Tak nad touto knihou bych uronil slzu i já. Nejenom bohové… Protože takovou perličku jsem od pana Feista opravdu nečekal. I když možná ano, protože předchozí dva díly byly kvalitativně také blízko této úrovni.

Pokud znáte jméno Jiří Kulhánek, určitě vaše oči zablikaly při pohledu na jeho nové dílko. Přece jenom od „Křížů“ už uplynul nějaký ten čas a stejně dlouho jste už nečetli jedním dechem, jak pravý český drsňák pobíhá po světě a při svištění kulek sebou mrská lépe než ryba ve vodě.

Jakmile jsem viděl, že Janny Wurts u nás vydala další knihu, docela jsem se na ni těšil. Pán Bílé bouře se mně hodně líbil, takže jsem čekal knihu na určité úrovni. A i když jsem slyšel od jiných lidí spíše záporné komentáře, stejně jsem si ji přečetl.

Kdo čte tuto trošku zvláštní ságu již od začátku, není třeba cokoliv představovat, protože určitě na další díly netrpělivě čeká a hned je i kupuje. Pro vás ostatní: „Začněte recenzí prvního dílu, určitě to nebude na škodu a možná budete muset uvolnit více místa na poličce, abyste měli kam dát další knížky :-).“

Když jsem začal tuhle knihu číst, bál jsem se, že její recenze bude pěkný oříšek, protože co mám vlastně psát o x-té části x-tého dílu? Ale to jsem ještě nevěděl, jak šeredně se pletu. Protože tady je věru o čem psát…