Viv: Jo, tohle znám. Nejhorší je, že v tom zápalu člověk nezjistí, že se mu ten puchejř nalévá, dokud není pozdě. Já se učím na kytaru a haursky jsem si koupila rovnou s kovovejma strunama, s tím, že prsty budou trochu kňourat, ale aspoň si zvyknou na nejhorší. No a pak jsme jednou vyrazili k táboráku a kámoš tam měl kytaru se silonovejma. A ani nevím jak, dostala se mi do pracek a hrála jsem půl večera, a jak jsem byla zvyklá na zvuk těch kovovejch strun, zdála se mi ta jeho nějaká tichá a tak jsem do nich mlátila co to dalo. A ráno koukám na plyskejř na palci pravé ruky…