Historická exkurze po nejzajímavějších pracích fantasy žánru se začíná rozrůstat do netušených rozměrů. Zatímco rozmezí let v titulu jednotlivých částí se zmenšuje, počet zmiňovaných prací naopak roste. Ano, fantasy se v průběhu 80. let stala bohatým žánrem, v němž není nouze nalézt zajímavé tituly téměř pro každého příznivce tohoto žánru. Vedle nesčetných sérií druhořadého významu máme možnost setkat se s díly originálními i s díly napsanými řemeslně zručnými mistry.

Počátek 80. let byl pro fantasy žánr nadmíru bohatým obdobím, vedle komerčně úspěšných titulů od autorů jako jsou Eddings či Feist se objevila rovněž díla s vysokou literární kvalitou, k nimž patří především práce Gena Wolfa či Johna Crowleyho. Je příznačné, že zatímco od prvně jmenovaných spisovatelů u nás vyšla téměř kompletní bibliografie, těm druhým zde není věnována téměř žádná pozornost. Přesto se snad někdy dočkáme i těchto vybroušených klenotů…

Dnes se v našem přehledu konečně dostáváme k dokončení 70. let, kdy se fantasy ještě více komercionalizovala a začala se s přehledem a čím dál častěji dostávat na seznamy bestsellerů. Tento vývoj sebou však přinesl i záporné stránky, především v otázkách autorské invence a originality. I přesto lze valnou většinu prací této dekády zařadit mezi klasická díla právem a nejen pro jejich významný úspěch, nehledě na to, že cílem tohoto článku je zpravidla doporučovat díla vhodná k přečtení.

Historie fantasy žánru byla s přibývajícími roky stále bohatší na přínosná a kvalitní díla, která by neměla uniknout pozornosti fanoušků i všech čtenářů dobré literatury. Martin Šust nadále svědomitě vybírá všechna zásadní díla, tentokrát z první poloviny sedmdesátých let. Tato doba je spojována s prvním komerčním vzestupem, který poté vyvrcholil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.

Nový cyklus bibliografických článků o fantasy literatuře vychází pravidelně každou druhou středu, proto je tu právě dnes druhý díl. Martin Šust se tentokrát přesunul do šedesátých let a velkou pozornost věnuje tehdy aktivním fantasy spisovatelům, kteří definitivně dostavili široké základy slibně se rozvíjejícího žánru.

Martin Šust navazuje na svůj úspěšný cyklus bibliografických článků Historie moderní science fiction obdobnou sérií, tentokrát zaměřenou na fantasy. Nyní však žánr bere z gruntu a v úvodním dílu představí první ryzí fantasy knihy, které vyšly před publikováním Pána prstenů (1954).

Zdravím čtenáře Historie moderní SF a děkuji za všechny kladné i záporné reakce na tento cyklus. Prozatím ho zakončím stručným shrnutím, ale těšit se v dohledné době můžete i na Historii moderní fantasy, snad se Vám bude také líbit.

Loňský rok skončil teprve nedávno a není tedy divu, že prakticky nic z něho neznáme v českém překladu. Triton vydá pokračování románových sérií od Beara, Reynoldse a Sawyera (o těch již v minulých dílech). Laser se chystá na romány od Simmonse, Strosse a VanderMeera. Polaris patrně dosud váhá nad románem R. C. Wilsona a také Talpress určitě nového Stephensona jen tak nevydá. Pak tu máme Gibsona v Návratu a já osobně se moc těším, až někoho napadne vydat třeba nového Santiaga!

Při pohledu na přehled SF románů z roku 2002 vás možná napadne, že do češtiny bylo zatím přeloženo opravdové minimum, konkrétně Stínové loutky od O. S. Carda. Naštěstí Triton připravuje sérii R. J. Sawyera, Polaris vsadil na Neala Ashera a Laser se zajímá o díla Johna C. Wrighta, M. Johna Harrisona či Allena Steela, nemluvě o Miévillovi. A samozřejmě nezapomeňme na Talpress a slušně rozjetou sérii Lois Bujoldové. Prostě, čekají nás dobré časy!

Rok 2000 se nesl ve znamení triumfálního návratu Ursuly K. Le Guinové k románové tvorbě. C. Miéville se pustil do odvážné žánrové reformy, kterou označil termínem New Weird. A. Reynolds publikoval jedno ze stěžejních děl tzv. New Space Opery. Obě díla se osobitě navrací ke kořenům fantastiky z 30. let. Z roku 2001 stojí za vyzdvihnutí nedávno vydaný román R. C. Wilsona a možná poslední rozsáhlejší dílo Jacka Williamsona, posledního žijícího dinosaura éry Zlatého věku.