Jakkoli je Jay Lake na své straně Atlantiku zatím obvykle vnímán pouze jako nadějný začátečník, našly si už jeho práce cestu k českým čtenářům. Po novele V zahradách vlahé noci v antologii TDK 2 následovala povídka Láhve duší (Pevnost 5/2007), v níž autor poprvé představil Nehynoucí město a některé z jeho svérázných obyvatel. A právě do jeho ulic zavítal znovu ve své románové prvotině Květinová zkouška, toho času poslední knize edice New Weird.

Zkušený kuchař ví, že množství výhrad vůči výplodům jeho kulinářského umění bývá zpravidla nepřímo úměrné době, již jeho strávníci strávili o hladu. Epické fantasy ságy možná někdo považuje za čtivo vpravdě krmné, vzhledem k jejich množství však čtenáři hladem netrpí, ani když si jejich oblíbený autor dává načas. A tak s rostoucí netrpělivostí očekávání věrných vyznavačů spíše roste. A George R. R. Martin nechal milovníky své ságy čekat hodně dlouho.

Otázka existence mimozemské civilizace trápí lidstvo odedávna. Ovšem že bude zodpovězena způsobem tak dramatickým, jaký ve svém posledním románu předkládá Robert Charles Wilson, by se nadál málokdo.

Čtvrté číslo Magazínu F&SF bylo editorem avizováno dlouho dopředu jako „mimořádný speciál věnovaný cenám Nebula“. Kdo by snad očekával, že v magazínu najde zástup držitelů tohoto ocenění, bude zklamán – až na dvě výjimky se jedná o texty na Nebulu „pouze“ nominované –, přesto však jde o dosud nejkvalitněji obsazené číslo.

V knize osudu je psáno, že první den v nové škole bude zároveň posledním dnem Arturova života. A tahle publikace se obvykle nemýlí. Toho využije (možná ne přímo zlotřilý, ale rozhodně hlavní záporák příběhu) pan Pondělí, jeden ze sedmi správců a usurpátorů Království. Pondělí má totiž problémy: Z pečlivě střeženého vězení uprchla část Vůle Architektky Království a nejsnažší způsob, jak bez škod na vlastní moci uniknout jejímu hněvu, je předat symbol vlády osobě, která se jí nebude moci ujmout.

Valašský vojvoda Vlad Ţepeş „Narážeč“ – či spíše legenda o upíru Drákulovi, Ţepeşově posmrtném alter egu – se od vydání Stokerova románu stal vděčným objektem zájmu zástupů romanopisců a filmových tvůrců. Třebaže se upírská tematika stále těší značné popularitě, musí autor, který chce zaujmout veřejnost, uvyklou záplavě upírských snímků, tomuto tématu dodat něco navíc. A podle ohromujícího úspěchu románu Historička v zahraničí by se zdálo, že Elizabeth Kostove se tento kousek podařil.

Začátek prázdnin přináší každoroční prudký odliv česky hovořícího obyvatelstva do (ještě) teplejších krajů. Není proto divu, že se nakladatelství Triton snažilo třetí číslo magazínu Fantasy & ScienceFiction mezi čtenáře protlačit ještě do konce června. Sice o fous, ale podařilo se.

Magazín Fantasy & Science Fiction jistě není třeba dlouze představovat. Třebaže se do distribuce dostalo teprve druhé číslo obnovené české edice, stačil již tento povídkově zaměřený dvouměsíčník vzbudit takovou vlnu nadšených ohlasů (vyvolaných stejnou měrou kvalitou obsahu jako doprovodnou PR kampaní), že pozornosti řadového příznivce fantastiky dost dobře uniknout nemohl.