Jméno Australanky Trudi Canavan se poslední dobou omílá často. Jak by taky ne, když za své knihy sbírá ceny všude možně a těší se oblibě i u čtenářů. Zoner Press nyní přichází na trh s další knihou z její dílny. Tentokrát se vrací k osudům černé čarodějky Sonei, kterou můžete znát už z předchozí série Černý mág.

Kaliban Leandros a jeho bratr Niko se po jízdě z předchozího dílu mohou uznale plácat po zádech – pokud by na to měli čas. Jejich dobrodružství za sebou následují jako na běžícím páse a pro české čtenáře je teď připraveno už páté z nich. Mršina. A věřte, že s přejetými ježky na silnici nemá tohle ani zdaleka nic společného.

Pokračování pubertálně romantické, leč sympatické fantasy z prostředí amerického jihu na sebe nenechalo dlouho čekat a začíná přesně tam, kde skončila jednička. Kdo ji četl, ví, že nedopadla zrovna vesele. Dá se tedy čekat, že dvojka bude o poznání temnější a… ale sakra. Temnější snad neznamená, že se všichni budou utápět v sebelítosti, ne? NE?

Příjemně modrá obálka s mechanickým drakem, dvě ženské autorky a příslib válečné fantasy „téměř bez žen“. Ale co ten název? Naznačuje snad, co bude člověk u čtení zoufale vykřikovat? No…

Bratři Leandrosovi jsou zpátky. Ve čtvrté části oblíbené knižní série se vracejí hrdinové známí, neznámí, údajně mrtví, monstra, zrůdy z pověstí a mnozí efektové, až z toho člověku jde hlava kolem. Jedno vím jistě: kdyby mě Kal s Nikem potkali naživo, ani nepoznám, co mě zabilo. Já se totiž netajím s tím, že mě hrozně baví, když ti dva mají trable. A čím hůř pro ně, tím líp pro mě.

Je to už bezmála deset let, co se mladičký irský zločinec poprvé zapletl se skřítky a navzdory tomu, že měl do kladného chlapečka daleko, podmanil si čtenáře všech věkových kategorií. Nyní dostáváme do rukou v pořadí už sedmou knihu o Artemisi Fowlovi – jaké dobrodružství se pod zelenými knižními deskami skrývá tentokrát?

Katniss Everdeenová přichází na pulty českých knihkupectví už potřetí ve finální části tak trochu drsného příběhu pro děti a o dětech. Příběhu, který rozpoutal bouři, umlčel skeptiky, a ač podával své ideje trochu polopaticky, většinu čtenářů přinutil minimálně se nad ní zamyslet. Připravte se. Dívka v plamenech zahoří naposledy a k smíchu to rozhodně nebude.

Nadpřirozená romantika pro mládež je v módě, milovaná i zatracovaná. Spíš než na originalitu se tu hraje na zaručené postupy, kterak dokonalý gentleman nebo naopak pan Drsoň rozbuší srdce čtenářek a promění jim kolena v hromadu roztřeseného tvarohu. Jde to i jinak? Kami Garciová a Margaret Stohlová dokazují, že ano – a sice vtipně.

Maggie Stiefvaterová se svým vlkodlačím románem Mrazení loni dokázala, že romantika pro děvčata nemusí nutně znamenat ufňukanou hrdinku, srdceryvné výlevy, a stovky stránek popsaných prázdnými slovy, zatímco skutek utek. V Mrazení autorka naopak naservírovala poetický příběh, v němž se romantika dávkovala v decentních porcích a ze kterého se leckteré citlivější duši zpotily oči. Příběh, který by výtečně obstál sám o sobě, jenže v módě jsou ságy, takže před sebou máme dvojku s názvem Váhání.