Edice New weird si za dobu své existence vytvořila na knižním trhu pevnou pozici, podpořenou poměrně stabilním okruhem příznivců. Snad právě díky tomu se Laser odvážil vykročit na tenký led a vydat dosud nejosobitější, ale zároveň nejkontroverznější a předpokládám, že nejrozporuplněji přijatý román celé edice, Veniss Underground. Nepříliš rozsáhlé dílko pak speciálně v tuzemské verzi doplňuje šestice povídek ze stejného prostředí – počin, který si rozhodně zaslouží pozornost.

Druhá recenze. Třebaže u nás nejsou tematicky zaměřené sborníky scifi povídek příliš rozšířené, není tento jev na západě nikterak výjimečný. Pravděpodobně nejuznávanějším editorským tandemem jsou v tomto směru Gardner Dozois a Jack Dann, kteří od počátku devadesátých let společně vyprodukovali již přes dvě desítky tematických antologií. Nepříliš povzbudivé téma, které spojuje povídky zařazené do Armagedonů, je nasnadě.

Někdy na podzim loňského roku začaly na veřejnost pronikat zvěsti o tom, že se plzeňský Laser pokusí vydat několik knih Tima Powerse. Záhy se ukázalo, že nešlo o plané sliby, a počátkem prosince se na pultech knihkupectví objevilo Powersovo zřejmě nejznámější dílo, Brány Anubisovy.

Velká Británie potvrzuje svůj status nejvýznamnějšího centra evropské fantastické literatury mimo jiné i frekvencí, s níž se zde objevují noví talentovaní autoři. V loňském roce tak kromě bestselleru Jonathan Strange & Mr Norrell Susanny Clarkové spatřil světlo světa i další vřele přijatý románový debut – Rok naší války, který si poměrně rychle našel cestu i na pulty českých knihkupců.

Každý, kdo se třeba jen okrajově zajímá o historii science fiction (nebo chcete-li spekulativní prózy), narazí dříve či později na věhlasnou antologii Nebezpečné vize, sestavenou v druhé polovině šedesátých let Harlanem Ellisonem. Kniha vzhledem k množství originálních a od klasické SF té doby odlišných povídek vyvolala rozruch ihned po svém vydání a velice záhy se s jejím jménem začalo spojovat slůvko „legendární“. Od loňského roku se s tímhle kusem historie může seznámit i český čtenář.

Když před lety mladá Abhorsenka Sabriel přemohla Vyššího nemrtvého Kerrigora, zdálo se, že obyvatelům Starého království nastává dlouhé období klidu a míru. Kerrigor však měl řadu následovníků a jeden z nich objevil nejmocnější sílu, s jakou se kdy Království muselo utkat – a původně samostatná kniha Sabriel má rázem pokračování.

Většina spisovatelů si časem vytvoří svůj vlastní, osobitý styl psaní. Jen málokterý však dokáže svou techniku na čas odhodit a překročit sebou samým stanovené meze. Tím spíše, když se jeho dosavadní tvorba setkala s takovým úspěchem, že se autor stal již zaživa jedním ze symbolů žánru, v němž působí. Isaac Asimov se však k takovému kroku rozhodl – a světlo světa spatřilo jeho nepochybně nejvýraznější dílo a jeden z nejlepších románů zlatého věku science fiction.

Úctyhodná sbírka literárních ocenění, mezi nimiž nechybí ani prestižní Locus a nejnověji i Hugo, vydavatelská práva prodaná do jednatřiceti zemí a plány na filmové zpracovaní, dojednané dokonce ještě před prvním vydáním knihy. Řeč je samozřejmě o trháku Jonathan Strange & Mr Norrell debutující britské autorky Sussany Clarkové. (recenze originálu)

Trochu divné kusy se ještě ani nestačily na pultech knihkupců ohřát, a Laser už čtenáři předkládá další dílek z edice New Weird. Román Světlověk si ze zahraničí přinesl nadšené ohlasy kritiků i čtenářů.

Není mnoho autorů tradiční hrdinské fantasy, kteří na sebe v záplavě bezpočtu vyvražďovaček dokáží poutat pozornost prakticky každou vydanou knihou. Michaelu A. Stackpoleovi se to přinejmenším v tuzemsku podařilo. Po čtenářsky úspěšných titulech Hrdinou a Maska válečníka jsem byl sám zvědav, co předvede v trilogii, která na posledně zmiňovanou knihu přímo navazuje. Osvědčený autor akční fantasy opět nezklamal. Bohužel však ani nenadchl.