Dva megalomanské projekty, které se nevyvíjejí tak, jak jejich tvůrci zamýšleli. Na jedné straně věznice Inkarceron, hlídaná superbachařem, nelítostnou a přesto zvídavou umělou inteligencí. Na druhé straně Doba a její Protokol, vracející vše do středověku, aby se lidé už nikdy nemuseli cítit ohroženi sofistikovanými technologiemi a vražedným potenciálem s nimi spojeným. Ale stejně tak jako se mnoha lidem stýská po časech před Protokolem, jsou v Inkarceronu lidé, kteří cítí, že tam nepatří a touží Uniknout. Zvlášť když existuje legenda, která propojuje oba dva zdánlivě sousedící světy.

Paralelně s vyplutím čtvrtých Pirátů z Karibiku do českých kin se na knihkupeckých pultech objevuje i reedice Powersovy námořnické fantasy, tentokrát svou úpravou jasně napovídající, čím se tvůrci čtvrtého dílu pirátských eskapád na stříbrném plátně nechali inspirovat. A pro plavčíky, kteří se na tuhle čtenářskou plavbu nalodili poprvé, je v rámci pirátské cti nutno podotknout jednu důležitou věc: V knize nenajdete ani gram Jacka Sparrowa.

Mladý student medicíny Nicolas je ze své každodenní rutiny ve středověké Praze odcizen do světa obývaného draky, bojujícími s neznámou epidemií, která v lepším případě postiženého jen zmrzačí, v horším rovnou usmrtí. Jsou původci pandemie unášení lidé, nebo organismy, přirozené v dračím světě? A dá se v těchto pochmurných časech zažít aspoň kousek štěstí a radosti?

Sborník toho nejlepšího z letošního ročníku Žoldnéřů fantasie pod taktovkou Michaela Bronce (a s vychytanou obálkou od Tomáše Kučerovského) má v plánu vzít čtenáře na cestu o devíti zastávkách. Navíc po dálnici ke všem čertům. To nezní špatně, co? Bude to putování po kvalitním povrchu, nebo cesta plná výmolů, na kterou člověk rád zapomene jako na zlý sen? Pojďme se přesvědčit na vlastní kola. Otočit klíčkem, zařadit, sešlápnout plyn a jedeme!

Útlá modrá knížečka, která se mezi pompézněji vypravenými svazky fantastické literatury v knihkupectví snadno ztratí. Navíc jméno autora, který je znám hlavně svými díly z oblasti marketingu, by mohlo knihkupce zmást natolik, že by Královnu v nesnázích snadno mohli šoupnout do regálu společenských věd. Připočteme-li koláž na obálce sestávající z namalovaného sýra, zelené myši, truhličky a dívky s chlapíkem, kteří jakoby vypadli z plakátů z padesátých let, nedůvěra se může prohloubit. Nicméně správný čtenář fantastiky by měl být předsudků prost, a tak se podívejme pod obálku této útlé románové prvotiny.

Cristoforo Colombo, Cristóbal Colón, Kryštof Kolumbus. Mnohajmenný muž, ctižádostivý mořeplavec, který přepsal středověké mapy a položil základ pro cesty dalších. Janovan, cizinec, jež dokázal na španělskou královnu zapůsobit tak, že mu poskytla lodě, posádku a hlavně obrovskou důvěru. Ale mohly by plody jeho konání, byť za mnohá staletí a generace, nakonec dostat spíše trpkou chuť, než sladkou?

Dvě těsně sousedící oblasti obydlené lidmi, ale co se týče podmínek k žití, naprosto rozdílné. Na jedné straně technicky vyspělá základna Správy, plná vědců, techniků a úředníků. Na té druhé les se svými zvláštními živočišnými i rostlinnými druhy a nepředvídatelnými reakcemi, plus dva muži, kteří mají touhu dostat se „na druhou stranu“.

Něco se chystá. Cítí to Colin Laney, který jako proutkař s vytříbeným citem dokáže podle náznaků vyhmátnout uzlové body v datové síti, které vedou k důležitým událostem – ať už v životě jednotlivce, nebo celé komunity. Jenže právě blouzní v kartonové kolonii v tokijském metru, a tak musí vyslat operativce, který jej bude poslouchat jako hodinky a kterému velice důvěřuje. Na scénu tak vstupuje Berry Rydell, jenž se po delší době opět vrací do San Francisca. A budoucnost neklepe na dveře, ta na ně přímo vztekle tříská.