Frank Miller kdysi prohlásil, že jako teenager přestal číst komiksy a vstoupil do „skutečného dospělého světa“ čtením detektivek a sledováním filmů. Na kreslenou literaturu naštěstí nezanevřel a právě stará drsná škola se stala jeho inspirací při vytváření hrdinů, díky kterým se stal ikonou svého oboru a docílil komiksu jako vyzrálého dospělého média.

Další Hitman. Další Ennis. Další nadprůměrný komiks, který jsme kdysi mohli znát jen ze článků v časopise Crew. Stejnojmenné vydavatelství spojilo, stejně jako v případě první knihy, síly s BBartem Jiřího Buchala, přesto se do „Místních hrdinů“ vloudilo několik nepříjemných chyb.

Po knižní premiéře Hellblazera si svůj debut odbyl i Usagi Yojimbo. Kvůli kolizi se stránkou, která se musela přelepit, dokonce dvakrát. Jeho tvůrce Stan Sakai čerpá z japonské mytologie a tradic, tato série tedy má co nabídnout nejen komiksovým fanouškům, ale i příznivcům fantasy nebo lidem, zajímajícím se o japonskou kulturu.

O nové vydání jednoho ze dvou nejznámějších komiksů Franka Millera se zasloužilo Comics Centrum. Kromě luxusní úpravy a nového překladu přináší příležitost pro čtenáře, kteří knihu řadící se mezi nejvybranější komiksovou společnost dosud nečetli. (Recenze obsahuje také srovnání s předchozím vydáním.)

Jednička a trojka. Čísla, která vypadají na první pohled absolutně neškodně. Dejte je ale za sebe a vyjde vám odvěký strašák lidstva, kvůli kterému někteří pověrčivci v pátek nevychází z domu. Komiksové nakladatelství Crew přežilo (bez větších pohrom) všechny nástrahy tohoto matematického šotka, a tak se nám i nyní (s „mírným“ zpožděním) dostává do ruky jejich pravidelně vycházející magazín.

Po menším komiksovém období sucha se na nás opět vyvalilo několik nových titulů. První, na který se podíváme, je Hellblazer: Syn člověka. Knižní debut Johna Constantina se nese ve znamení vulgarismů, zvráceností, ujetých postav a dalších libůstek Gartha Ennise.