Vydat si vlastní monografii ještě za svého života je velká troufalost, téměř až drzost, z pohledu některých ,,přejícných” lidí. Z pohledu autora samého, jemuž se to podařilo realizovat – tedy mě, který se ocitl v půli vydavatelské cesty, odkud nebylo již návratu – to byla nutnost a zároveň velmi zábavná a poučná životní pouť. Dá se říci, že poté, co jsem to přežil a dožil jsem se, vřele doporučuji. Člověk tak dostane a získá jiný pohled na profesi vydavatele, jiný pohled na své okolí i přátelé, kteří pomohou či tzv. vyhoří. Někteří nezištně, jiní za úplatu.