Je to už drahně let, kdy jsem ještě jako malý klučina vídával v PNS nádherné obálky zobrazující odvážné bojovníky, nestvůry a futuristické vesmírné koráby. Brzy nato jsem si pár čísel i vyžebral a mohl se začíst do parádních povídek. A jestli vše půjde dobře, tak by se tato situace mohla opakovat u současné generace klučinů či holek. Protože magazín F&SF je zpět!

Máme tady další díl vcelku zajímavého mixu sci-fi a fantasy. Přeci jenom, koho by nelákalo, vstoupit do naprosto dokonalé virtuální reality a žít si tam životem svého avatara třeba jako mocný kouzelník. Problém ale na sebe nenechá dlouho čekat a po zdánlivě uzavřeném vítězném prvním dílu se vše komplikuje…

Pan Baxter se v naší zemičce docela zabydlel svou megalomanskou ságou Xeelee již před nějakou dobou. Jeho vize budoucnosti se nesoustředily na situaci lidstva za stovky tisíc let, ale rovnou za miliony, neřku-li miliardy. Tato skutečnost donutí i běžné čtenáře pohlížet ve zcela jiném úhlu na vesmír a zamyšlení nad jeho původem a vývojem se zcela jistě nikomu nevyhne.

Tentokrát můžu opravdu říct, že pořekadlo: Kdo si počká, ten se dočká, opravdu platí. Téměř po dvou a půl letech vychází pokračování Rapsodie, jedné z velmi úspěšných fantasy roku 2003. Takže i přes všechny problémy a změnu překladatele si můžete koupit další tlustopis do své knihovničky. Otázkou už jen zůstává, zda stálo všechno to čekání za to?

První díl opravdu velmi mile potěšil a příznivců téhle nové série přibylo i v naší malé zemičce. Nyní nám paní Bujoldová dává další dávku dobrodružství, tentokrát popsané z pozice vyzrálé ženy, která si své již prožila i vytrpěla a přes proklínání bohů bude opět vybrána pro nelehký úkol.

Určitě je mezi vámi plno milovníků draků. Drak k fantasy přeci patří jako kosa ke smrtce. Knih s jejich tématikou je nespočetně a každý je pojímá jinak. Někdy jako myslící úchvatné bytosti, které hlídají své poklady, jindy jen jako běžný dopravní prostředek. A pokud takový dopravní prostředek dokáže pořádně bojovat, tím lépe.

Předem musím upozornit, že předcházející knihy podle WarCraftu jsem nečetl. Na jednu stranu tak nemám takový přehled o hrdinech, na druhou stranu se v knize všichni hrdinové nevyskytují a v žádném případě na sebe díly časově nenavazují. Úvodní díl nové trilogie je tady.

Už dávno jsem slíbil recenzi a konečně se k ní dostávám. Přeci jen si to právě Frederik Pohl se svými Heechee zaslouží. Je to už docela dlouhá doba od vydání nejnovější edice (o té starší nemluvě :-)). A jak to už ve finále bývá, tato závěrečná část kompletuje životní i post-životní osudy nejen Robina Broadheada.

Orci, rasa zrozená k boji. Tvorové, jimž se nepříčí vyřešit každou situaci hladce a elegantně špičkou meče, rozpárat vnitřnosti sekerou, případně rozbít cizí ksicht vlastními pěstmi a ještě si na něj dupnout. Často tvrdohlaví, pevní jako kámen, neoblomní jako politici před volbami. To všechno jsou oni a o téhle sebrance drsných chlapíků pojednává celá kniha, respektive trilogie.