Stává se příjemnou tradicí, že k Parconu vychází sborník Kočas. Loni se tak stalo již počtvrté za sebou. Editorství se jako vždy ujala Jiřina Vorlová, která sáhla do studnice povídek z Ceny Karla Čapka a pokusila se uvařit všehochuť, aby si ve sborníku našel to svoje každý fanoušek fantastiky.
Oggerdovský cklus je vedlejší projekt Vladimíra Šlechty. V posledních letech se mu autor začal věnovat více, takže po Střepech z apokalypsy a Keltské bráně je tu další nová Oggerdovka. Tentokrát se přeci v něčem liší – kniha sice spadá do apokalyptického cyklu, ale odehrává se v jiné době a hlavně s jinými hrdiny.
Orson Scott Card je sakra dobrý vypravěč. Milan Malík je sakra dobrý grafik. Z kombinace práce těchto dvou pánu by měl vzniknout po všech stránkách produkt nejvyšší kvality. Podívejme se tedy, jestli tomu tak doopravdy je.
Dnes si připomeneme jednu povedenou new space operu…
Enderova hra byla ve vývoji autorovy výjimečné tvorby zlomová. Až rozpracování jeho debutové povídky mu přineslo oblibu jak u čtenářů, tak u kritiky. Od té doby se Enderovo universum rozrostlo na víc jak desítku dalších knih. Podívejme se tedy ještě jednou, jak začala jedna slavná série.
Za dvěsta padesát korun můžete dát s přáteli pár pivek. Nebo můžete zajít do kina na 3D film a ještě si k tomu dopřát popcorn nebo colu. Dvěsta padesát korun taktak pokryje náklady na koncert ne zrovna věhlasné kapely. A nebo si můžete koupit knihu a užít si s ní krásný dlouhý večer.
Občas neuškodí podívat se na zoubek klenotům knihovniček. A aspoň na chvíli tak zapomenout, že nám pomalu ale jistě končí léto… Proto vás vítáme v Utkaném světě!
Již počtvrté se můžeme setkat ze sborníkem povídek z literární soutěže Žoldnéři fantasie nakladatelského domu Straky na vrbě. Tentokrát podtitul asociuje zaměření na stále oblíbenější steampunk. O tom, jak je tento podtitul výstižný, ale i o jiných věcech, budou následující řádky.
Vnitřní záležitosti jsou sbírkou povídek a to sbírkou povídek přímo hvězdnou. Sestavil ji Martin Šust, který do jedné knihy umístil jedenáct kratších prací ověnčených literárními cenami. Pod drobnohled se k vám tedy dostává kniha, která by už předem měla už nyní aspirovat na nějakou cenu Akademie SFFH. Ale nepředbíhejme, rok je dlouhý a kdo ví, co se letos ještě urodí…
Lucie Lukačovičová je plodná tvůrkyně povídek, které vyšly porůznu v antologiích a časopisech. V poslední době však autorce vyšlo několik samostatných knih. Zmiňme aspoň Stanici Armida – zajímavou vesmírnou detektivku. Poslední knihou, na které je její jméno, je povídkový román Detektivní kancelář Sirius a o něm budou i následující řádky.