes chranena A zbroj kterou jsem ti dal te taky ochrani.” porad jsme sedeli na zidli. Vtom jsem ji ale odhodil a stoupl jsem si. Ziral jsem k lesu. Vsude se hrnuly skreti Ze vsech stran jsem je videl .Byl to des. Nikdy jsem jich tolik necekal. Vzpmatoval jsem se. “Vsichni se pripravte. Vemte vsechno co strili a zamirte” Vojaci na nic necekali a vyndali svoje luky. Zamirili. Kapitan byl zdesen ale uz asi zazil hodne bitev proto se taky hned vzpamatoval. Ja jsem taky vitahl luk. Vzal jsem si ale tri sipy naraz a pripravil se. “Zkus pouzit neake kouzla. Zvirata sem poslat nemuzu protoze by je vsechna pozabijeli” podival jsem se na Lonwenien a hned zase k lesu. Blizili se k nam.
Lonwénien*(prosim tě aratlossi nějak to zdrž,musim pryč!a chci tu být na válku!)
Lonwénien*viděla jsem jak se v lese míhají skřeti.po chvilce jsem se neklidně postavila”asi bude pršet!myslím,že za chvíly za útočí,měly bychom být víc na pozoru!Co když mě zabijí?”nervózně jsem si prohrábla vlasy.
Aratloss Nailo(Prosim piste ty zpravy delsi)
_Haldir_Slezly jsme z koni. Elvellon premyslela o heslu. Pozoroval jsem okoli. Kolem skaly bylo spoustu starych, uschlych stromu. Krajina byla hornata. Jenom same skaly. Bylo to tu mrtve. Sedive, desive…
Aratloss Nailo(Snazim se tam uz psat mene chyb jo Zjistil jsem ze to ani po sobe neprectu :-)) )
Aratloss NailoSedl jsem si na zidli a dival jsem se v klidu k lesu. Jen sem se usmival. “Proc si tak klidny Aratlossy” zeptala se me. “Nezapominej ze jsme v lese A kdo asi zije vlese Zvirata ne Tak asi vis na co myslis.” Lonwenien hnedka pochopila a sedla si vedle me na druhou zidly. Divala se se mnou k lesu. Uz se tam neco hybalo. Najednou Se z lesa vynorilo asi deset skretu. “To je jenom pruskumna skupina Nestrilejte po nich jsou daleko” zakricel jsem na vojaky. Jejich kapitan je prikyvl a vojaci pokracovali ve vyckavani. “Kolik myslis ze jich je.” “Nevim ale urcite mnoho ne. S tim by si mela poradit lesni zver” rekl jsem ji. Lonwenien ale neco tusila “Podle me to nebude tak snadne” podivala se na me s vaznocsti. Ja jsem se jen zamracil
elvellonvedla jsem druzinu stale na sever. cestu jsem znala uz vicemene jen z vypraveni, ale mela jsem pocit, jako by me vedla nejaka intuice. po nekolika hodinach, prave kdyz Thror zase zacal protestovat proti dlouhe ceste, jsem mavla na Haldira, aby zastavil. sesedli jsme z koni a stali jsme na male mytince pred velikou skalou. “to je ono?” ptal se Thror. “jo, to je ono” odpovedela jsem. “ale ted si jeste musim vybavit ono heslo…”
_Haldir_Kdyz uz se i Thror vyskrabal na kone, jeli jsme na sever za Elvellon, ktera nas vedla za Throrovim vytouzenym Mithrilem.
_Haldir_(ja uz davno nespim to byl flashback z vecera 🙂 jo uz sem si precet,ze o tom vis)
elvellonzatrasla jsem Haldirem: “ty uz zase spis? musime vyrazit!” vzbudila jsem Throra a zatimco se Haldir hrabal ze svych snu, pomohla jsem Throrovi do sedla. byli jsme pripraveni vyrazit. “neboj Throre, dnes dostanes svuj mitril”, smala jsem se. “Haldire, pospes si!”
_Haldir_Jeste jsem se pro jistotu porozhledl po krajine. Sbalil si veci a pripevnil k sedlu na kone. (jedinej sem zhyckanej a mam sedlo :)) Ladnym elfskym skokem jsem vyskocil do sedla. “Musime vyrazit pratele. Mam spatne tuseni, neco se blizi.” Tento divny pocit jsem mel uz od vecera. Pro jistotu jsem si upravil sipy. Nabrousil cepel. Po tom jsem usnul. Zdal se mi krasny sen o mem rodnem Lorien o mych bratrech, o krasne pani Galdriel
_Haldir_(to sice ano, ale kde ji vzal, od elfu z Lothlorien dost tezko, s lidma do styku neprichazeji krom vyjimky Aragorna)
Aratloss Nailo(chybi mi tam pismena SORRY)
Aratloss NailoChytl jsem jeji ruku na me tvari Polibil jsem Chvili odolavala ale potom se nechla Pak jen zamumlala “Meli bysme jit” “Skreti pockaji” a okracovali jsme “Ale opravdu bysme meli jit” dotorala “Tak jo jdeme na hradby” vysli jsme z hospody a zamirili si to k brane Vypadalo ze bude prset Lonwenienin plast plal ve vetru
Aratloss Nailo(Kdo rikal ze je to od vesnicanu ta zbroj Ten chlapek je muj davny pritel Zbroj mi uz dluzil hodne dlouho)
